Tereza | Středa, 29. září 2010
Domy si stavíme proto, abychom si vytvořili příjemné životní prostředí. Jeho součástí je i tepelná pohoda v interiéru. Její dosažení však není prostou otázkou volby dostatečné tloušťky tepelné izolace střešních či obvodových plášťů. Tento přístup tepelnou pohodu interiérů zaručit nemůže. A co víc, nemůže dokonce ani zaručit energetickou úspornost budov.
Zimní energetika budov
V současné době se klade velký důraz na minimalizaci spotřeby energie potřebné pro vytápění.
Důsledkem této snahy je tvorba konstrukcí střešních a obvodových plášťů s velkou tloušťkou. Výsledná tepelná ztráta objektu je potom vodítkem, na základě kterého domy z energetického hlediska kategorizujeme (domy nízkoenergetické, pasivní atd.).
Je třeba si povšimnout, že tato kategorizace se týká výhradně jejich energetické náročnosti vzhledem k zimnímu období. Proto tento pohled můžeme nazývat zimní energetikou budov.![]()
Užití velké tloušťky tepelné izolace však v žádném případě neznamená, že v nízkoenergetickém nebo pasivním domě bude mít uživatel tepelnou pohodu zaručenou celoročně. V letním období může docházet k významnému přehřívání objektů, což je typickým rysem nevhodně provedeného zateplení podkroví, stropu bungalovu nebo nesprávně navržené dřevostavby. Není totiž pravdou, že dostatečnou tloušťkou jakékoliv tepelné izolace je možné přehřívání objektů zamezit.
Pokud chce uživatel problém přehřívání interiérů svého domu řešit dodatečně, vesměs musí instalovat klimatizaci. Spotřeba energie na chlazení objektů je přibližně 2,5-3krát vyšší než spotřeba energie na jejich vytápění. Z hlediska celoroční spotřeby energie se potom může například nízkoenergetický dům snadno stát objektem v běžném standardu, ne-li dokonce objektem energeticky neúsporným.
Letní energetika budov
Pokud chceme uvnitř objektů zajistit tepelnou pohodu (tedy příjemné teplotní poměry) po celý rok, potom se musíme rovněž zabývat otázkami jejich letního přehřívání.
Typickými konstrukcemi, na kterých lze ilustrovat tuto problematiku, jsou zateplená podkroví budov nebo bungalovy. Jejich uživatelé dobře znají situaci, kdy v teplých až tropických letních dnech s dostatkem slunečního svitu dochází v krátké době (běžně 3-3,5 hodiny) k prohřátí konstrukce a následnému sálání tepla do interiéru. To má pochopitelně za následek zvyšování teploty.
Z pohledu norem je horní teplotní mez, která je ve smyslu navrhování objektů v pořádku, 27 °C. Tato teplota však řadě uživatelů domů připadá příliš vysoká, a to jak pro práci, tak pro spánek.
Letnímu přehřívání objektů je možné účinně bránit i jinak než instalací klimatizace: konstrukcím obvodových i střešních plášťů je třeba „dodat" vhodnými materiály schopnost akumulovat teplo.
Na povrchu konstrukcí dosahuje teplota svých maximálních hodnot v odpoledních hodinách (obvykle okolo 18. hodiny ve městech, kde se projevuje sálání okolních objektů, mimo město zpravidla o něco dříve, obvykle okolo 16.-17. hodiny). Doba prohřátí reprezentuje dobu, za jakou teplotní vlna projde konstrukcí. U zateplených podkroví, stropů bungalovů a stěn dřevostaveb doba prohřátí zřídkakdy přesáhne 4 hodiny, i když je použita izolace o velké tloušťce. Vliv sálání tepla do interiéru se podle umístění objektu začne projevovat mezi 20 a 22 hodinou, tedy v době, kdy objekt aktivně užíváme nebo v něm spíme. Teplota v těchto prostorách snadno může dosáhnout i hodnot blížících se 30°C.
Je tedy potřebné prodloužit dobu prohřátí konstrukce tak, abychom ji posunuli alespoň do doby, kdy můžeme sálající teplo odvést ven, větráním okny do okolního prostředí. Podmínkou ovšem samozřejmě je, aby byl venkovní vzduch chladnější než vzduch v interiéru. V letních horkých dnech tato situace nastává okolo 1.- 2. hodiny ranní, kdy je již možné větrat skutečně účinně. Proto potřebujeme dobu prohřátí konstrukce prodloužit alespoň na7 - 8 hodin. Prodloužení doby prohřátí je možné dosáhnout prostým zvětšením tloušťky akumulační vrstvy.
Řešení tepelné pohody a potažmo i energetiky v letním období můžeme nazývat letní energetikou budov.
Východisko: tepelně izolační a současně tepelně akumulační desky Hofatex®
Koncepční úlohu při řešení plášťů, zohledňujících letní i zimní energetiku budov plní dřevovláknité desky Hofatex® (inovované desky, dříve nazývané hobry). Ve srovnání s běžně používanými tepelnými izolacemi mohou plnit:
a) funkci tepelně izolační (v porovnání s izolacemi z minerálních vláken a pěnových polystyrénů jsou tepelně izolační schopnosti desek Hofatex® (podle druhu) jen asi o 10 – 15 % horší),
b) funkci tepelně akumulační (v porovnání s výše zmíněnými izolacemi je jejich akumulační schopnost při stejné tloušťce vrstvy 20 až 30krát (!) vyšší).
Kromě toho jsou zcela ekologické, jsou ideálním materiálem pro moderní koncept difuzně otevřených konstrukcí, mají dostatečnou pevnost pro aplikace do střech, stropů bungalovů a fasád, je možné je přímo omítat (tenkovrstvé omítky), umožňují čistě suchou montáž bez použití lepidel, tmelů atd. Desky Hofatex® jsou vhodné jak pro budovy nové, tak i pro dodatečná zateplení starších objek
tů.
Využitím desek Hofatex® je možné (v kombinaci s běžnými tepelnými izolacemi) konstruovat takovou skladbu zateplení podkroví, stropů bungalovů a stěn dřevostaveb, která splní jak obvyklé požadavky na zimní energetiky budov, tak i požadavky na energetiku letní. Skladby konstrukcí jsou přitom co do počtu vrstev jednodušší, rychleji se provádějí a nepotřebují využívat různé plastové fólie (tzv. parozábrany), jejichž užití je v moderních konstrukcích s materiály na bázi dřeva zbytečné a koncepčně chybné.
Konstrukční řešení: energetická stavebnice INSOWOOL „diffu"
Teprve když vezmeme v úvahu jak zimní, tak i letní energetiku budovy, můžeme konstruovat budovy nejen skutečně energeticky úsporné, ale současně i schopné zajistit celoroční vnitřní tepelnou pohodou interiérů. Komplexní řešení letní a zimní energetiky nabízí konstrukční stavebnice INSOWOOL „diffu", využívající desky Hofatex® pro účely dosažení letní stability objektů.
Jak již bylo řečeno, užití neprodyšných fólií ve skladbách konstrukcí může mít za následek jak zhoršení hygienické kvality povrchů i vzduchu v interiéru, tak i podstatné zhoršení regenerační schopnosti samotných konstrukcí v případě vlhkostní havárie (zatečení vody během výstavby, prasklá potrubí, poškození krytiny střechy atd.). Proto se od užívání neprodyšných fólií u konstrukcí využívajících materiály na bázi dřeva celkově odstupuje. V souladu s touto skutečností jsou všechny konstrukce stavebnice navržené bez použití igelitových fólií a jiných parozábran. Jsou tedy důsledně navržené jako konstrukce difúzně otevřené. Zachovávají si přitom výše zmíněné atributy: jsou jednoduché, skládají se z malého počtu vrstev a využívají pouze přírodní materiály, případně materiály zdravotně nezávadné (bezformaldehydové technologie).
Stavebnice INSOWOOL „diffu" zahrnuje všechny části obvodových plášťů budov: konstrukce podkroví, stropů bungalovů, stropů nad nevytápěnými půdami a dále pláště dřevostaveb. Řešení zahrnují i dodatečná zateplení zdí starších budov. Každá konstrukce stavebnice INSOWOOL „diffu" je nabízena v několika energetických variantách; stavebník si tak může vybrat optimální kombinaci tepelně izolačních a akumulačních vlastností. Předkládaná řešení jsou ověřená, většina z nich i certifikovaná (požární odolnost, stavebně fyzikální vlastnosti atd.).
Někteří konstruktéři a výrobci staveb se brání používání difuzně otevřených konstrukcí s deskami Hofatex® argumentem, že jsou příliš drahé. Je to ovšem pouhý mýtus a zástupný argument; je třeba si uvědomit, že cena stavby zahrnuje vše od konstrukcí základů až po krytinu, včetně ceny pláště stavby. Úprava konstrukcí plášťů budov za pomocí desek Hofatex® je v tomto kontextu jen zanedbatelnou položkou.
Energetická stavebnice Insowool „diffu": přehled typů konstrukcí a názvů řešení
Konstrukce každého typu je pro přehlednost označena jménem. Souhrn všech konstrukcí stavebnice a jejich obchodní pojmenování uvádí schéma. Jak již bylo řečeno, každá konstrukce stavebnice má své energetické varianty, zpravidla tři až čtyři, které však zde již neuvádíme.
Prof. Ing. Jan Krňanský, CSc.
-komerční prezentace-
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena
Komentáře
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.