Administrator | Středa, 18. února 2009
Ideální pro terasové podlahy je kombinace komfortního dřeva a odolného plastu, kterou nabízí WPC neboli woodplastic. Tento materiál, nazývaný také dřevoplast, připomíná vizuálně i pocitově přírodní dřevo, avšak neláme se ani neštěpí, takže netvoří nebezpečné třísky. Zároveň je odolný proti nejrůznějším vnějším vlivům.
Podlahy vytvořené z komponentů z kvalitního dřevoplastu mají vysokou, až pětadvacetiletou životnost, přesto je materiál bez problémů recyklovatelný. Je zhotovený z rozemletých smrkových pilin smíchaných s polymerem (HDPE – vysokotlaký polyetylen) v poměru zhruba 6:4. Polymer zajišťuje odolnost proti vlhkosti, výkyvům teplot, dřevokazným škůdcům, oxidaci i kyselým dešťům, chlorované a slané vodě. Dřevitá moučka nabízí odolnost vůči UV záření, dostatečnou pevnost a nosnost a v neposlední řadě příjemný pocit a stylový vzhled kompaktního dřeva. Tato technologie byla patentována před více než patnácti lety společností Strandex ve Spojených státech amerických a do Evropy ji v roce 2001 přivezla francouzská firma Silvadec.
Podlahové profily z tohoto materiálu si zachovávají stálou barevnost po mnoho let. Drážkování chrání před uklouznutím i ve chvíli, kdy je podlaha mokrá. Materiál neobsahuje žádné toxické prvky a podlaha z něj nevyžaduje žádné chemické prostředky ani při údržbě – nemusí se lakovat, mořit ani impregnovat. Takovéto úpravy jsou dokonce nežádoucí. Stačí ji jednou za čas opláchnout vodou, případně vymést nečistoty z drážek. Skvrny se jednoduše odstraní jemným čisticím prostředkem a vodou. Ani pro montáž podlahy není potřeba žádné speciální nářadí. Po položení podpůrné konstrukce spočívá již jen v pohodlném ukotvení profilů do připravených upínacích klipů z nerezu. Díky snadné a rychlé montáži spolu s minimálními náklady na údržbu v porovnání s klasickou dřevěnou podlahou je dřevoplast výhodnou investicí do vzhledu i funkčnosti terasové podlahy.
Společnost WoodPlastic nabízí několik typů terasových profilů z kvalitního dřevoplastu. Od roku 2008 dodává ve výhradním zastoupení výrobky společností Silvadec a Werzalit.
Plná podlahová prkna francouzské značky Silvadec lisovaná z dřevoplastu jsou dostupná v základních barvách teak, palisandr, ořech, merbau a eben. Vyrábí se ve třech povrchových úpravách: s malými či velkými drážkami nebo také jako hladká. Na podlahy z profilů značky Silvadec je poskytovaná až pětadvacetiletá záruka.
Orientační cena se pohybuje mezi 1 580 až 1 680 Kč/m2 (bez DPH).
Oboustranně použitelná jsou dutá prkna německého výrobce Werzalit. Z jedné strany jemné a z druhé hrubé vroubkování nabízí možnost libovolných kombinací a vytváření zajímavých vzorů. Jednoduchá montáž pomocí klipů nebo patentovaného zacvakávacího systému ulehčí montáž profilu. Alternativu pro velké i malé plochy nabízí čtvercové kazety. Vyrábí se v odstínech palisandr, ořech a merbau, prkna navíc ještě v odstínu teak.
Orientační cena se pohybuje od 1 120 do 1 720 Kč/m2 (bez DPH).
Mimořádné vlastnosti WPC materiálu jej předurčují k širokému využití všude tam, kde jsou na bezpečnost, pohodlí a odolnost podlah kladeny vysoké nároky. Oblíbili si jej zejména výrobci plachetnic, používá se na povrchy kolem plaveckých bazénů a také na mola, pobřežní lávky či mosty. V domácnostech se ideálně hodí na již zmíněné terasy či balkony, dále na podlahy altánů, pergol, předzahrádek, zimních zahrad, skleníků, ale také na rošty do koupelen a saun nebo podlahy k venkovním bazénům. Vhodným řešením je také pro dosti vytížené podlahy v zahradních restauracích, vinných sklípcích a podobných zařízeních.
Více na www.mojeterasa.cz
Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?
V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.
V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.
Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.
Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.
Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.
Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.
Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.
Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.
Požární odolnost dřevostavby
Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu.
Akustika dřevostavby
Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.
Tepelné vlastnosti dřevostavby
Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl, je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.
Dřevostavby a vlhkost
Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.
Životnost dřevostaveb
Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.
Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl
Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:
Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.
Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena
Komentáře
RSS informační kanál kometářů k tomuto článku.