Michal Babor | Pátek, 18. února 2011
Společnost Sonnleitner Holzbauwerke GmbH vstoupila letošní rok na český trh. Bavorský výrobce domů ze dřeva začínal téměř před 100 lety jako zpracovatel dřeva a postupem času se začal specializovat na dodávku exkluzivních dřevostaveb a individuálních návrhů nábytku. Nyní již více než 40 let staví domy v Německu, Rakousku, Itálii, Lucembursku a Švýcarsku.
Dřevo jako stavební materiál pro domy Sonnleitner na své cestě z lesa ke konečnému zákazníkovi prochází dlouhou cestou.
1. LES
Využíváme lesy, které s velkou péčí založili naši předci. Je známým faktem, že stromy během svého života vážou oxid uhličitý, uvolňují kyslík a jejich pozitiví energetická bilance přidává na významu jako stavebního materiálu budoucnosti. Abychom zachovali dobré vlastnosti dřeva od jeho těžby, přípravy, zpracování až po konečné využití, dodržujeme přísná pravidla technologie a správného ošetření.
2. SKLAD
Dřevo chce svůj čas a proto je nejlepší provádět těžbu v zimních měsících vegetačního klidu, kdy dochází k stáhnutí mízy do kořenů. Následuje převoz dlouhé kulatiny, třídění výřezů a jejich pořez na pile. Po rozřezání je dřevo stále čerstvé, má vysokou vlhkost (obsahuje 70-100 % vody). Následné zpracování dřeva má zajistit to, aby se nekroutilo, nepraskalo a bylo stálé v tvaru i rozměrech. Důvodem vysoušení je prevence proti plísňovým nebo hnilobným onemocněním dřeva a napadení hmyzem. Vysychání dřeva probíhá přirozeným prouděním okolního vzduchu, uskladněním v hráních minimálně jeden rok, navazuje technické sušení, které zaručí aby vysledný produkt obsahoval množství vlhkosti cca 10 % v rozpětí ± 4 % a v závislosti na použití (interiér/exteriér).
3. VÝROBNA
Jakostní třídění dřeva určí jeho další možnosti využití a zpracování. Zde je třeba zvažovat směr růstu letokruhů, množství suků, výsušné trhliny a smolnatost. Z rostlého dřeva se stává stavební materiál a je důležité umět dřevo dále správně používat. Firma Sonnleitner vyvinula skladbu stěn Twinligna®, která je tvořena výhradně ze dřeva. Mezi dvě 50 mm silné fošny je vložena 200 mm silná dřevovláknitá izolace. Stěny Twinligna® poskytují díky difuzní propustnosti a velkému podílu masivního dřeva (2 x 50 mm fošny) optimální klima vnitřního prostředí. Ze stěn dýchá dřevo ve své přírodní podobě oštřené přírodnímy oleji, pigmenty nebo vosky.
4. STAVENIŠTĚ
Prefabrikované panely připravené ve výrobně jsou převezeny v uzavřených kamionech na staveniště kde, během krátké doby vzniká nový dům. Tato fáze celého výrobního procesu patří mezi nejkratší a musí být prováděna pečlivě a profesionálně. Během dvou dnů je dům pod střechou a nastupují elektrikáři s instalatéry. Vybavení interiérů v dodávce na klíč trvá 2-3 měsíce a konečný výsledek je prověřen Blower-door testem.
5. SERVIS
S jakou péčí je zacházeno se dřevem, s takovou se věnujeme také zákazníkům. Služby v podobě konzultací, poradenství a kompletního servisu vedou k výsledkům podle individuálního vkusu každého stavebníka. Vítanou inspirací je park referenčních domů, možnost prohlídky přilehlého výrobního závodu nebo návštěva moderního zákaznického centra představující zásady babiologie.
Navštivte nás v Ortenburgu blízko bavorského Pasova 70 kilometrů od českých hranic.
Účastníme se také 6. ročníku mezinárodního veletrhu dřevěných staveb a konstrukcí Dřevostavby 2011, naše expozice se nachází v hlavní hale Průmyslového paláce pod číslem 3A9.
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena
Komentáře
ZAjimalo by me, jak dum vypada zvenku. Jako srub, nebo jako normalni dum (jako zdeny)? Da se nabarvit?
Pavlina Jakubcova.
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.