Administrator | Pondělí, 08. března 2010
Ve spolupráci s firmou Avalo bvba z Belgie a firmou CaryaWood s.r.o. jsme vyvinuli nový typ nátěrové hmoty (NH) vycházející z přírodních obnovitelných suro- vin, který je určen hlavně na dokončování dřevěných fasád a dřevěných konstrukcí z cedru, jak však vyplyne ze zkoušky je vhodný i pro jiné tuzemské dřeviny např. smrk, borovice a modřín.
Hlavní myšlenka, jenž provázela více jak roční vývoj, který byl pak zakončen úspěšnými zkouškami podle ČSN EN ISO 11507- Expozice nátěrů umělému zvětrávání – Expozice fluorescenčnímu UV a vodě, byla, aby zpracování a hlavně lehká opravitelnost a obnovitelnost povrchu po skončení životnosti, byla co nejjednodušší. Celá zkouška pak byla porovnána se souběžně vyvinutým vodouředitelným materiálem s UV absorbérem a nano částicemi oxidu zinečnatého tzv.materiál s nano technologií.
Na našem trhu je do exteriéru poměrně velký výběr různých NH od rozličných výrobců a před časem se objevily i NH přidanými nano částicemi, většinou zase oxidu zinečnatého, který funguje jako UV filtr. Problémem těchto hmot je, že jsou vhodné pouze pro světlé dřeviny , musí se zcela stejnoměrně nanést , doporučení výrobce je hmotu nastříkat nejlépe ve stříkacím automatu, a po skončení životnosti cca 10 let se pak musí plocha obrousit a znovu dokončit.
Tímto směrem jsme jít nechtěli, a proto jsme se podíleli na vývoji zcela nové NH, která splňuje požadavky hlavně budoucnosti a splňuje i naši myšlenku zcela jednoduché zpracovatelnosti, opravitelnosti a obnovitelnosti povrchu bez nutnosti zbrušovat zbytky NH po skončení životnosti nátěru. Tyto požadavky na NH vyplývají hlavně od zákazníků, kteří mají již dlouhodobější zkušenosti. Tato nová NH je v zásadě olej, který se vsakuje hluboko do dřeva a je tónován. Přesné složení je patentově chráněno a je předmětem výrobního tajemství. Můžu pouze prozradit, že inspirace pochází z Finska.
Celá zkouška se podle normy ČSN EN ISO 11507 sestává z cyklu 4 hodiny UV záření při 60°C a 4 hodiny kondenzace vody při 50°C, potom se cyklus opakuje do celkové délky 1000 hodin, což odpovídá zhruba 5 letům extrémním prostředí jižní nebo jihozápadní strany. Byla použita dávka UV záření z lampy UV-B-313 a kondenzace vody byla vytvořena na rozhraní teplého vodními parami nasyceného vzduchu za současného ochlazování zadní strany vzorku. Zkouška byla provedena od listopadu 2009 do ledna 2010.
Vzorek č. 1
V horní části obrázku je vzorek dokončený materiál s UV nano částicemi a ve spodní pak Horsemen Woodcare Zedaröl po provedených testech. Výsledek je velmi dobrý u obou zkoušených vzorků. U vzorku, který je dokončený materiálem s UV nano částicemi se projevuje bělavé zabarvení, které je špatně opravitelné. U druhého vzorku, který je dokon-čen Horsemen Woodcare Zedaröl je vidět přirozené lehce opravitelné zbarvení.
Nátěrové hmoty z obnovitelných surovin
Vzorek č. 2 provedený na borovici - u vzorku s UV nano je bělavé zabarvení patrnější než u cedru. Je to způsobené větší citlivostí borovice na světlo a větší obsahem pryskyřice. U vzorku Horsemen Woodcare Zedaröl došlo k rozpití přírodní pigmentace. I v tomto případě se tento druh poškození jednodušeji opravuje přetřením.
Vzorek č. 3 provedený na smrku - i zde je vidět pro UV nano typické bělavé zabarvení po skončení životnosti a překvapením zde je odolnost Horsemen Woodcare Zedaröl na smrku. Výsledek je téměř shodný s cedrem. I v tomto případě se Horsemen Woodcare snadnějí opraví.
Konečný výsledek z těchto zkoušek je následující. Použití UV nano částic ve venkovních NH rozhodně neubírá na kvalitě, ale v konečném efektu se neprodlužuje podstatně životnost NH a její ochranu dřeva. Otázkou je také ekonomika, neboť použití NH s UV nano přináší větší náklady na výrobu NH a na zpracování. Dále se většinou v systému používají dvě nátěrové hmoty – základní a vrchní. Jedinou výhodou je možnost nánosu téměř bezbarvých NH, které má smysl pouze u smrku. Na ostatní tmavší dřeviny se i tyto NH s UV nano zbarvují dle příslušné dřeviny (modřín, cedr).
Naproti tomu řešení s Horsemen Woodcare Zedaröl přináší jednu NH , které se natírá 2x . Životnost tohoto systémů je plně srovnatelná s HN s UV nano. Výhodou Horsemen Woodcare Zedaröl je, že se opravuje, pouze přetřením bez nutnosti přebrušovat plochu. Je to výhoda zcela jednoznačná, neboť potřeba jednoduše opravovat a obnovovat bude se stále rostoucím podílem dřeva ve stavbách čím dále tím více aktuálnější.
www.acolor.cz
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena