Cílem naší návštěvy byl tentokrát nenápadný domek uprostřed řadové zástavby malého moravského městečka. Když byl před lety postaven, asi málokdo pod barevnou omítkou hádal dřevostavbu – předsudků o stavění ze dřeva panovalo víc než dost a zasvěcených mezi laiky mnoho nebylo. I přes tuto pověst si majitelé našli ty správné informace, rozhodli se pro konstrukci ze dřeva a z vlastní zkušenosti několikaletého užívání mohou s klidným svědomím říct, že zděný dům jim opravdu nechybí.

Když jsme jako mnoho jiných mladých rodin dospěli k rozhodnutí stavět si vysněný domek, dřevostavba nám na mysl vůbec nepřišla. Oba s manželem jsme vyrůstali v klasických zděných domech s obvyklou dispozicí – minimálně dvě podlaží, schodiště, hodně chodeb, oddělený obývací pokoj od kuchyně a velká zahrada, na které se dá pracovat do úmoru po celý rok. Pod pojmem dřevostavba jsme si dokázali představit maximálně dříve tolik rozšířené chaty. První informace o tom, že ze dřeva se dá stavět i jinak, jsme získali díky bratranci mého manžela, který pracoval ve společnosti Avanta Systeme. Nadšeně nám o těchto stavbách vyprávěl, až jsme se jednoho dne jeli podívat na vzorový dům v Modřicích. Nejen, že nás nadchl samotný objekt, ale zejména představa bydlení zhotoveného za pouhé tři měsíce. Oba jsme již s manželem pracovali a neměli jsme partu lidí, kteří by nám se stavbou zděného domu pomáhal tak, jak tomu bylo dříve. Tento časový bonus byl tedy pro naše rozhodnutí zásadní. Zbývalo už jen ukázat vzorový dům také rodičům a přesvědčit je, že si postavíme plnohodnotný a kvalitní dům a ne nějakou chatu.

Rodinné dědictví

Jižní Morava byla jasnou volbou. Jsem zdejší rodačkou, na chvíli jsem zkusila žít v severních Čechách a ráda se zase vrátila zpět. Tady je během celého roku mnohem větší teplo, což je rozhodně velké plus. Pozemek pod naším domem má navíc rodinnou historii – dříve zde bývala zahrada dědečka mého muže. Domek manželových rodičů stojí hned vedle toho našeho a zahrady jsou propojené. Nedobré sousedské vztahy nás tedy rozhodně netrápí.

Ve chvíli, kdy bylo rozhodnuto pro dřevostavbu, jsme již měli hotový projekt na zděný dům, a dokonce i platné stavební povolení. Spolupracovali jsme s projektantem, který do něj zanesl všechny naše požadavky – propojení obývacího pokoje s kuchyní, přímý kontakt obytného prostoru se zahradou, dva dětské pokoje ale třeba i jídelnu u televize. Vizuálně jsme si přáli tradiční dům podobný takovým, v jakých jsme vyrůstali. Konzervativnější vzhled domu také více korespondoval s objekty v okolí. Firma Avanta Systeme tedy vzala náš projekt a rozkreslila jej jako dřevostavbu. Dům jsme si od nich nechali zhotovit do fáze hrubé stavby a další řemeslníky jako sádrokartonáře, elektrikáře nebo topenáře si již objednávali sami. Je pravdou, že nás to stálo spoustu času, shánění a domlouvání. Přestože jsme možná něco málo ušetřili, nechat si udělat dům na klíč se vším všudy od jedné firmy je mnohonásobně pohodlnější. Během spolupráce s firmou Avanta Systeme nenastaly žádné komplikace. Když jsme například požadovali výrobky mimo jejich nabízený sortiment, vše vyřešily dodatky ke smlouvám. To se týkalo třeba dřevěných oken, která nahradila původní plastová v projektu. Ta do dřevostavby prostě nepatří.

Bydlení na míru

Dům jsme nestavěli s žádnými ambicemi na energetickou úspornost, přesto jsou účty za spotřebované energie velmi příjemným bonusem. Stavba je zateplena minerální vatou doplněnou zvenku vrstvou polystyrenu. Klima v domě je příjemné i v létě, tedy až na podkrovní prostor, kde teplota během horkých letních dní šplhá nepříjemně vysoko. Časem jsme sem pro lepší komfort nainstalovali klimatizaci.

Dispozičně se nám dům krásně osvědčil – pro rodinu s dvěma dětmi je akorát. Spojení kuchyně s obývákem je velmi příjemné, často máme návštěvy a člověk je i během přípravy jídla s nimi, bez nutnosti někam odbíhat. Když chceme být všichni pohromadě, trávíme čas v obývací části, a když si děti třeba potřebují dělat úkoly, nebo chtějí svoje soukromí, využívají vlastní pokoj v podkroví. Mám v domě i kancelář, která je umístěna hned u vchodu, okny do ulice. V případě schůzek je tak pracovní prostor oddělen od soukromého.

Velikost domu nám naprosto vyhovuje, větší plochy by byly nejen zbytečné, ale také náročné na údržbu. Z praktického hlediska jsem nechtěla ani příliš koberců – podlahy jsou tedy laminátové, dřevěné, nebo dlážděné. Velkým pomocníkem při úklidu je centrální vysavač. Topíme plynem, v každé místnosti jsou klasické radiátory. Pro pohodu v zimních měsících máme i krbová kamna. Když interiér v zimě kamna vytopí až příliš, radiátory díky termohlavicím přestanou topit.

Dům nám slouží hezky. Měli jsme třeba obavy, že budou problémy s vlhkostí, což se vůbec nenaplnilo. Nepochybně i díky tomu, že neustále větráme. Užíváme si třeba i to, že stěny nejsou tak chladné na dotek. Mnoho věcí se dodělávalo průběžně během let, až když se ukázalo, jaké řešení je nejvhodnější. Některé detaily bychom dnes udělali jinak, což není nic neobvyklého. Důležité pro nás je, že se nám zde žije pohodlně.

Zahrada pro potěchu, ne pro práci

Naším přáním byla z větší části okrasná zahrada - bohatě stačí, má-li člověk dům a děti, i tak je pořád co dělat. Z původní vinice jsme si tedy ponechali jen část a ve zbytku parcely využili rad zahradního architekta a vytvořili oázu, kterou můžeme užívat po celý rok – v létě přímým pobytem, v zimě za okny obývacího pokoje. Během léta snídáme a obědváme na terase téměř každý den. Vzrostlá zahrada nám vytvořila příjemné soukromí, časem jsme doplnili pergolu, abychom mohli grilovat i za deště. V části zahrady máme zeleninu a ovoce, takže nechybí ani sezónní úroda. Až na sucha, která nás v létě často sužují, si zahradu moc užíváme.

Připravila Lucie Němcová
Foto Martin Zeman