Ondřej Zaorálek | Pondělí, 21. února 2011
Stavebníci, kteří dříve bydleli v cihlové bytové stavbě, celé tři roky promýšleli stavbu dřevěného pasivního domu, ale podmínky v okolí Hradce Králové takovému projektu nepřály. Ceny pozemků jsou zde vysoké a parcely navíc nevyhovují podmínkám pasivního domu – v bytových zástavbách mají totiž domy malý prostor, takže si vzájemně stíní. Stavebníci však získali věnem pozemek v nedaleké vesničce, kde byla parcela nezastíněná a dům se mohl ideálně orientovat na jihozápad. Díky tomu má rodina pasivních domů u nás další přírůstek.
Svůj projekt svěřili do rukou firmě KARON a důvěru dali stavebnímu systému NOVATOP. Stavba probíhala od ledna 2010 zhruba do přelomu dubna/května a počátky provázely obavy z velkých mrazů, ale ty se díky použitým technologiím nenaplnily. Během čtyř dnů se postavila celá hrubá stavba domu: první den nosná obvodová konstrukce, tvořená velkoformátovými panely NOVATOP z vrstveného masivního dřeva, která byla následně doplněna dvěma vrstvami polystyrénu, další dva dny se montovaly střešní vazníky a čtvrtý den byla střecha pobita OSB deskami.
S technologií NOVATOP je montáž rychlá, přesná a jednoduchá, na stavbu přijíždí stavebnice připravená do všech detailů. Pro zdárný průběh realizace a zejména pak správné fungování pasivní dřevostavby je velmi důležitá přesnost a důsledné provedení všech konstrukčních detailů, s čímž jde ruku v ruce i celkový počet montážních spojů. Obojí má totiž zásadní vliv na vzduchotěsnost, která je velmi důležitým kritériem pro pasivní domy. „Panelům NOVATOP vyráběným s přesností na dvě desetiny milimetru nelze v tomto ohledu nic vytknout. To ostatně potvrzuje i test vzduchotěsnosti (Blowerdoor test), který u tohoto domu dosahoval hodnoty 0,14 h-1, což je asi čtvrtina požadované normy, a zařadil se tak na špičku v republice", podělil se o své zkušenosti pan Karásek z firmy KARON, která staví pasivní domy už od roku 2003.
Další vnější a vnitřní úpravy proběhly bez jakýchkoli komplikací a dům byl během šesti měsíců předán k užívání. Stavebník mohl na stavbu pravidelně dojíždět a sám dokonce přiložil ruku k dílu, takže elektrika je v domě zabudována částečně svépomocí. Skladba podlahy sestává z anhydritového betonu a 25centimetrového polystyrénu, který dům zespodu dostatečně izoluje. Pro případ mrazů bylo v koupelně instalováno podlahové topení, ale doposud nebylo použito. Na stropě slouží jako izolace půlmetrová vrstva foukané celulózy.
Okna s trojsklem vyplněným argonem představují v domě velkou plochu – asi 25 m2. Dokud nebyly zvenku kryty žaluziemi, bylo v létě v domě 30 až 35 °C. Účinnější řešení přinesl až zemní výměník tepla, který vzduch v domě ochladil až o 10 °C. Jelikož je na pozemku vysoká spodní voda, je celý výměník ponořen a jeho chladicí výkon se pohybuje okolo 3 kW. V kombinaci se žaluziemi je tak možné i v největších vedrech udržet teplotu v domě okolo 25–26 °C. „Díky zodpovědnému přístupu stavební firmy se podařilo zhotovit v krátkém čase rodinný dům, s jehož kvalitou a především pasivním standardem jsme maximálně spokojeni", říkají jednohlasně majitelé.
„Nechali jsme si zabudovat měřicí systémy přímo v domě a díky tomu máme dokonalý přehled o mikroklimatu a spotřebě všech energií", svěřuje se majitel, pro něhož jsou tato měření zároveň koníčkem. V domě bydlí od konce srpna a topit začali až v půlce listopadu. Zajímavé pro ně bylo vyhodnocení měsíce prosinec, jehož průměrná teplota měla být pro Hradec Králové - 0,7 °C. Skutečná teplota se však pohybovala okolo - 4,5 °C (přitom v nejchladnějším měsíci lednu je průměr - 2,2 °C!), takže byl tento měsíc opravdu zatěžkávací zkouškou.
Od března by měly teplo v domě zajišťovat čtyři solární kolektory o ploše 8 m2, které jsou pro pasivní dům poněkud netradičně umístěny na sedlové střeše. Toto řešení majitelé zvolili s ohledem na místní charakter domů. Solární kolektory nahřívají 900litrový integrovaný zásobník tepla na 95 °C. Díky izolaci vydrží zásobník dodávat teplo po celý týden, kdy je zamračeno. Teplovzdušné vytápění se obešlo bez sálavé složky – radiátorů – a vyhřívá dům na 22 °C. Díky teplým vnitřním povrchům nepociťují majitelé v domě zimu.
V domě byla instalována větrací (rekuperační) jednotka se silnějšími ventilátory, jejichž nižší otáčky zaručily také nižší hlučnost. Majitel si vzduchotechniku nareguloval podle vlastních požadavků, přičemž mohl volit ze dvou druhů otáček: středních a maximálních – na ty je sice vzduchotechnika projektovaná, ale v domě stačí používat otáčky střední. „Při 120 otáčkách je možné dům vytopit i v případě, že je venku mínus 15 °C, a ještě zbývá třetinová rezerva, takže může být topení přerušované", říká. Potíže při teplotě mínus 15 °C způsobilo pouze orosení oken, které zvýšilo vlhkost v domě. Ta se zde pohybuje okolo 55 %, což je v normálu. „Dům teprve vysychá, takže se časem ukáže, zda byla vlhkost způsobena betonem v podlahách anebo vyvařováním a sušením dětských plín, kterých není zrovna málo", dodává s úsměvem majitel.
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena