Stavba rodinného domu krok za krokem

Administrator | Pondělí, 03. března 2008

Stavba rodinného domu krok za krokemautor: Ing. arch. Josef Smola
vydal: Grada Publishing
rozměry:175x245
rozsah:400 stran, pevná vazba
rok vydání:2007
přibližná cena: 445Kč

Tato kniha má posloužit budoucím stavebníkům i studentům odborných škol v dobré orientaci v oboru. Do technických podrobností zabíhá pouze v případě, kdy je to pro pochopení souvislostí nezbytně nutné. Odborníkům může přinést nečekaný pohled na problematiku stavby moderního rodinného domu.

Zahrnuje informace z řady souvisejících oborů - stavebního práva, územního plánování, projektové přípravy, realizace staveb, ale zejména poznatky ze současné stavební praxe s přihlédnutím k novým trendům v podobě moderních dřevostaveb a energeticky úsporných domů.

Stavba více než dvaceti tisíc rodinných domů byla loni zahájena podle Českého statického úřadu. Meziročně jde o 17% nárůst. Stejný či možná ještě vyšší vzestup je možné čekat i v letošní bilanci. Jen minimum domů však splňuje nároky na nízkoenergetické či dokonce pasivní bydlení, ačkoliv zájem o domy šetrné k životnímu prostředí a peněžence investora narůstá.

Ostatně i v odborných soutěžích, jako jsou Grand Prix Obce architektů nebo Porotherm, tento typ staveb získal nejvyšší ocenění.
Ve správný čas proto přichází s novou knihou Stavba rodinného domu krok za krokem uznávaný architekt a propagátor dřevostaveb a energeticky úsporných domů Josef Smola.

Čtyřsetstránková publikace, která vychází v edici Stavitel nakladatelství GRADA, je souborem praktických rad a doporučení, sledujících chronologii stavby domu. Včetně stavebně-konstrukčních detailů, technických zařízení budov anebo legislativních nároků. Autor tak činí věcným jazykem, jemuž porozumí nejen příslušníci technických profesí.


„K přednostem knihy patří to, že díky letitým zkušenostem architekta Smoly v ní najdou odpovědi na otázky nejen stavebníci energeticky úsporných domů, ale též příznivci konvenčního bydlení. Nebo ti, kteří se rozhodli pro rekonstrukci," říká Radomír Matulík, šéfredaktor redakce technické literatury nakladatelství GRADA. Publikace Stavba rodinného domu krok za krokem je přesto primárně zaměřena na stavbu nízkoenergetického či pasivního domu, který může jeho majitele vyjít na stejné peníze jako nadstandardní panelákový byt 3+1 o výměře 75-100 m2 (bez přípojek inženýrských sítí, DPH a ceny pozemku). Kniha obsahuje velké množství fotografií. A to jak doporučených způsobů řešení, tak nafocených chybných postupů a jejich následků.


Situace ve výstavbě nízkoenergetických a pasivních domů není navzdory lepšící se situaci a osvětě stavebníků normální. Alespoň ve srovnání se západní Evropou. Pasivních domů v České republice můžeme napočítat pouze pár, nízkoenergetických staveb je v Čechách kolem tisíce. Jejich investoři se nadále řadí k určitému životnímu stylu. Může s tím souviset také pocit určité pozitivní a jistě oprávněné výlučnosti. Proto téma energeticky úsporných domů překonalo hranice odborné diskuze a stalo se tak i celospolečenským tématem. Také s ohledem na globální oteplování a emise skleníkových plynů, k jejichž produkci špatně postavené domy přispívají podstatnou měrou.

Stavbě nízkoenergetického domu předcházejí určité podmínky. Představa, že nízkoenergetický dům znamená pouze vyšší stupeň zateplení, je mylná, v českém prostředí však poměrně rozšířená, a to bohužel i v nabídce stavebních firem. Nejdůležitějším aspektem je vyváženost všech složek ovlivňujících energetickou bilanci budovy. Znamená to kombinaci nízké spotřeby tepla na vytápění (dosažené díky optimálnímu koncepčnímu i detailnímu stavebnímu řešení) a vhodné uplatnění soustav využívajících v různé míře obnovitelných zdrojů energie.

Jednou ze zásad tzv. Desatera pro stavbu nízkoenergetického či pasivního domu je například správné umístění stavby na pozemku. Objekt by měl být situován u severní a východní hranice parcely, aby jižní, případně i západní průčelí mohlo sloužit jako zdroj solární energie. Základem je kompaktní tvar domu, bez zbytečných výstupků, s co nejmenším povrchem pláště vůči obestavěnému povrchu.
Důležitý je také podíl plochy oken k ochlazovanému opláštění domu. Je smutnou pravdou, že až 40 % tepelných ztrát lze přičítat právě výplním otvorů. Proto je nutné plochou oken neplýtvat. Pro oslunění a osvětlení v normě stačí u obytné místnosti jejich poměr k ploše podlahy 1: 6.

Kompletní desatero nízkoenergetického domu publikované v knize Stavba rodinného domu krok za krokem nemusí být stoprocentně dodrženo, aby se stále jednalo právě o nízkoenergetický dům. Při realizaci tohoto typu stavby je třeba vycházet zejména z kvality pozemku a jeho okolí. Každý stavitel si však musí být vědom, že se od desatera odchýlil a že je třeba tento „prohřešek" kompenzovat posílením jiných vlastností domu.
Podle zkušeností odborných časopisů i stavebních portálů je mezi čtenáři velká poptávka po negativních příkladech - po tom, jak se postupovat nemá. To vyslyšel i ing. arch. Josef Smola a ve své knize nafotil a popsal několik známých i očím skrytých prohřešků proti řádně fungujícímu domu anebo jeho estetické stránce. K cílům knihy Stavba rodinného domu krok za krokem patří také to, aby čtenář i bez hlubší znalosti architektury či stavebních řemesel dokázal porozumět zákonitostem v organismu stavby a nestal se rukojmím dodavatelů, jak se v současnosti - bohužel - stále často děje.

Joomla Templates and Joomla Extensions by JoomlaVision.Com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Menu DřevoStavby

Soutěže a ankety

Anketa

Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?

Slovníček pojmů

TOP návštěvníci webu!

Eva Frouzová
768
Patrik
231
Lenča
194
Dominika
190
olinka
109
Codynka
104

Nejhledanější výrazy

     

    Dřevostavby - jak se v nich vyznat?

    V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.

    V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.

    Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.

    Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.

    Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.

    Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.

    Volba dřevostavby aneb na co nezapomenout?

    Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.

    1. vhodný pozemek pro dřevostavby - informujte se, zda na vámi vybraném pozemku je povolena výstavba dřevostaveb či nikoliv
    2. projekt dřevostavby - vyberte si takového projektanta/architekta, který má s dřevostavbami zkušenosti!
    3. interiér dřevostavby - rozvržení místností a jejich orientace na pozemku jsou velmi důležité!
    4. stavební firma se zaměřením na výstavbu dřevostaveb - na našem trhu existuje několik set výrobců dřevostaveb
    5. stavební dozor pro dřevostavby - mnoho firem nabízí tuto službu automaticky, zvolit si můžete i vlastní stavební dozor
    6. typ dřevostavby - záleží jen a jen na vašem vkusu - trh nabízí panelové dřevostavby, sendvičové dřevostavby či dřevostavby masivní - sruby, roubenky; dále můžete volit energetickou náročnost domu - energeticky úsporný dům, nízkoenergetický či pasivní
    7. konstrukce dřevostavby - kvalitní konstrukce je základ - v tomto ohledu je jistotou kvalitní firma
    8. výstavba dřevostavby - montované a masivní dřevostavby jsou specifické tím, že jejich výstavba probíhá nejprve v závodě firmy, kde se dům "předpřipraví". Poté se jednotlivé části převezou na pozemek stavebníka, kde se jednodušše a rychle sestaví - rychlost výstavby dřevostaveb je jejich velkou přeností!
    9. vybavení dřevostavby - oblíbená a také náročná práce - vkusné zařízení domu spojené s pohodlím a komfortem; využít můžete služeb dekoratérů a návrhářů interiérů
    10. kolaudace dřevostavby - i v případě dřevěného domu je nutné dodržet zásady tak, aby splňovaly podmínky pro kolaudační řízení
    11. bydlení v dřevostavbě - kvalitní firma by vám měla předat informace, jak se chovat během prvních let bydlení v dřevostavbě. U masivních dřevostaveb platí nepřetápění interiéru, aby nedocházelo k prudkému vysušování dřeva
    12. okolí dřevostavby - i okolí domu lze zařídit vkusně a na míru požadavků majitele domu

    Dřevostavby - rychlé odkazy

    Dřevostavby – mýty a pověry

    Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí  je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.

    Požární odolnost dřevostavby

    Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout  - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu. 

    Akustika dřevostavby

    Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.

    Tepelné vlastnosti dřevostavby

    Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl,  je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.

    Dřevostavby a vlhkost

    Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.

    Životnost dřevostaveb

    Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.

    Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl

    Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:

    Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.

    Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena