Povodňové domky

Soňa Karásková | Středa, 03. listopadu 2010

Klimatické změny, které se ve světě projevují abnormálními srážkami a následně ničivými povodněmi se zaplavováním celých rozsáhlých oblastí,dopadá svými důsledky na celou společnost. Škody, jako bezprostřední dopad povodní, negativně působí na ekonomiku jednotlivých zemí, ale hlavně na psychiku postižených obyvatel v povodí řek, potoků, ale i mimo ně.

 

 povodňový důmSnaha předcházet škodám vede k vývoji různých představ jak jim zabránit a snížit jejich dopady. Nicméně konzervativizmus myšlení jak projektantů, tak potencionálních zákazníků a nedostatek tvůrčí invence zatím směřovaly výlučně k řešením v rámci stávajícího stavu a tradic zaměřených pouze na zmírnění škod a nikoliv jejich zabránění. Proto se setkáváme s tendencí ochraňovat velké aglomerace pomocí drahých mobilních protipovodňových stěn, či jiným lokálním řešením ochrany budov, počítajícím přímo s poškozením staveb i když s minimalizovanými dopady. Taková řešení však nepočítají s tím, že záplavy se mohou a zřejmě i budou, cyklicky opakovat.Tudíž i náklady na obnovu bude nutné pravidelně vynakládat a to za situace, kdy pojišťovací ústavy omezují uzavírání smluv do povodňových a záplavových oblastí a zákonitě přistoupí ke zvýšení cen pojistného. Proto jakékoliv řešení připouštějící vystavení stavby záplavě či povodni není nejvhodnějším řešení.

povodňový dům27.9.2010 vyšel na internetu článek o budování dřevostaveb jako vhodné alternativypro jejich výstavbu právě ve vodou postihovaných oblastech. Protože naše firma se zabývá řadu let budováním dřevostaveb, musím objektivně přiznat, že článek poměrně dobře postihuje možnosti těchto staveb odolat povodním a nevhodnost staveb jiného typu. V případě dřevostaveb sehrává roli zmiňovaný konzervativizmus myšlení potencionálních zákazníků a představa, že dřevostavby jsou stavby druhořadé. V myslích občanů je stále ještě zakotvena představa „můj dům, můj hrad", která se sice v posledních letech postupně tlumí a zájemců odřevostavby přibývá, ale zatím to není rozhodující procento. Nicméně i řešení prostého nahrazení zděné stavby dřevostavbou počítá s tím, že dojde k jejich poškození, nikoliv však k zničení nebo nutnosti odstranění v důsledku porušení statiky. Přesto autoři počítají s tím, že bude nutné provést větší či menší opravy stavby poničené vodou. Lze naprosto souhlasit, že rychlost a relativní snadnost opravy je daleko výhodnější, snadnější a i levnější, než opravy  zděných staveb. Každá oprava je spojena s náklady a co hlavně s psychickým dopadem. Je otřesné vidět majitele domků, kteří v rozmezí 14 dnů musí vidět opakovaně svůj domek zaplavený vodou.

povodňový důmTento stav nutně vede k zamyšlení, jak zcela zabránit příčinám a hlavně dopadům těchto škod. V poslední době jsem měl možnost seznámit se s novým způsobem myšlení v USA a Japonsku, kde inženýři začali řešit zcela novým způsobem ochranu staveb proti zemětřesení.

Zvolili právě dřevostavbu, která svou tuhostí na jedné straně a pružností na straně druhé, v kombinaci se zcela revolučním řešením základů na kovové desce, doplněné hydraulickým mechanizmem na vyrovnávání otřesů se ukázala jako nejvhodnější typ stavby. Musím přiznat, že toto poznání mne přivedlo k odhození dosavadních konvencí a nastolilo otázku, jak revolučně přistoupit k řešení problémů s povodněmi. Základní premisou byla podmínka zcela zabránit škodám na majetku, jejich opakování a následným dopadům. Při řešení problému jsme vzali v úvahu i skutečnost, že budování staveb na nových parcelách mimo záplavy, je spojeno s dalšími finančními výdaji počínaje koupí nového pozemku, jeho zasíťováním a v neposlední řadě nutností vybudovat nové tradiční základy. Při tom jsme brali v úvahu i pouto lidí k místu kde vyrostli a strávili značnou část života. 

povodňový důmJednoznačnou odpovědí pak bylo řešení, které naše firma ve spolupráci se specializovanou firmou MV Technik vyvinula. Jeho řešení je svou ideou velmi jednoduché a v tom je jeho přednost. Princip spočívá v tom, že tradiční základ stavby je nahražen jednoduchou konstrukcí pomoci propojených pilotů a na úrovni terénu zakončených patkami. Tradiční základová deska je nahrazena kovovou svařovanou konstrukcí staticky vypočítanou pro nosnost dřevostavby. Kovová základová deska je propojena zdvihacím a vodícím zařízením s betonovým základem. V případě hrozícího nebezpečí lze jednoduše stavbu vertikálním směrem vyzvednout a zcela ji ochránit proti zaplavení až do výšky hladiny 2,3m. Zařízení je vyvinuto jak pro přízemní, tak pro podlažní domy, u nichž se počítá i s tím, že v přízemí je počítáno s garážovým stáním. Při záplavě pak lze vyzdvihnout celou stavbu včetně osobního vozu mimo dosah vodní hladiny. Jelikož podlahu u vícepodlažní stavby na úrovni kovové základové desky tvoří kovovové podlahové rošty, jejich očista po případném zaplavení vyšší vlnou než 2,5m nad úrovní patek (2,7m nad terénem) je naprosto jednoduchá. Voda jednoduše proteče roštem, případné bahno se opláchne a tím je veškerá očista skončená. Po opadnutí vody se zkontroluje zdvihací a vodící zařízení, očistí se náplava pod stavbou a domek se spustí na své původní místo.

povodňový dům Zdvihací zařízení je jištěno i pro případný výpadek el. proudu nouzovým el. zdrojem případně mechanickým tak, aby došlo k vyzdvižení stavby i při výpadku proudu. Je pamatováno i na zajištění vyzdvižení stavby v případě nenadálého příchodu záplavové vlny. U přízemních staveb typu bungalov je pak podlaha na nosné kovové základové desce řešena jako vodovzdorná konstrukce se samostatným zateplením a hydroizolací. Vlastní konstrukce dřevostavby je příhradového typu s opláštěním MFP deskami. Z vnější strany je provedena izolace v první spodní řadě EPS přesahujícím přes kovovou konstrukci zdvižné plošiny. Polystyren je lepen PU lepidlem a jištěn terčíky se šrouby. Do výšky cca 60 cm bude stavba obložena keramickými obklady lepenými chemickými lepidly odolnými vodě. Zbývající část fasády je provedena tradičním zateplovacím systémem. Z vnitřní strany jsou minerální izolace a záklopy sádrovláknitými deskami odolnými nebo impregnovanými proti vodě.

povodňový důmZbývající část domu je klasická dřevostavba. Zásadní otázkou takto pojaté konstrukce stavby do záplavových oblastí je otázka vyřešení přípojek tak, aby fungovaly jak v klidové tj. stabilní poloze, tak po vyzdvižení stavby a dále jak ochránit přívody vody, kanalizaci, elektra a plynu proti poškození náplavami. Zajištění přívodů je prostřednictvím teleskopických tyčí, kolem nichž jsou v odpovídajícím průměru navinuty spirálově PE chráničky nebo přímo PE přívody vody, plynu a elektřiny. Pomocí teleskopu je s vnitřním elastickým jádrem provedeno i napojení vnitřní kanalizace na vnější přípojku. Teleskopy a spirálovitě vinuté přívody zajišťují naprosto bezpečné propojení stavby s vnějšími přípojkami a jejich fungování i v době trvání záplavy. Proti zamrzání přívodů vody je použit elektrický topný kabel ovinutý kolem přívodu na vnitřni straně tepelné izolace uvnitř chráničky.

Závěrem bychom chtěli uvést, že tento způsob ochrany staveb v klidovém stavu nemění ráz krajiny, obcí a měst. I v případě, že by pojišťovny v daném záplavovém pásmu nepojišťovali klienty, skýtá tato konstrukce domů jejich majitelům jistotu, že i v tom případě nemusí mít obavu o svůj život a ani majetek. Teprve tímto řešením je zajištěna komplexní ochrana staveb proti nespoutaným přírodním živlům. Každopádně opakující se povodně a záplavy z přívalových dešťů jako nový jev svým rozsahem s katastrofálními dopady vyžadují i netradiční řešení alespoň tam, kde začíná nová zástavba, nebo rekonstrukce zpustošených obcí. Zřejmě tyto jevy a jejich důsledky budou pozitivně, přes svou negativitu, působit na překonávání zakořeněných představ obyvatelstva o dřevostavbách a o výsuvných domcích, jako zatím nejvhodnější varianty ochrany budov proti vodnímu živlu. Každý však musí zvážit, zda 20 - 30% navýšení ceny základů se zdvihacím zařízením oproti tradičním základům je výhodnějším než řešit soustavné škody.


Systém konstrukce domků do povodní vybavený zdvihacím zařízením včetně jeho aplikací a možných variant byl přihlášen jako vynález na Úřadu průmyslového vlastnictví.

www.domoja-cz.com

www.mvtechnik.cz

Joomla Templates and Joomla Extensions by JoomlaVision.Com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Menu DřevoStavby

Soutěže a ankety

Anketa

Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?

Slovníček pojmů

TOP návštěvníci webu!

Eva Frouzová
764
Patrik
231
Lenča
194
Dominika
190
olinka
106
Codynka
85

Nejhledanější výrazy

     

    Dřevostavby - jak se v nich vyznat?

    V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.

    V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.

    Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.

    Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.

    Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.

    Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.

    Volba dřevostavby aneb na co nezapomenout?

    Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.

    1. vhodný pozemek pro dřevostavby - informujte se, zda na vámi vybraném pozemku je povolena výstavba dřevostaveb či nikoliv
    2. projekt dřevostavby - vyberte si takového projektanta/architekta, který má s dřevostavbami zkušenosti!
    3. interiér dřevostavby - rozvržení místností a jejich orientace na pozemku jsou velmi důležité!
    4. stavební firma se zaměřením na výstavbu dřevostaveb - na našem trhu existuje několik set výrobců dřevostaveb
    5. stavební dozor pro dřevostavby - mnoho firem nabízí tuto službu automaticky, zvolit si můžete i vlastní stavební dozor
    6. typ dřevostavby - záleží jen a jen na vašem vkusu - trh nabízí panelové dřevostavby, sendvičové dřevostavby či dřevostavby masivní - sruby, roubenky; dále můžete volit energetickou náročnost domu - energeticky úsporný dům, nízkoenergetický či pasivní
    7. konstrukce dřevostavby - kvalitní konstrukce je základ - v tomto ohledu je jistotou kvalitní firma
    8. výstavba dřevostavby - montované a masivní dřevostavby jsou specifické tím, že jejich výstavba probíhá nejprve v závodě firmy, kde se dům "předpřipraví". Poté se jednotlivé části převezou na pozemek stavebníka, kde se jednodušše a rychle sestaví - rychlost výstavby dřevostaveb je jejich velkou přeností!
    9. vybavení dřevostavby - oblíbená a také náročná práce - vkusné zařízení domu spojené s pohodlím a komfortem; využít můžete služeb dekoratérů a návrhářů interiérů
    10. kolaudace dřevostavby - i v případě dřevěného domu je nutné dodržet zásady tak, aby splňovaly podmínky pro kolaudační řízení
    11. bydlení v dřevostavbě - kvalitní firma by vám měla předat informace, jak se chovat během prvních let bydlení v dřevostavbě. U masivních dřevostaveb platí nepřetápění interiéru, aby nedocházelo k prudkému vysušování dřeva
    12. okolí dřevostavby - i okolí domu lze zařídit vkusně a na míru požadavků majitele domu

    Dřevostavby - rychlé odkazy

    Dřevostavby – mýty a pověry

    Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí  je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.

    Požární odolnost dřevostavby

    Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout  - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu. 

    Akustika dřevostavby

    Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.

    Tepelné vlastnosti dřevostavby

    Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl,  je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.

    Dřevostavby a vlhkost

    Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.

    Životnost dřevostaveb

    Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.

    Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl

    Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:

    Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.

    Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena