FERMACELL greenline čistí vzduch od škodlivin

Administrator | Pondělí, 08. února 2010

FERMACELL greenlineSpeciální povrchová úprava desek FERMACELL greenline, provedená ve výrobním závodě, snižuje obsah zdraví škodlivých látek jako je formaldehyd, neutralizuje nepříjemné pachy a tím poskytuje aktivní příspěvek ke zdravému bydlení.Tento účinek je zaručen po dlouhá léta a při eventuální renovaci může být obnoven provedením základního nátěru.

Desky lze využít jak pro novostavby, tak i rekonstrukce, jsou vhodné pro zřizování kanceláří, výstavbu mateřských školek, škol a nemocnic. Postup práce je stejný jako u dosavadních sádrovláknitých desek. Desky FERMACELL greenline budou poprvé představeny široké veřejnosti na veletrhu Dřevostavby 2010, který se uskuteční od 25.2. do 28.2. v areálu PVA Letňany v Praze.

Odpozorováno od ovcí
Rozhovor s Jaroslavem Benákem na téma zdravého bydlení s produkty Fermacell

Elektrosmog, problémy s plísněmi, exhalace plynů ze stavebních hmot a nábytku: mezi našimi vlastními čtyřmi stěnami jsme vystaveni stále silnějšímu zatížení škodlivinami. Proto je stále větší poptávka po ekologických a zdravotně nezávadných stavebních materiálech - zejména mají-li současně vlastnosti zlepšující vzduch v prostoru jako nové sádrovláknité desky FERMACELL. O tématu zdravého bydlení mluvil v rozhovoru i Jaroslav Benák, projekční konzultant pro dřevostavby a suchou výstavbu společnosti Fermacell.

Jaké místo zaujímá ekologická a zdravotní únosnost stavebních hmot při vývoji nových produktů Fermacell?
„Zdravé bydlení pro nás hraje velikou roli. Důkazem jsou různé certifikáty, které jsme získali jak pro hotové výrobky, tak i pro jejich výrobu. Je to např. systém managementu životního prostředí podle DIN EN ISO 14001, Ekologická deklarace produktu podle DIN EN ISO 14025 nebo certifikáty kolínského eco-INSTITUT. Navíc naše sádrovláknité desky a desky Powerpanel vyrábíme za použití přírodních a minerálních základních surovin jako je sádra a cement. Neobsahují žádná přídavná pojiva nebo lepidla, která by mohla způsobit emise škodlivin.“

Jak se klima ve vnitřním prostoru projevuje na zdraví uživatelů?
„Existují četné statistiky, kolik času uživatel skutečně stráví mezi vlastními čtyřmi stěnami. Skutečností však je: je to většina jeho života! Do té míry je kvalita klimatu vnitřního prostoru nejdůležitějším předpokladem pro zdraví obyvatel.“

Existuje podle Vašeho názoru souvislost mezi vysoce izolovanými, těsnými plášti budov a zvýšenou koncentrací „bytových jedů“ ve vnitřních prostorách?
„Ano a ne! Moderní pláště budov a přání spotřebovat co možná nejméně energie samozřejmě zvyšují riziko, že koncentrace škodlivin ve vzduchu v prostoru vzroste, pokud nebude dostatečně nebo správně větrán. Naskýtá se ale otázka: co přesně jsou „bytové jedy“? Jsou to emise z okolních stavebních hmot? Pocházejí z barev, tapet, koberců, jiných krytin nebo z nábytku? Nebo jsou to škodliviny, které sebou přináší „normální život“ při vaření, kouření atd.? V konečném efektu je to součet všech.“

Co pro Vás bylo zvláště naléhavým úkolem při vývoji sádrovláknitých desek Fermacell greenline?
„O správné větrání se musí postarat sami obyvatelé, ve zbývající části je můžeme podpořit. Fermacell greenline může rozvinout svůj účinek zlepšující vzduch v prostoru jak v novostavbách, tak i v modernizovaných starších objektech. Právě ve stavu budovy se skrývají značná rizika, vyvolaná emisemi ze stavebních materiálů, které byly kdysi považovány za neškodné a které nelze vždy kompletně odstranit.“
Nakolik lze pomocí sádrovláknitých desek Fermacell greenline zlepšit zdravé bydlení?
„Deska Fermacell greenline je na povrchu opatřena speciální účinnou látkou. Účinný princip spočívá v přirozené vlastnosti ovčí vlny, dlouhodobě přijímat různé škodlivé a pachové látky a trvale je vázat. Tato vlastnost je známa již dlouho a je i vědecky doložena. Proto je deska Fermacell greenline schopna přijímat často se vyskytující škodliviny jako jsou ketony a aldehydy během několika málo hodin, a to i ve vysokých koncentracích a trvale je integrovat do molekulární struktury účinné látky. Tato vlastnost je k dispozici již v průběhu výstavby a navíc zajišťuje zdravé bydlení i ve fázi užívání.“

Cenná pomoc při rozhodování
Rozhovor s Dr. Hans-Ulrichem Kriegem o certifikaci desky Fermacell greenline
Z hlediska narůstajícího množství jedů v bytech a životním prostředí představuje Fermacell možnost nabízet ekologické a zdravotně nezávadné stavební hmoty. Proto nechává firma ekologickou únosnost svých produktů pravidelně testovat nezávislými zkušebnami, např. Institutem pro stavební biologii nebo kolínským ústavem eco-Institut. O nedávné certifikaci sádrovláknité desky Fermacell greenline je i rozhovor s panem Dr. Kriegem, jednatelem a technickým vedoucím eco-Institut Kolín.

Jaké testy byly na nové sádrovláknité desce Fermacell greenline provedeny a jaké výsledky byly dosaženy?
„V prvním kroku byla zkušební komora dotována formaldehydem, aby se otestovalo pohltivé chování sádrovláknité desky Fermacell greenline. Jako srovnávací vzorek sloužila nemodifikovaná sádrovláknitá deska. Poté jsme zjišťovali, nakolik konkrétní desky zachycený formaldehyd opět uvolní. Ve druhém kroku jsme ve zkušební komoře vystavili sádrovláknitou desku Fermacell greenline natřenou barvou, formaldehydové atmosféře a rovněž jsme měřili její chování z hlediska příjmu a výdeje. Na závěr jsme testovali barevným nátěrem opatřenou desku Fermacell greenline směsí různých aldehydů a ketonů. Při všech experimentech se ukázalo, že sádrovláknitá deska Fermacell greenline přijímá více přítomných škodlivin než nemodifikovaná deska. Kromě toho následně předávala do vzduchu méně těchto škodlivin než referenční produkt. Nejvíce nás přitom přesvědčilo chování desky vůči formaldehydu a jiným aldehydům.“
O čem přesně vypovídá „eco-Institut-Label“?
„Produkty, které nesou etiketu „eco-Institut-Label“ (stavební produkty, nábytek, matrace a ložní prádlo) jsou toxikologicky nezávadné a do značné míry ekologicky únosné. Těžiště zkoušek přitom spočívalo v měření emisí podle ISO 16000 v laboratorní zkušební komoře. Tam simulujeme pomocí „normovaného prostoru“ běžný den, vlhkost vzduchu a výměna vzduchu tak odpovídají obvyklé situaci v bytě. Dále se provádějí – podle skupiny produktů – analýzy obsažených látek z hlediska vybraných parametrů (např. těžké kovy, pesticidy, halogenorganické sloučeniny). Jestliže produkt ve zkouškách obstojí, je po dva roky označen etiketou eco-Institut-Label. eco-Institut zpracovává zkušební kriteria a stanovuje podle aktuálního stavu výzkumu mezní hodnoty, které je nutno dodržet.“
Proč je dnes tak důležitá certifikace ekologicky a zdravotně nezávadných stavebních produktů?
„Bydlení, práce, spánek – člověk stráví ve vnitřních prostorách asi 90 % svého života. To je dostatečný důvod, proč dbát na dobrou kvalitu vzduchu v těchto místech. Emise plynů ze stavebních produktů představují možný hlavní zdroj znečištění vzduchu ve vnitřních prostorách. Tento problém navíc zhoršují energeticky úsporné, vzduchotěsné metody stavění. Protože škodlivé emise často mívají neutrální zápach, spotřebitel „necítí“, zda si s parketami, malířskou barvou atd. přináší domů i tzv. „bytové jedy“. Nezávislou zkouškou a certifikací stavebních hmot tak výrobce nabízí svým zákazníkům cennou pomůcku pro rozhodování.“

Za rozhovory poděkoval Peter Šovčík
Joomla Templates and Joomla Extensions by JoomlaVision.Com

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Menu DřevoStavby

Soutěže a ankety

Anketa

Proč jste na portále www.drevoastavby.cz?

Slovníček pojmů

TOP návštěvníci webu!

Eva Frouzová
768
Patrik
231
Lenča
194
Dominika
190
olinka
111
Codynka
104

Nejhledanější výrazy

     

    Dřevostavby - jak se v nich vyznat?

    V současné době známe asi dvě desítky základních systémů konstrukce dřevostaveb, které se zčásti inspirují historií, zčásti stavějí na nejnovějších fyzikálních a průmyslových poznatcích. Vytvořit jediný správný a přehledný systém je stejně nemožné jako určit, která z technologií je nejlepší. Pro lepší přehlednost jsme proto vytvořili čtyři základní kategorie, které si představíme.

    V rámci skeletových dřevostaveb můžeme rozlišit dvě podskupiny – lehké dřevěné skelety a těžké dřevěné skelety. První z nich, často označovaný také jako Two by Four, je odvozen od nejrozšířenějšího smrkového, fošnového profilu 2" x 4", tedy cca 50 x 100 mm. Celá stavba je skládána jako stavebnice přímo na stavbě prakticky z jednoho fošnového profilu, z něhož se vytvoří základní kostra domu, a ztužení z deskových prvků, nejčastěji dřevoštěpkových desek, které se hřebíky nebo sponkami kotví na nosnou konstrukci a spolupodílejí se na její statice. Doba realizace je delší než u panelových dřevostaveb, ale nevyžaduje náročnou investici do výrobního závodu jako v případě panelových konstrukcí. Tento způsob výstavby je proto dostupnější i pro menší regionální firmy, některé z nich však mívají problémy s dodržením potřebné technologické kázně a kvality. Z povahy technologie vyplývá, že dispoziční i jiné změny lze provádět pružně i na stavbě. Další výhodou je možnost využití místních pracovních sil a zdrojů materiálu.

    Rozhodující část výroby panelových dřevostaveb se odehrává ve výrobních halách: rodinný dům se zde smontuje „nanečisto" a po ověření je převezen na staveniště, kde je hrubá stavba na předem připravený základ hotová za dva až tři dny. Významnou předností je proto rychlost výstavby. Ekonomická výroba spočívá v opakovatelnosti jednoho prvku vyráběného ve velkých sériích, řádově od několika desítek až stovek domů za rok. Panely jsou ze zákona stanoveným výrobkem, musí být u nich ověřena shoda se základními požadavky.

    Základem této jednovrstvé konstrukce jsou masivní dřevěné bloky nejčastěji kulatého průřezu pečlivě zbavené kůry a důsledně ošetřené proti plísním a škůdcům. Jednotlivé díly se hrubě opracují a následně formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba je v továrně rozebrána, odvezena na příslušné místo a znovu sestavena. Charakteristickým prvkem srubů je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Na detailech, jako jsou například rozvody elektřiny, je možné se po dohodě s dodavatelem domluvit přímo na místě. Veškeré rozvody jsou vedeny uvnitř jednotlivých klád, tzv. husími brky. Uvnitř srubové stavby lze na výstavbu příček použít i moderní materiály, například sádrovláknité nebo sádrokartonové desky. V místech, kde by však tento materiál narušoval ryze přírodní vzhled dřevostavby, se použije kulatina.

    Také roubené dřevěné domy jsou jednovrstvé konstrukce sestaveny z masivních profilů, tentokrát opracovaných do tvaru trámů. Charakteristickým prvkem je právě roubení – zatesání tzv. na rybinu, přes níž trámy nepřesahují a tvoří tak prakticky klasický roh. Vnitřní stěny, stropy i schody mohou být rovněž roubené. Také v tomto případě se dům nejprve předvyrobí a po demontáži znovu instaluje na parcele. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují většinou tmelem nebo izolací krytou z obou stran dřevěnou lištou. Náročnější utěsnění podélné drážky lze provést také vydlabáním žlábku a jeho vyplněním přírodní izolací.

    Tento typ staveb se vyrábí z prefabrikovaných velkoplošných dílců, které vznikají vrstvením lepeného dřeva, přičemž jednotlivé vrstvy jsou proti sobě vždy otočeny o 90 stupňů, což zajišťuje dokonalou tvarovou stabilitu. Vzhledem k technologii sušení a lepení vykazují tvarovou stálost i při změnách vlhkosti. Nosné prvky jsou používány jako stavebnice pro stěnové, stropní i střešní konstrukce. Celá „skládačka" je vyráběna na počítačem řízených automatizovaných linkách. Pro technologii je charakteristické atraktivní přiznání pohledové textury dřeva v interiéru místností. Kontaktní tepelná izolace obvodového pláště se aplikuje zásadně z vnější strany nosné konstrukce tak, aby byla zachována difuzní otevřenost stěny. Další výhodou je rychlost výstavby a jednoduchost montážních spojů. Jedná se sice o dosud méně rozšířenou, ale zajímavou a perspektivní technologii pro moderní dřevostavby.

    Volba dřevostavby aneb na co nezapomenout?

    Proč jsou dřevostavby vhodné k celoročnímu bydlení? Zvažujete tento typ bydlení a potřebujete ještě nějaké důkazy? Přinášíme vám jich rovnou několik! Samozřejmě i při výstavbě dřevostavby je nutné brát v potaz několik zásad, které mohou ovlivnit obyvatelnost domu.

    1. vhodný pozemek pro dřevostavby - informujte se, zda na vámi vybraném pozemku je povolena výstavba dřevostaveb či nikoliv
    2. projekt dřevostavby - vyberte si takového projektanta/architekta, který má s dřevostavbami zkušenosti!
    3. interiér dřevostavby - rozvržení místností a jejich orientace na pozemku jsou velmi důležité!
    4. stavební firma se zaměřením na výstavbu dřevostaveb - na našem trhu existuje několik set výrobců dřevostaveb
    5. stavební dozor pro dřevostavby - mnoho firem nabízí tuto službu automaticky, zvolit si můžete i vlastní stavební dozor
    6. typ dřevostavby - záleží jen a jen na vašem vkusu - trh nabízí panelové dřevostavby, sendvičové dřevostavby či dřevostavby masivní - sruby, roubenky; dále můžete volit energetickou náročnost domu - energeticky úsporný dům, nízkoenergetický či pasivní
    7. konstrukce dřevostavby - kvalitní konstrukce je základ - v tomto ohledu je jistotou kvalitní firma
    8. výstavba dřevostavby - montované a masivní dřevostavby jsou specifické tím, že jejich výstavba probíhá nejprve v závodě firmy, kde se dům "předpřipraví". Poté se jednotlivé části převezou na pozemek stavebníka, kde se jednodušše a rychle sestaví - rychlost výstavby dřevostaveb je jejich velkou přeností!
    9. vybavení dřevostavby - oblíbená a také náročná práce - vkusné zařízení domu spojené s pohodlím a komfortem; využít můžete služeb dekoratérů a návrhářů interiérů
    10. kolaudace dřevostavby - i v případě dřevěného domu je nutné dodržet zásady tak, aby splňovaly podmínky pro kolaudační řízení
    11. bydlení v dřevostavbě - kvalitní firma by vám měla předat informace, jak se chovat během prvních let bydlení v dřevostavbě. U masivních dřevostaveb platí nepřetápění interiéru, aby nedocházelo k prudkému vysušování dřeva
    12. okolí dřevostavby - i okolí domu lze zařídit vkusně a na míru požadavků majitele domu

    Dřevostavby - rychlé odkazy

    Dřevostavby – mýty a pověry

    Dřevostavby jsou opředeny celou řadou mýtů. Mnoho lidí  je má zafixovány jako rekrační stavby nebo víkendové chaty. Dalším mýtem je, že v porovnání se zděnou stavbou mají dřevostavby horší vlastnosti: tepelně izolační, akustické, požární nebo prostě jen nedůvěřují životnosti dřevostaveb. Nicméně i dřevostavby musí splňovat přísné stavební a bezpečnostní normy, stejně jako zděné domy.

    Požární odolnost dřevostavby

    Ačkoliv je dřevo materiál hořlavý, jeho chování při požáru lze poměrně dobře odhadnout  - při správné protipožární ochraně tak obvykle lze zabránit větším následkům než u jiných staveb. Protipožární ochrana má nejčastěji podobu speciálních nátěrů a protipožárních obkladových materiálů. Nezbytoností je samozřejmě i správně zpracovaná statika domu. 

    Akustika dřevostavby

    Akustické vlastnosti dřevostaveb (propustnost zvuků přes stěny, vrzání podlah apod.) odpovídají normovým hodnotám. Těchto hodnot je dosahováno samozřejmě za předpokladu se kvalitně zpracováné výrobní dokumenace, pečlivé výroby a montáže.

    Tepelné vlastnosti dřevostavby

    Akumulační schopnost dřevostaveb je sice v porovnání se zděnou stavbou podstatně menší, ale právě díky této vlastnosti se prostory lehké stavby vytopí za velice krátkou dobu. Odpadá zde přehřívání interieru v létě (jak je tomu u zděných staveb). Akumulační schopnost tak ještě nemusí být zárukou nízkých nákladů na vytápění. Naopak snadno lze snížit teplotu v interiéru v topné sezóně. Možnost rychle vytopit prostor v budově, kde delší dobu nikdo nebyl,  je velkou výhodou dřevostaveb. Při volbě správného otopného systému lze dosáhnout navíc výrazných úspor energie.

    Dřevostavby a vlhkost

    Dřevo, stejně jako zdivo, by nemělo mít přímý stálý kontakt s vodou. Tomu lze předejít již při projektování domu a jeho orientaci na pozemku. Pro životnost dřevostavby je důležité ošetření konstrukce vhodným přípravkem proti houbám a dřevokaznému hmyzu a v případě havárie či vytopení zajištění vyschnutí napadené části domu.

    Životnost dřevostaveb

    Mýtus o nízké životnosti dřeva je zavádějící. Dřevostavby byly základním obydlím již po tisíce let. Dochované dřevostavby mívají i několik set let životnosti za sebou. Průměrná životnost dřevostavby je 80-100 let v závislosti na péči o ni samotnou.

    Dřevostavby jako ekologické bydlení a životní styl

    Dřevo je přírodní stavební materiál, který je plně obnovitelný. Moderní dřevostavby a dřevěné konstrukce se proto vyznačují podstatně nižšími energetickými nároky než ostatní typy staveb. Ve srovnání se zděnou stavbou to může být až o 70 % méně. Z hlediska komlexní analýzy životního cyklu (LCA) je dřevo jednoznačným vítězem. V 90. letech se změnily požadavky a kultura bydlení. Stavební trh na to zareagoval širokou škálou dřevostaveb:

    Lidé si více uvědomují kvalitu ekologického bydlení a zodpovědnosti za životní prostředí - i proto jsou dřevostavby stále více žádané. Kvalitně provedená a postavená dřevostavba dává majitelům navíc velice příjemný hřejivý pocit, navozuje útulnost a spojení s přírodou.

    Copyright © 2010 PRO VOBIS s.r.o. Všechna práva vyhrazena