Historie a současnost

Administrator | Úterý, 17. března 2009

pasivnidum0002.jpgKoncepce pasivního domu byla nastíněna již v roce 1988 - je třeba využít potenciálu vyplývajícího z možností úspor u investičních nákladů díky vylepšené technice energetických úspor. Jednoduše tepelná ochrana domu musí být tak dobrá, aby bylo možné opustit konvenční systém vytápění a tím snížit investiční náklady na výstavbu a částečně eliminovat vícenáklady vzniklé stavbou kvalitnějšího domu.

V jednom výzkumném projektu nazvaném „Pasivní domy" byly definovány vědeckotechnické základy, díky kterým byl již v říjnu 1990 položen základní kámen prvního pasivního domu v darmstadtské městské části Kranichstein, a to z iniciativy tehdejšího hesenského ministra hospodářství Alfreda Schmidta. Tento první pasivní dům je obýván již od roku 1991. Již od začátku byl celý projekt doprovázen vysoce přesným vědeckým měřením. Výsledky byly revoluční: prokázaly, že i ve studené a vlhké střední Evropě je možné stavět obytné budovy tak, aby nebylo třeba používat běžné topení a budovy si přesto zachovají vynikající tepelné vlastnosti. Projekt pasivního domu byl původně zamýšlen pouze pro účely vědeckého využití potenciálu v rámci efektivního využívání energií. Tento úkol projekt vynikajícím způsobem splnil, přičemž bylo např. provedeno rozsáhlé srovnávání měření ve vztahu k tepelnému chování budovy včetně numerických simulací. Výsledky těchto výzkumů potvrdily, že kvalitní tepelná izolace v praxi skutečně zaručuje dosažení vypočítaných energetických úspor.

Průměrné hodnoty spotřeby topného tepla naměřené během 15 let jsou stabilně na úrovni kolem 10 kWh / (m²a), a jsou tedy na úrovni méně než jedné desetiny spotřeby tepla běžných novostaveb.

Levný pasivní dům
Americký průkopník v oblasti energií Amory Lovinse dal v roce 1995 při své návštěvě v pasivním domě v Darmstadtu podnět k tomu, aby se přezkoumala vhodnost úspěšných postupů uplatňovaných v rámci tohoto demonstračního projektu v praxi, čímž by se umožnila širší aplikace. Amory Lovins vždy tvrdil, že se zvyšováním energetické účinnosti bychom neměli zůstávat stát v půli cesty. Odpovídající opatření musí být tak dobrá, aby bylo možno dosáhnout podstatných zjednodušení u tepelné techniky.
Celkové náklady na topení v rámci životního cyklu budovy se prudce snižují, jestliže se technika podstatně zjednoduší pod úroveň 15 kWh/(m²a). Tato hranice definuje pasivní dům.
graf_naklady_ned.gif



S tímto cílem zahájilo v Německu v roce 1996 svou činnost „Profesní sdružení levných pasivních domů". Její stěžejní idea spočívá v tom, že díky ventilaci stavby se zároveň zvládne příprava tepla v prostoru. Čerstvý vzduch je třeba ventilačním zařízením přivádět do každého obytného prostoru, přičemž tento vzduch může transportovat rovněž teplo. Bude-li budova z tepelného hlediska konstruována tak kvalitně, že toto přiváděné teplo bude samo o sobě postačovat pro to, aby bylo zaručeno odpovídající pohodlí, pak je další systém pro rozvod tepla zbytečný. To je základním principem pasivního domu: díky dobré tepelné izolaci plus kvalitní ventilaci prostor jsou další technické investice nadbytečné. Sektor topení / větrání / klimatizace se však tohoto vývoje obávat nemusí: celkový objem investic pro domovní techniku zůstane zhruba stejný. Stručně řečeno znamená „pasivní dům" pro oblast techniky pouze to, že konvenční technika vytápění bude při zhruba stejné tvorbě hodnot nahrazována inovativní klimatizační technikou. Již v roce 1997 byly realizovány první sídlištní projekty, konkrétně sídliště pasivních domů ve Wiesbadenu a u Kolína v rámci ekonomické sociální bytové výstavby. Rovněž tyto projekty zaznamenaly velkou úspěšnost. Následoval rychlý rozvoj této technologie v Rakousku, Německu a Švýcarsku zejména koncem devadesátých let a v roce 2002 byl již v uvedených zemích počet registrovaných pasivních domů celkem 4 000. Jen v Německu se počet pasivních domů každý rok zdvojnásobí. V současné době například překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech jen v Rakousku 3x nabídku.

