Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Pasivní domy

Tisk
Jak se žije v prvním nízkoenergetickém domě v Česku

Jak se žije v prvním nízkoenergetickém domě v Česku

Petra Vaňková | Středa, 18. březen 2015 |

Pasivní a nízkoenergetické domy se stále více dostávají do popředí zájmu investorů. Řada z nich zjišťuje, že ačkoliv jsou počáteční náklady o něco vyšší než u běžné výstavby, vložené investice se po čase mnohonásobně vrátí. Přitom nejde o žádný speciální koncept, ale o stavební standard, který se vyznačuje nízkou spotřebou, vysoce efektivním využitím energie a zároveň optimálním vnitřním prostředím.

Pasivní dům spotřebovává o 90 % méně energie než tradiční stavby. Okna a stavební obálka ve stěnách, podlaze i střeše, jsou vysoce izolovány a udržují teplo v domě. Jako zdroj tepla je využíváno tělesné teplo obyvatel či teplo ze slunce pronikající okny. Systém vzduchotechniky zajišťuje stálou kvalitu vzduchu v interiéru bez průvanu. Efektivní technologie zpětného získávání tepla totiž teplo odpadního vzduchu předává vzduchu vstupujícímu do interiéru. Navíc v pasivním domě nejsou teplotní rozdíly mezi teplotou vzduchu a teplotou stěn či podlahy. Kvalitní vnitří ovzduší se získává pomocí řízeného větrání.

První nízkoenergetický dům

Prvním nízkoenergetickým domem V Česku, jehož návrh je z roku 1995, je dům patřící čtyřčlenné rodině. Ta si ho pod vedením architekta Aleše Brotánka postavila na úpatí Brdských lesů uprostřed rozlehlé, jihovýchodně svažité zahrady s výhledem do údolí. Podélná stavba se sedlovou střechou je „zlomena" do širokého půdorysného „V", propojeného obloukovou zimní zahradou, k níž se rozšiřuje obývací prostor. Z něho je široký průhled skrz zimní zahradu do krajiny.

Zeptali jsme se majitelů, jak celá stavba probíhala a jak jsou s bydlením po mnoha letech spokojeni.

Jaká byla vaše původní představa o budoucím domě?

Chtěli jsme především bydlení pro čtyřčlennou domácnost. Soukromí pro každé dítě, pracovnu pro oba rodiče a zázemí pro návštěvy. Chtěli jsme tradičně vyhlížející nízkoenergetický dům, který bude zapadat do okolní krajiny. Líbila se nám představa atriového domu, ze které nakonec zbyl tvar otevřeného „V". Protože jsme chtěli na stavbu angažovat místní firmu, požádali jsme architekta, aby použité technologie byly běžně používané a aby s nimi místní řemeslníci uměli pracovat. Vzduchotechnika tuto podmínku samozřejmě nesplňovala, ale znamenalo to, že nepůjde o žádný high-tech dům. Z našeho pozemku se nelze samospádem napojit na kanalizaci, tak jsme postavili suchý kompostovací záchod. Tím jsme významně snížili objem vyprodukované odpadní vody.

Které faktory byly klíčové pro současnou podobu domu?

V územním plánu bylo dáno, že dům musí mít sedlovou střechu. Takže to bylo rozhodující.

Byli jste spokojeni s výsledky práce stavební firmy?

Stavbu jsme zadali známému. Je to slušný člověk, ale občas jsme byli ve při nad kvalitou práce řemeslníků.

Jak dlouho stavba trvala? Vyskytly se během výstavby nějaké problémy?

Stavba trvala dva roky. Problémy byly například se stavbou akumulační stěny, kterou proudí vzduch ze zimní zahrady. Její oblouk stavěli zedníci natřikrát.

Jaké zkušenosti ze stavby jste si odnesli?

Ve vztahu k řemeslníkům je nejdůležitější důslednost. Nepochybně se vyplatí častý autorský dozor, který nám chyběl.

Řešili jste nějaké problémy dané konstrukcí domu? Funguje vše tak, jak má?

Z Blower-door testu, který jsme si po letech nechali udělat, vyplynulo, že dům je dost děravý. Rozvody vzduchotechniky nasávají vzduch z konstrukce, což dům ochlazuje. Okna vyšla z testu kupodivu dobře, ale v patře nám utíkalo teplo, takže v přízemí byla o něco vyšší teplota. Na půdě jsme proto museli přidat asi 10 cm izolace, abychom ochlazení zmírnili. Teplo unikalo i skrze podlahu, která byla nedostatečně izolovaná. Když jsme stavěli, vycházel architekt z tehdejších poznatků o vhodné tloušťce izolace, která se ukázala jako velmi nedostatečná. Měli jsme také problémy s odtahem vzduchu z kompostovací toalety, vzhledem k tomu, že je umístěna na vnějším okraji domu a odvětrávání kontejneru nebylo z estetických důvodů vedeno přímo nad hřeben střechy a ve svém průběhu se několikrát lomilo. Po zmírnění lomů se odtah zlepšil.

V domě žijete už dlouhou dobu. Je už potřeba nějakou část vyměnit?

Především jsme se snažili zatmelit vzduchové netěsnosti a okenní dvojskla jsme vyměnili za trojskla.

Jak vnímáte rekuperaci?

Vzduch v domě je jednoznačně kvalitnější a čistší. V létě rekuperaci vypínáme a dům je běžně otevřený.

Rozhovor vyšel v knize Jak se žije v nízkoenergetických a pasivních domech od autorů Kláry a Aleše Brotánkových.

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Pasivní domy”

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner