Česká keramika slaví 130. narozeniny

Helena Petáková | Pondělí, 04. březen 2013 |

Když povodeň na Rakovnicku v roce 1882 zatopila a zničila celou soustavu nadějně se rozvíjejících kamenouhelných šachet, nikdo netušil, že se z katastrofy zrodí nejslavnější české keramické závody a nejvýznamnější průmysl Rakovnicka. Zatímco v šachtách nebylo možné těžbu obnovit, zbylé budovy, vlečku a část na svou dobu velmi dobrého technického vybavení se majitel dolů, uhelná společnost Moravia, rozhodl využít pro keramickou výrobu.

Jako výchozí surovinu bylo možné použít haldy lupků (hlušiny doprovázející těžbu uhlí) a místní jíly. Po předběžných zkouškách byly v roce 1883 budovy šachty sv. Mořic vybaveny stroji pro zpracování jílů, hydraulickými lisy, třemi kulatými pecemi a byla zahájena výroba žáruvzdorných cihel a režných dlaždic.

Tak byla založena keramická tradice značky RAKO. Rozvoj průmyslu a stavebnictví v Evropě a kvalita rakovnických dlaždic vedly v letech 1888 - 1938 k postupnému rozšiřování závodů. Za zmínku stojí významné realizace té doby, které jsou ozdobami známých staveb po celém světě: mozaikové obrazy v hotelích a lázních Budapešti a Vídně, majolikové obklady v Obecním domě v Praze, secesní keramické obklady v pražském hotelu Imperial, fasádní obklady v tunelu Holland v New Yorku, lázních Amalienbad ve Vídni a Haviak v Basileji atd. Své dobré jméno a vysokou technickou úroveň výroby si RAKO udrželo i po druhé světové válce a v dalších letech.

 Výroba je nyní nejvíce koncentrovaná do dvou z pěti výrobních závodů v ČR, a to do závodu RAKO 3 v Rakovníku na výrobu obkládaček a do závodu Chlumčany na výrobu glazovaných a neglazovaných dlaždic (Taurus). Výrobní závod v Chlumčanech se instalací nových technologií stal nejmodernějším výrobním závodem skupiny LASSELSBERGER na výrobu dlaždic a s kapacitou výroby 10,5 mil. m² za rok je i výrobním závodem největším a nejstarším. Jeho historie se píše již od roku 1873, kdy bylo v Chlumčanech objeveno ložisko kaolinu.

Hotel Imperial - dílo nepodléhající změnám času

V letech 2006 – 2007 se společnost LASSELSBERGER, jako nástupce tehdejší knížecí Lichtenštejnské továrny na keramické zboží v Rakovníku (později RAKO), za odborného dohledu památkářů podílela na rekonstrukci ve střední Evropě unikátního keramického interiéru – hotelu Imperial. Rekonstrukce obnášela čištění povrchu keramických obkladů, doplňování chybějící keramiky a hlavně náročnou výrobu replik i nové spárování.

Zápis z roku 1913 vypovídá o tom, že se jeho dva spoluautoři projektu - investor Jan Kolář a Emil Sommerschuh, ředitel knížecí Lichtenštejnské továrny - dohodli o vytvoření hotelu s výzdobou z materiálů trvalých s tím, že chtějí: „předat budoucím generacím dílo nepodléhající změnám času a ve stálých barvách". Na základě této myšlenky vznikla hlavní část celého hotelu, kavárna v přízemí s originální keramickou výzdobou. Keramickou výzdobu provedla podle návrhů profesora dekorativního umění Jana Beneše (žáka J. Plečnika) v roce 1914 rakovnická šamotka, jejíž signaturu najdeme na jednom z centrálních reliéfů. Plastiky jsou od sochaře Josefa Drahoňovského a jsou jimi, kromě kavárny, vyzdobeny i další prostory.

Celá výzdoba tvořená mimo jiné z mozaiky na stropě a z reliéfních ornamentů na sloupech navozuje atmosféru Egypta a Orientu, která dýchá i z rozměrných reliéfů umístěných ve vstupním vestibulu, jejichž hlavním motivem jsou figury lvů inspirované uměním Egypta a oblasti Středního a Blízkého východu.

Autor článku PhDr. Helena Petáková

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 8
Líbil se Vám článek?17