Současný vývoj v Evropě

Pasivní domy prožívají v poslední době v Evropě obrovský boom. I u nás se dostávají do popředí zájmu nejen investorů a nadšenců, ale konečně také i výrobců materiálů, architektů, projektantů a velkých stavebních firem. V době vzrůstající poptávky po kvalitním bydlení se odborné veřejnostinabízí příležitost naskočit do již rozjetého vlaku, využítzahraničních zkušeností a znalostí a vyvarovat se tak dřívějších omylůa slepých cest. V Rakousku a Německu již mají pasivní domy výrazný podíl na počtu novostaveb. Každým rokem se počet pasivních domů zdvojnásobuje. Významný podíl mají také rekonstrukce staveb s použitím prvků pasivních domů. V obou zemích lze pasivní domy certifikovat u Passivhaus Institutu. Pro udělení certifikátu je třeba po ukončení stavby doložit výpočet provedený programem Passivhaus Projektierung Paket (PHPP), projektovou dokumentaci, technické informace včetně produktových listů použitých stavebních prvků a materiálů a protokol měření neprůvzdušnosti. Certifikát je v některých spolkových zemích nezbytný pro přiznání dotace nebo jiné finanční podpory. Níže uvádíme několik příkladů systematické podpory výstavby pasivních domů v Evropě.

Passivhaus Institut

Institut pasivních domů se sídlem v Darmstadtu byl založen v roce 1996 je partnerem pro architekty, plánovače a výrobce. Vyvinul odpovídající nástroje, pomocí kterých je možno plánovat a realizovat pasivní domy s přehlednými náklady: např. „Projektový balík pro pasivní domy" [PHPP].

IG Passivhaus
Sdružení IG Passivhaus Vorarlberg bylo založeno v roce 2001 v nejmenší spolkové zemi Rakouska. 21 podnikatelů (např. dřevozpracovatelé, architekti, investoři, poskytovatelé energií, odborní projektanti, stavitelé a výrobci oken) se přidalo k této síti. Dnes v Rakousku existuje 6 zemských organizací se zhruba 170 členy. Byl založen vrcholný svaz - IG Passivhaus Österreich, který plánuje a realizuje společné strategie, projekty a aktivity přesahující základní rámec. V roce 2003 bylo založeno sdružení IG Passivhaus Schweiz.

Projekt Cepheus

Je pilotní a výzkumný projekt Evropské unie CEPHEUS (Cost Efficient Passive Houses as European Standards). V rámci tohoto projektu bylo v letech 1999-2001 na 14 místech v pěti zemích Evropy postaveno celkem 221 bytových jednotek.

Cíle projektu:

  • demonstrovat technické možnosti ve stavebnictví za nízkých vícenákladů na různých typech budov
  • zkoumat chování a přispůsobivost nabídky a poptávky v tomto odvětví
  • testovat chování pasivních domů v různých klimatických podmínkách
  • nabídnout laikům i expertům možnost vyzkoušet a vidět pasivní domy na mnoha místech Evropy
  • dát impuls pro další rozvoj levných energeticky úsporných domů
  • vytvořit podmínky a základ pro budoucí velký trh s pasivními domy
  • v rámci světové výstavy Expo 2000 prezentovat přístup k dodávkám energetických zdrojů (napojení na kotelnu na obnovitelné zdroje)

Putovní vzorový úsporný dům
Pokračování výzkumného projektu "Demohouse" podporovaného EU, který byl zahájen konceptem energeticky úsporné střešní nástavby Soltag, představuje vzorový dům VELUX Atika, jenž spojuje témata, jako je kvalitní architektura, vnitřní klima a úspora energie. Jde o prohlubování programu trvale udržitelného rozvoje společnosti i bydlení, který vychází ze současné evropské legislativy s cílem snížit spotřebu energie na chlazení, topení a ventilaci. Poprvé byl vzorový dům Atika představen loni ve španělském Bilbau a od letošního června putuje po dalších evropských zemích v oblasti Středomoří. Akce potrvá do roku 2010 a jejím cílem je vyvolat diskusi o nových příležitostech v konstrukci budov.

Dům budoucnosti
Cílem programové linie „Dům budoucnosti" je výzkum a vývoj konkurenceschopných komponentů, dílů a stavebních koncepcí u bytových, kancelářských a užitných staveb, které budou v maximální míře vyhovovat hlavním principům v oblasti trvale udržitelných technologií, jako jsou například zaměření na užitek, princip efektivity nebo prevence rizika.

Copyright © 2007, Centrum pasivního domu. Všechna práva vyhrazena.

Joomla Templates and Joomla Extensions by JoomlaVision.Com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Menu DřevoStavby

Soutěže a ankety

Anketa

Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?

Slovníček pojmů

TOP návštěvníci webu!

Eva Frouzová
764
Patrik
231
Lenča
194
Dominika
190
olinka
106
Codynka
85

Nejhledanější výrazy

     

    Dřevostavby - jak se v nich vyznat?

    V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.

    V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.

    Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.

    Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.

    Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.

    Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.

    Volba dřevostavby aneb na co nezapomenout?

    Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.

    1. vhodný pozemek pro dřevostavby - informujte se, zda na vámi vybraném pozemku je povolena výstavba dřevostaveb či nikoliv
    2. projekt dřevostavby - vyberte si takového projektanta/architekta, který má s dřevostavbami zkušenosti!
    3. interiér dřevostavby - rozvržení místností a jejich orientace na pozemku jsou velmi důležité!
    4. stavební firma se zaměřením na výstavbu dřevostaveb - na našem trhu existuje několik set výrobců dřevostaveb
    5. stavební dozor pro dřevostavby - mnoho firem nabízí tuto službu automaticky, zvolit si můžete i vlastní stavební dozor
    6. typ dřevostavby - záleží jen a jen na vašem vkusu - trh nabízí panelové dřevostavby, sendvičové dřevostavby či dřevostavby masivní - sruby, roubenky; dále můžete volit energetickou náročnost domu - energeticky úsporný dům, nízkoenergetický či pasivní
    7. konstrukce dřevostavby - kvalitní konstrukce je základ - v tomto ohledu je jistotou kvalitní firma
    8. výstavba dřevostavby - montované a masivní dřevostavby jsou specifické tím, že jejich výstavba probíhá nejprve v závodě firmy, kde se dům "předpřipraví". Poté se jednotlivé části převezou na pozemek stavebníka, kde se jednodušše a rychle sestaví - rychlost výstavby dřevostaveb je jejich velkou přeností!
    9. vybavení dřevostavby - oblíbená a také náročná práce - vkusné zařízení domu spojené s pohodlím a komfortem; využít můžete služeb dekoratérů a návrhářů interiérů
    10. kolaudace dřevostavby - i v případě dřevěného domu je nutné dodržet zásady tak, aby splňovaly podmínky pro kolaudační řízení
    11. bydlení v dřevostavbě - kvalitní firma by vám měla předat informace, jak se chovat během prvních let bydlení v dřevostavbě. U masivních dřevostaveb platí nepřetápění interiéru, aby nedocházelo k prudkému vysušování dřeva
    12. okolí dřevostavby - i okolí domu lze zařídit vkusně a na míru požadavků majitele domu

    Dřevostavby - rychlé odkazy

    Dřevostavby – mýty a pověry

    Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí  je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.

    Požární odolnost dřevostavby

    Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout  - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu. 

    Akustika dřevostavby

    Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.

    Tepelné vlastnosti dřevostavby

    Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl,  je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.

    Dřevostavby a vlhkost

    Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.

    Životnost dřevostaveb

    Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.

    Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl

    Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:

    Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.

    Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena