Stavba zahradního altánu svépomocí krok za krokem
Helena Petáková | Úterý, 13. duben 2021 |
Pan Milan Vondra se s námi podělil o stavbu altánu, který v podhůří Beskyd společně s tchánem a švagrem svépomocí postavili. Přinášíme vám detailní návod, jak takovou malou dřevěnou stavbu dovést vlastními silami od nápadu ke zdárnému konci, a zároveň článek přijměte jako výzvu pochlubit se realizací svého projektu a pomoci tak dalším čtenářům s vybudováním jednoduché stavby ze dřeva.
Cest k pořízení zahradní stavby je několik. Na trhu existuje poměrně široká nabídka altánů, přístřešků a pergol jak typizovaných, tak na zakázku. Další alternativou je pustit se do stavby svépomocí. Tento proces není vždy jednoduchý, protože je časově náročnější a vyžaduje dostatek trpělivosti a píle.
Výsledek však hravě překoná všechna případná příkoří a trable, které se mohou vyskytnout. Nejpříjemnější je, že stavitel vidí, jak mu dílo doslova roste pod rukama. Sám si může kontrolovat kvalitu, použité materiály a celkové zpracování. Se stavbou si může zkrátka pěkně vyhrát, a pokud má dostatek volného času, je stavba svépomocí relativně méně nákladným, i když ne úplně levným řešením.
Konstrukce a základní rozměry dřevěného altánu
Altán je ukotven přes šest kotvicích šroubů do šesti základových patek. Základové patky mají přibližně rozměry 350 × 350 mm. Hloubka založení na rovném terénu je cca 600 mm (čtyři patky). Základové patky v zahradě (dvě patky) mají také hloubku založení přibližně 600 mm, nadzemní část je pak vysoká zhruba 900 mm. Všechny základové patky byly betonovány tak, aby výškově co nejvíce dosahovaly roviny.
Finální vodorovnost pak zajišťují stavěcí šrouby, přes které jsou ukotveny dřevěné sloupky. Vodorovné trámy (pozednice) spojují se sloupky hřebíky. Mezi vodorovnými trámy jsou umístěny příčné trámy, které díky zadlabání a upevnění hřebíky zajišťují základní stabilitu konstrukce. Na vodorovné trámy jsou posazeny krokve, ve kterých je zadlabání provedeno tak, aby dobře dosedaly na vodorovné trámky.
Krokve jsou navzájem spojeny vratovými šrouby a k vodorovným trámům jsou přibity hřebíky. Mezi pravé a levé krokve jsou umístěny ozubené styčníkové podložky, které svým ozubením zajišťují minimální možnost pootočení krokví. Stabilitu krokví zajišťuje také jejich sesazení.
Celkem je v konstrukci použito pět párů krokví, na které jsou přibita střešní prkna. K jejich krajům jsou připevněny klempířské plechy, které zajišťují, aby při dešti a větru nestékala voda přes štítový okraj střechy, ale odtékala do okapu. Na prkna je lepenkovými hřebíky připevněna střešní krytina, kterou tvoří kanadský asfaltový šindel.
Na levé i pravé straně altánu jsou do první, třetí a páté krokve uchyceny okapové držáky. Do těchto háků jsou umístěny okapové žlaby se spádem do zahrady. Celkovou stabilitu stavby zajišťují přibližně jeden metr dlouhé šikmé vzpěry, umístěné mezi sloupky a vodorovnými trámy, v rozích pak mezi sloupky a příčnými trámy.
Průběh stavby dřevěného altánu
Realizace altánu trvala od nápadu, první vizualizace a výběru lokality zhruba rok, je třeba však zdůraznit, že jsme nikam nechvátali a většina společných prací probíhala o víkendech. První činnosti souvisely s využitím části materiálu ze staré garáže. Rozebrané dřevo jsme označili, očíslovali a navezli na místo stavby altánu, kde jsme zhodnotili jeho rozměry a množství vzhledem k prostorovým možnostem vybrané lokality.
Následovaly první terénní úpravy, které představovaly vyrovnání terénu, odstranění nevyhovujícího plotu a další práce. Po jejich dokončení jsme postupně vykopali šest základových jam, nad kterými jsme zhotovili bednění pro základové patky.
Při tom jsme se snažili, aby horní hrany vznikajících základových patek byly ve vodorovné poloze, stejně tak jsme hlídali podélné, příčné a diagonální rozměry stavby. Po vytvrzení betonu jsme bednění odstranili a mezi základovými patkami v zahradě jsme postavili zídku z kamene.
Zároveň bylo třeba opracovat původní konstrukční materiál, jehož povrch jsme obrousili bruskou s vějířovým kotoučem ze smirkového papíru a pak ošetřili lazurou a biocidním a fungicidním napouštědlem.
Následně jsme vyměřili přesné polohy stavěcích šroubů a pro jejich uchycení vyvrtali do betonových základových patek čtyři otvory na hmoždinky se šrouby. Ke dřevěným sloupkům jsme pomocí vrutů se šestihrannou hlavou připevněny U profily. Na stavěcí šrouby jsme namontovali matky, následovalo usazení sloupků s U profily a nasazení protilehlé matky.
Pro zajištění polohy jsme na sloupky dočasně připevnili pomocné dřevěné podpěry a ukotvili je k zemi. Tímto zpevněním jsme předešli výraznému naklonění nebo pootočení sloupků. Stejně tak dotažením matic na stavěcích šroubech v příslušné poloze jsme dosáhli výškového ustavení sloupků, na které jsme hřebíky přitloukli vodorovné trámy. Následovala opětovná výšková kontrola, seřízení a dotažení matic. Práce pokračovaly usazením příčných trámů mezi vodorovné trámy, které jsme zajistily hřebíky.
Dále jsme připevnili první metrové vzpěry do rohů (spojení sloupek, vodorovný trám, příčný trám) a trámy pro uchycení laťovek ohrazení. Krokve jsme smontovali vratovými šrouby do dvojic, mezi pravou a levou krokev jsme umístili ozubenou podložku.
Úhel mezi krokvemi, respektive vzdálenost od osazení jsme opět zajistili pomocnými podpěrami, které jsme ke krokvím zboku přitloukli. Krokve jsme postupně přibíjeli od levého a pravého kraje na vodorovné trámy, svislou polohu krokví jsme následně zajistili pomocným prknem.
Střešní prkna jsme pokládali následujícím způsobem: na spodní část krokví jsme přibili jednu řadu tak, aby kopírovala jejich okraj, další prkna jsme pokládali a přibíjeli od hřebene. V momentě, kdy mezi řadou prken od hřebene a řadou prken na kraji krokví zbývala mezera přibližně pro deset prken, nejprve jsme je v mezeře optimálně sestavili a teprve potom všechny přitloukli hřebíky. Po dokončení dřevěné střechy jsme na její kraje připevnili klempířské plechy směrem od hřebene dolů.
Kanadský šindel jsme pokládali od spodní části krokví směrem k hřebenu, pokryli jsme hřeben a odřezali přesah krytiny, vše podle pokynů výrobce. Při dlouhodobějším přerušení prací jsme vznikající altán zakrývali plachtou, aby případná dešťová voda nezatekla do spár a míst, kde by mohla stavbu znehodnotit.
Další etapou bylo umístění okapních háků na první, třetí a pátou krokev na levé i pravé straně stavby. Dodrželi jsme potřebný spád, aby voda odtékala od altánku do zahrady. Do háků jsme položili žlaby.
K závěrečným pracím patřilo připevnění laťovek v příslušných odstupech v zahradní části altánu, celkové srovnání terénu, dozdění opěrných zítek, vložení vzpěry mezi příčné trámy a krokve apod. Povrch jsme srovnali zeminou a horní nivelační část makadamem.
Určitý čas jsme vyplnili také stavbou krbo-udírny, která přiléhá k altánku. Sestavená je z betonových prefabrikátů a plechového komína. Konečnou fází byla pokládka dlažby, dokončení přilehlého okolí - plot, skruž a poklop studny, prostor pro uložení palivového dřeva...
Náklady na stavbu dřevěného altánu
Základní náklady jsou uvedené v následující tabulce. Jejich součástí jsou i položky, které s celkovou obnovou prostředí altánu souvisely – krb, plot, skruž a poklop. Krb těsně přiléhá k altánu a je považován za jeho vybavení. Plot také zajišťuje komplexní funkci altánu. Skruž a poklop jsou umístěny na nedaleké studni a jejich výměna zvelebila okolí altánu. Z toho důvodu jsou uvedené položky zahrnuty také do nákladů.
obr.: Vzhledem k tomu, že pan Vondra stavěl altán svépomocí před několika lety, tak se mohou některé položky cenově lišit od dnešních cen. Zdroj: Milan Vondra a Josef Krupa
Postavte si svépomocí vlastní altán ze dřeva
Stavba svépomocí, navíc z použitého materiálu přináší určitě ekonomické i ekologické výhody. Starší dřevo, pokud není znehodnoceno, je relativně tvarově stálé a také odpudivé pro dřevokazný hmyz, který má přece jen o něco radši čerstvé bělové dřevo. Stavba svépomocí je zajímavá ale i z lidského pohledu. Při vytváření vlastního unikátu rozvinete kj. svou zručnost, získáte další zkušenosti a vytvoříte si nové vztahy s ostatními účastníky společného díla.
Text a foto: Milan Vondra a Josef Krupa
