Dagmar Šimonová | Středa, 28. prosince 2011
Ač dřevěné podlahy trendům podléhají na rozdíl od nábytku či barevnosti stěn méně intenzivně a v interiéru představují spíše nadčasový prvek, můžeme dle slov Ing. arch. Jana Kratochvíla, architekta a šéfredaktora odborného portálu o architektuře Archiweb, pozorovat větší ochotu experimentovat a volit do svých interiérů krytiny z netypických dřevin až s dramaticky plastickou strukturou.
V současné době pozorujeme zájem o jednolamelové palubky s povrchovou úpravou přiznávající přirozenou krásu surového dřeva, tedy se záměrným povrchovým „poškozením" z výroby, kartáčovanou a mořenou strukturou, ošetřenou olejem, lazurou či lakem," doplňuje Jiří Blažek z firmy Kratochvíl parket profi.
Přestože trendy „hovoří" jednoznačně, při volbě jakéhokoli materiálu v první řadě záleží na našich přáních, požadavcích i na celkovém konceptu a architektonickém řešení interiéru. Kromě dobře známých jednolamelových palubek, které se lépe hodí do velkých prostor, neboť zde lépe vynikne jejich standardní i maxi formát, patří mezi oblíbené také třílamelové krytiny. Ty jsou díky svému jemnějšímu vzoru univerzálněji použitelné, ideálně do menších prostor.
Často se však bohužel zapomíná na velmi působivý dekor dvou lamel, který je vysoce univerzální a hodí se téměř kamkoliv. „Dvoulamelové podlahy mám v oblibě čím dál více. Ve svých projektech se pokaždé snažím navrhovat jednolitou podlahu, která plynně propojí všechny místnosti, a právě tento typ dřevěných vícevrstvých podlah mé nároky splňuje. Dvoulamelový dekor svým vzhledem evokuje tradiční masivní vlysy a navozuje dojem solidnosti," vysvětluje Jan Kratochvíl.
I přes všechna odborná doporučení a nepsaná pravidla je však třeba si uvědomit, že každý interiér má specifickou atmosféru a neexistuje univerzální recept na jeho designové, potažmo materiálové provedení. Proto vždy záleží na osobních sympatiích každého z nás. Dřevěné podlahy můžeme řadit mezi tradiční typy podlahových krytin, neboť ať se jejich sortiment neustále rozšiřuje, od prvních prkenných podlah, přes masivní vlysy až po nadčasové a environmentálně ohleduplné vícevrstvé dřevěné podlahy s různorodými typy povrchových úprav, vždy budou oblíbené a funkčně spolehlivé.
Přirozenou atmosféru dřevěné podlahy nenahradí ani sebelepší imitace laminátu či vinylu. Z pohledu povrchové úpravy vzrostl zájem o olejované dekory, které jsou sice oproti těm lakovaným náročnější na údržbu, na druhou stranu však přinášejí a podtrhují přirozenou krásu dřeviny. Jejich volbu je dobré před finálním rozhodnutím dobře zvážit. Každý odborník by vás na plusy i mínusy jednotlivých typů podlahových krytin měl upozornit, pro potřebné informace se můžete obracet například na specializovanou síť s podlahovými krytinami 1 FLOOR.
Nejde-li vám se z jakýchkoli důvodů rozhodnout mezi jednolamelovým nebo třílamelových dekorem, zkuste zvolit právě vzor dvou lamel. V sortimentu společnosti Kratochvíl parket profi, která se v oblasti dřevěných podlah zaměřuje výhradně na vícevrstvé krytiny, lze vybírat ze 36 dekorů z 6 různých kolekcí.
K dispozici jsou dřeviny dub, buk, ořech, třešeň, jasan i javor. Kromě tradičních vícevrstvých podlah tloušťky 15 mm, lze doporučit také štíhlé 7mm lamely, které se lépe instalují do prostor s omezenou konstrukční výškou. Krytiny se pokládají buď plovoucím způsobem, neboť jsou u většiny kolekcí již z výroby vybaveny zámkovým spojem, anebo je lze k podkladu přilepit celoplošně.
Možností je, jak je vidět, nepřeberně, rozhodování však bývá pro celou řadu z nás složitější. Kromě projektantů, architektů anebo techniků z podlahových studií, kteří poradí odborně, můžete pro prvotní inspiraci „zajít" například do virtuálního showroomu Kährs, který lze v českém jazyce navštívit na stránkách KPP.
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena