Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Doporučujeme

Tisk
Znáte svého souseda?

Znáte svého souseda?

Lucie Němcová | Pondělí, 11. březen 2013 |

Naše nové bydlení vybíráme podle řady kritérií - ceny, lokality, dostupnosti, velikost, dispozice... Téměř vůbec se však nezamýšlíme nad tím, kdo bude naším novým sousedem. Přitom to mohou být právě sousedské vztahy, které nám dovedou pěkně ztrpčit (nebo naopak zpříjemnit) život. Hypotenční banka provedla na téma sousedských vztahů v Česku velký průzkum, jehož výsledky jsou přinejmenším zajímavé.

 Sousedé až na posledním místě

„Tři ze čtyř Čechů souhlasí s tím, že by se ještě před samotným nákupem nemovitosti měli zajímat o to, kdo žije v nejbližším okolí a jaké zde panují sousedské vztahy. Realita však vypadá jinak. Sousedé zabírají téměř poslední místo v žebříčku faktorů, které finální výběr nakonec ovlivní," uvádí výsledky průzkumu Jana Wolfová, ředitelka marketingové komunikace Hypoteční banky.

NeighborsČeši nepatří mezi příliš otevřené povahy. Pravděpodobnost, že u vás zazvoní majitelka sousedního bytu či domu s čerstvě upečeným koláčem, představí sebe i manžela a zeptá se, jestli něco nepotřebujete, přičemž vy ji potěšeně pozvete dál, je v Česku velmi mizivá. Přesněji řečeno, děje se přibližně v 9 procentech případů. Proč tak málo? „Je to dáno částečně tím, že se u nás stále ještě značně mísí sociální skupiny. V paneláku či bytovce najdete lidi s nižšími příjmy i mladé absolventy vysokých škol s nadějně rozjetou kariérou. Na vesnici dnes vedle sebe často bydlí bohatí podnikatelé s méně movitými starousedlíky, což může vést k vzájemné nedůvěře, někdy až k nevraživosti mezi nimi. Někteří by se i rádi seznámili, ale mají obavu, že svou snahou budou nové sousedy obtěžovat. Jiní naopak s povděkem přijímají, že je okolí svou přízní neobtěžuje," vysvětluje psycholožka Marta Boučková. Podle výsledků průzkumu tak 61 % Čechů nechává seznámení se sousedy na „náhodě". Tou může být například domovní schůze, setkání na chodbě či v obchodě. Často se lidé seznamují také prostřednictvím dětí či svých domácích mazlíčku, případně až při řešení problémů a konfliktů.

Příjemnou informací je, že v případě 71 procent dotazovaných převažují sousedi, se kterými mají dobré vztahy. Nejvíce nás ovlivňují nejbližší sousedé, tedy ti z „našeho" patra, v případě rodinného domu ti z přímo sousedících domů. S těmito nejbližšími se známe od vidění (11 procent) a občas prohodíme pár slov (43 procent).

Jak vypadá ideální soused?

spotlight-meet-the-neighbors„Můžete si ho představit jako ochotného, milého, slušného a zdravícího muže či ženu, který vás neruší hlukem nebo nepořádkem, je nekonfliktní, čas od času si s vámi promluví, ale jinak respektuje vaše soukromí. A také vás nepomlouvá, nezávidí a neškodí vám," popisuje Jana Wolfová. Navíc občas pomůže, když je potřeba. Faktem ovšem je, že vzájemná výpomoc u nás moc nefunguje. Stále si nedůvěřujeme natolik, abychom si například během dovolené předali klíče a zalévali květiny.

Většinou tedy konstatujeme, že jsme se sousedy spokojeni. Na druhou stranu přiznáváme, že jich lehce obáváme. Strachujeme se o náš klid a soukromí: tedy že budou obtěžovat hlukem či zápachem, nebo nebudou uklízet společné prostory. „Všechny výše zmíněné věci se samozřejmě dějí, i když ne v tak masivním objemu. Nicméně problém Čechů je, že když jim něco vadí, často to neumějí řešit. Raději hlučné sousedy tiše nenávidí, než aby za nimi zašli a promluvili si s nimi. Když ale pak nastane otevřený konflikt, jdeme do extrémů," doplňuje Marta Boučková.

Průzkum odhalil, že téměř každý desátý z nás se stěhuje právě kvůli nesnesitelným sousedům. Ani tento fakt nás však nepřiměje posunutou toto kritérium v hodnotovém žebříčku na vyšší příčku.

Psycholožka Marta Boučková ale celou sousedskou situaci vidí poměrně optimisticky: „Člověk je tvor společenský a v průběhu života se stává součástí celé řady sociálních skupin, tedy i té sousedské. Tato skupinová příslušnost je zdrojem sociálních vazeb a vlivů, které nás nutí učit se a naplňovat svou společenskou a skupinovou roli. V průběhu celého života vlastně pracujeme na tom, abychom byli dobrým sousedem.

Čeká vás tedy právě stěhování do nového, případně jste se nedávno přestěhovali a své sousedy zatím znáte sotva od vidění? „Nebojte se je oslovit a představit se jim. Využijte k tomu jakoukoliv příležitost. Kromě náhodného setkání na chodbě či před domem třeba i hasičský bál v místní sokolovně, domovní schůzi nebo dobrovolný úklid okolí. A pokud se na to cítíte, klidně u nich zazvoňte a pozvěte je na víno nebo bábovku," doporučuje Marta Boučková. „Zároveň ale nečekejte, že všichni ve vašem okolí budou chápat sousedská práva a povinnosti stejně jako vy. Připravte se na to, že se budete muset naučit o podmínkách korektních sousedských vztahů mluvit, případně je i prosazovat. A nebojte se projevit nesouhlas se sousedem i ve zdánlivě banální věci. Je to dobrý trénink k tomu, abyste se naučili vytyčit si hranici a dali najevo, že se ve všem shodnout nemusíte."

Průzkumu Hypoteční banky se zúčastnilo celkem 642 respondentů ve věku 20 až 45 let. Realizoval se v průběhu března 2012 a spolupracovala na něm agentura TNS Aisa.

 Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Vaše komentáře (2)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Aktuálně”

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner