DřevoStavby 1/2015 - Dům je třeba posuzovat jako celek
Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 29. leden 2015 |
Pustíme-li se do návrhu a následné realizace vlastního rodinného domu, vydáváme se po cestě strastiplné, dlouhé a často klikaté. Čeká nás mnoho milníků a důležitých rozhodnutí, které výrazně ovlivní lákavou odměnu na jejím konci. Jedním z těch nejdůležitějších a přesto často opomíjených je optimalizace stavby z hlediska celkového energetického konceptu domu. Co to vůbec je a proč je to důležité?
Pokračování rozhovoru s Ing. Janem Truxou, senior konzultantem z poradenské společnosti EkoWATT, který vyšel v rámci rubriky Energetika dřevostavby v čísle 1/2015 časopisu Dřevo&Stavby.
Vyplatí se investovat do těch nejúspornějších spotřebičů a tvoří v dnešní době běžná spotřeba domácnosti významný podíl na účtu za energie?
Současné domácnosti mají nepoměrně větší počet elektrospotřebičů než v minulosti. Česká domácnost utratí za elektrickou energii běžně 10 – 15 tis. Kč/rok. Část této spotřeby bych označil za „mrtvou", protože prakticky převážnou část dne pouze udržuje spotřebič v aktivním stavu. Mám na mysli třeba Wi-Fi router, který běží 24h denně, ale poskytuje nám aktivně službu pár hodin denně, nebo televizor v režimu stand-by, kávovar, který udržuje zahřátou ploténku pro to, aby nám nevychladla káva, (byť tam zrovna žádná není). Velkým žroutem energie je chlazení, investice do úsporné ledničky je opravdu dobrý nápad. Obecně lze důrazně doporučit sledovat energetickou náročnost spotřebičů a to zejména těch, které běží 24h denně a jsou trvale v zapnutém stavu, (typicky lednička, mrazák). Cena elektrické energie se pro běžnou domácnost pohybuje kolem 5,20 Kč/kWh a to je další důvod, proč se zabývat úspornými spotřebiči.
Stejně tak z hlediska osvětlení. Ušetřím výrazně ve chvíli, kdy vyměním veškeré zdroje za LED osvětlení?
Pokud budete měnit LED za staré žárovky, tak ušetříte. Pokud ovšem budete měnit LED za kompaktní zářivky, může se stát, že budete zklamaní. Deklarovaná úspora se nemusí dostavit a navíc můžete mít pocit, že LED bude svítit méně, než jste si představovali a bude třeba koupit LED s vyšším výkonem, než deklaruje výrobce. Já se zatím spíše přikláním k úsporným kompaktním zářivkám, které mají z pohledu měrného světelného toku vztaženého na W stejné a někdy i lepší parametry než běžně dostupné LED, při tom jsou obvykle levnější. LED je bezesporu budoucnost a má své místo v určitých svítidlech, obecný lék na úspory v osvětlení to však rozhodně není. Například klasická moderní trubicová zářivka T5 stále kraluje díky vysoké účinnosti (přes 110 lm/W) a nízké ceně. Úsporné domácí osvětlení bych viděl jako kombinaci světelných zdrojů kompaktních zářivek a LED žárovek s minimem klasických žárovek, i když i ty mají v domácnosti své místo.
Obnovitelné zdroje energie jsou dnes středem pozornosti. Proč bych měl z pohledu obyčejného stavebníka investovat větší peníze do solárních panelů, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu? Může se taková investice vyplatit i z ekonomického hlediska?
Pokud stavebník postupuje s rozvahou a má na to vhodné lokální podmínky, je využití obnovitelných zdrojů energie zajímavou možností, která má i své ekonomické opodstatnění. Třeba ten, kdo nemá k dispozici zemní plyn, může využít pro vytápění a přípravu TV tepelné čerpadlo, nebo třeba kotel na peletky, či jen kotel na dřevo. Vždy to však záleží na mnoha dalších, často i subjektivních požadavcích stavebníka. Opět bych z vlastní praxe doporučil konzultaci s nezávislým odborníkem. Ta totiž nezřídka končí úplně mimo technickou stránku věci. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak je volba otopného systému komplexní a jak toto zařízení zasahuje do jejich každodenního života. Zdaleka ne každý je ochoten obsluhovat kotel, řešit objednání a skladování paliva, někdo má obavy se zemního plynu, jiný zase nemá rád „monopol síťových energií" a nechce ani plyn ani elektřinu. Tak by se dalo pokračovat přes požadavky na obsluhu, investiční či provozní náklady, zábor místa v domě a na pozemku, regulaci, napojení více zdrojů tepla, sousedské vztahy apod.
Proč je u novostaveb povinný Průkaz energetické náročnosti budovy? Není to jen další byrokratická nezbytnost, která zbytečně komplikuje proces povolování stavby?
Povinnost pro novostavby platí od roku 2007, není to tedy žádná novinka. Pokud Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) stavebník pojme jako „další papír", nemá pro něj tato povinnost žádnou další přidanou hodnotu. Většinou sáhne po nejlevnější nabídce a dál věc neřeší. Má však také druhou možnost, a to nechat zpracovat PENB za účelem kontroly svého projektu – tak jak to požaduje smysl vyhlášky. Potom mu může správně zpracovaný PENB poskytnout celou řadu zajímavých informací a zachytit chyby v projektu ještě před realizací. Z naší praxe při zpracování PENB u novostaveb celkem běžně nacházíme chybně navržené konstrukce, které mají buď nedostatečné tepelně-izolační vlastnosti, nebo v nich dokonce kondenzuje voda. Pak se tato nemilá situace většinou řeší s projektantem opravou projektu. Zde si stavebník jednoznačně ušetřil velké problémy v budoucnosti o snížení spotřeby energií ani nemluvě.
PENB je samozřejmě také nástroj, jak „tlačit" na zkvalitnění výstavby a snížení spotřeby energií. To je jednoznačně celospolečensky žádoucí efekt. Stavebnictví dospělo ve svém vývoji tak daleko, že není problém stavět energeticky extrémně úsporné budovy. V současné době je celkem nepochopitelné, když investor této možnosti nevyužije a postaví „obyčejný dům", který je sice o něco levnější, ale bude mu tahat mnohem více peněz z kapsy po celou dobu jeho životnosti. Málokdo pak následně přistoupí k dodatečným úpravám zánovního domu. Je velmi důležité si uvědomit, že úpravy na papíře, (v plánech), jsou podstatně jednodušší a levnější, než na stavbě.
Ing. Jan Truxa se specializuje na energetické audity budov a průmyslových provozů, územní energetické koncepce, financování energetických úspor a obnovitelných zdrojů energie, dále na výzkum energetických potenciálů a matematicko-fyzikální modelování energetických systémů. V oblasti obnovitelných zdrojů se zabývá zejména využitím tepelných čerpadel, sluneční a vodní energie. Je autorem nebo spoluautorem řady publikací z oblasti energetiky. Zajišťuje provoz Energetického poradenského a informačního střediska EkoWATT v Praze, které jako přední česká poradenská společnost v oblasti energetiky, ekonomiky a životního prostředí funguje na českém trhu od roku 1990.