Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 29. září 2011
Díky exkurzi Centra pasivního domu jsme se mohli podívat do útrob novostavby pasivního domu v Drážďanech a pohovořit si s jejím tvůrcem, Dipl. Ing. Heiko Behrensem. Moderní dům jednoduchého tvaru je zasazen do proluky se severojižní orientací v letité zástavbě v centru města - dvorní fasáda je otočena směrem k jihu. Sedmipodlažní objekt má nosnou konstrukci ze železobetonového skeletu, vnější stěny jsou však řešeny jako difúzně otevřená dřevostavba s izolací z celulózy.
Stavební parcela v proluce zela dlouhou dobu prázdnotou, protože výstavba na ní byla komplikovaná hned z několika důvodů. Soused vyžadoval vytvoření průchodu, kterým by se daly vyvážet popelnice ze dvora, navíc jsou na daném místě velice složité základové podmínky. Oba problémy ale samozřejmě měly řešení, proto se Heiko Behrens rozhodl parcelu v příhodné lokalitě zakoupit a vybudovat na ní dům s několika byty.
„Díky promyšleným dispozicím nám na průchod v prvním nadzemním podlaží vybylo dostatek prostoru, problémy se založením jsme vyřešili 16 betonovými základovými pylony, které jdou až do hloubky 14 metrů," vysvětluje Heiko Behrens.
„Naše rozhodnutí vybudovat dům v pasivním standardu podpořily státní dotace, které se snaží nízkoenergetickou výstavbu podporovat a také fakt, že jelikož se jedná o dům v proluce, budou se muset řešit vlastně jen dvě venkovní fasády," prozradil Heiko Behrens a doplnil i informace o možnostech dotací. Ty lze prý v Německu získat až do výše 100 Euro/m2, ovšem v maximální výši 40 000 Euro (400 m2). Omítnuté vnější stěny jsou konstrukčně řešené jako difuzně otevřená dřevěná konstrukce s izolací z foukané celulózy o celkové tloušťce 50 cm. Z důvodů požární ochrany je v místě, kde k fasádě dobíhají stropní desky, použita izolace z minerálních vláken.
Nosné dřevěné sloupy jdou vždy na výšku jednoho podlaží (skeletová dřevostavba platform-frame), na vnitřní straně skladby je umístěná parobrzda ve formě OSB desek s hliněnými omítkami, na straně vnější jsou tvrdé dřevovláknité desky. Požární odolnost vnějších stěn je minimálně 90 minut. Vnitřní železobetonový skelet umožnil vybudovat uvnitř poměrně volné dispozice jednotlivých bytů.
V budově jsou osazeny dva druhy oken. Některá disponují izolačními trojskly, některá dvojskly – aby ale efektivně splňovala pasivní standart, jsou dvojitá (špaletová). „Špaletová okna s dvojskly jsme zvolili z důvodu lepší tepelné regulace interiéru. Sluneční záření ohřívá vzduch mezi okny a podle toho, zda chceme teplo odvádět dovnitř nebo ven se vyklopí vnitřní nebo vnější okno," názorně ukazuje architekt. Ve střešní konstrukci je vybudován vikýř, na jehož izolaci byly použité vakuové izolační panely, díky nimž je jeho obvodová konstrukce velice subtilní (čtyři centimetry tlustý panel nahradí 50 cm klasické izolace).
"Z důvodu kvalitního bydlení jsme trvali i na třech balkonech, při jejichž provádění byl kladen opravdu velký důraz na eliminaci tepelných mostů. Stejně opatrně se řešilo i zábradlí střešní terasy," vysvětluje pan Heiko Behrens.
Navštívili jsme byt, kde investor a architekt v jedné osobě sám bydlí. Byt se rozprostírá přes tři spodní podlaží a oproti ostatním jednotkám v domě je řešen velice nekonvečně. Otevřené společné prostory jsou propojené vzdušným schodištěm, poslední patro bytu pak tvoří už jen ložnice rodičů, do které se vystupuje po schodišti uprostřed dispozice. V přízemí se kromě kuchyně s jídelnou nachází i technická místnost s malou vzduchotechnickou jednotkou, která doupravuje vzduch předehřátý ve vzduchovém kolektoru v zahradě. Ostatní byty se nachází vždy v úrovni jednoho podlaží, krom většího bytu v posledním patře, jehož dispozice je roztažena přes dvě podlaží a disponuje rozlehlou střešní terasou. Vzduchotechnické jednotky těchto bytů jsou větší, protože se starají o úpravu veškerého vzduchu – nádechy a výdechy můžeme vidět na fasádě.
Celková spotřeba na vytápění je 11 kWh/(m2.a) a provozní náklady na vytápění klasického bytu jsou tak kolem 100 Euro/rok. „Pasivita" domu vydělává jeho majiteli, architektu Behrensovi, protože nájemné je v jeho bytech stejné jako nájemné v okolních objektech. Jeho zisk pak tedy spočívá v ušetřených nákladech. „Spotřeba tepla na vytápění tohoto domu je shodná s potřebou tepla pro klasický rodinný dům. S teplou vodou je to samozřejmě horší, přeci jen nás tu bydlí asi dvacet," směje se architekt Heiko Behrens. „Navíc teplo, které spotřebujeme je ekologické, protože dálková výtopna pro tuto oblast funguje na biomasu. V budoucnu plánujeme přidat na střechu ještě několik solárních kolektorů."
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena
Komentáře
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.