Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Pasivní domy

Tisk
Co jste možná nevěděli o pasivních domech (1)

Co jste možná nevěděli o pasivních domech (1)

DAS | Čtvrtek, 16. červenec 2015 |

Proč vlastně stavět pasivní dům? Jaké jsou jeho základní principy a bez čeho se pasivní dům neobejde? Seznamte se s pasivními domy v našem letním seriálu.

Každý dům je možné bez nadsázky přirovnat k živému organismu. Aby správně fungoval, je nutné dodržet základní zásady při jeho návrhu, stavbě i užívání. Tím spíše v případě pasivního domu, kde je na jednotlivé vlastnosti kladen daleko větší důraz. Život v pasivním domě neznamená pouze úsporu nákladů na vytápění, ale můžete také počítat s tím, že se zbavíte některých zdravotních problémů. Větrací zařízení, které pracuje i v noci, se stará o přísun čerstvého vzduchu. Současně filtruje vzduch a tím ho zbavuje škodlivých nečistot a prachu. Díky tomu, že do interiéru se přivádí vždy jen tolik vzduchu, kolik je právě třeba, nemusíte se obávat vzniku plísní, které tak často trápí obyvatele rekonstruovaných domů. Uvnitř pasivního domu dýcháte pouze čerstvý vzduch!

Zapomeňte na vysoké účty za vytápění

29Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy. Běžný rodinný dům s podlahovou plochou kolem 120 metrů čtverečních tak spotřebuje za rok 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, přičemž výkon stolního počítače je 250 wattů. S určitou nadsázkou tak můžeme tvrdit, že domácí pracovnu budeme vytápět počítačem! Můžete sledovat, jak neustále rostou ceny energií a zůstat v klidu, protože v pasivním domě se bez nich téměř obejdete. Kromě toho můžete počítat se stálým přívodem čerstvého vzduchu ohřátého na požadovanou teplotu a bez průvanu. Díky tomu vzniká vysoká tepelná pohoda a zlepšuje se komfort života.

Jak to všechno začalo

28Pasivní domy jsou v dějinách stavitelství poměrně horkou novinkou. Ve výzkumném projektu financovaném spolkovou zemí Hesensko nazvaném „Pasivní domy" byly definovány vědeckotechnické základy, díky nimž byl v říjnu 1990 položen základní kámen historicky první pasivní stavby, řadového domu v darmstadtské městské části Kranichstein. Dům je obýván od roku 1991 a pravidelně prochází vysoce přesným vědeckým měřením. Výsledky byly revoluční: prokázaly, že i ve studené a vlhké střední Evropě je možné stavět obytné budovy tak, aby nebylo třeba používat běžné topení, a budovy si přesto zachovají vynikající tepelné vlastnosti.

Průměrné hodnoty spotřeby topného tepla naměřené během 15 let se stabilně drží na úrovni kolem 10 kWh/(m²a), a jsou tedy na úrovni méně než jedné desetiny spotřeby tepla běžných novostaveb.

Projekt pasivního domu byl původně zamýšlen pouze pro účely vědeckého využití potenciálu v rámci efektivního využívání energií. Když však v roce 1995 navštívil dům v Kranichsteinu americký průkopník v oblasti energií Amory Lovins, dal podnět k tomu, aby se přezkoumala vhodnost úspěšných postupů uplatňovaných v rámci tohoto demonstračního projektu v praxi, čímž by se umožnila širší aplikace. S tímto cílem zahájilo v Německu v roce 1996 svou činnost „Profesní sdružení levných pasivních domů". Brzy vznikla stěžejní myšlenka, že díky ventilaci stavby se zároveň zvládne příprava tepla v prostoru. Čerstvý vzduch je třeba ventilačním zařízením přivádět do každého obytného prostoru, přičemž tento vzduch může transportovat rovněž teplo. Bude-li dům z tepelného hlediska konstruován tak kvalitně, že toto přiváděné teplo bude samo o sobě postačovat pro to, aby bylo zaručeno odpovídající pohodlí, pak je další systém pro rozvod tepla zbytečný.

To je základním principem pasivního domu: díky dobré tepelné izolaci a kvalitní ventilaci prostor jsou další technické investice nadbytečné. Pasivní dům tak dosahuje optimálních ekonomických nákladů a může být v některých případech i levnější nežli dům nízkoenergetický.

V Evropě tisíce, u nás desítky

25V kolébce pasivních domů, v německy mluvících zemí, bylo ke konci roku 2008 postaveno asi dvanáct tisíc pasivních domů a počet nově postavených pasivních domů se zde každý rok zdvojnásobuje. V Rakousku dosahují pasivní domy momentálně asi 35% podílu na tamním trhu novostaveb – už nyní překračuje poptávka po bydlení v pasivních domech v Rakousku třikrát nabídku. Česká republika? První vlaštovky, skutečně pasivní domy (tedy ty, které odpovídají mezinárodním kriteriím a nejsou jen jakýmsi pokusem o pasivní dům) bylo donedávna možné spočítat na prstech jedné ruky, dnes je jich několik desítek.

Oživení díky programu Zelená úsporám

Pasivní domy se pomalu dostávají do popředí zájmu českých investorů. Zvýšený zájem o ně podnítil také program Zelená úsporám, i když jeho tvůrci určitě předpokládali mnohem větší odezvu. Problém je, že i když poptávka u nás značně převyšuje nabídku, myšlení konzervativních projektantů a architektů nelze změnit ze dne na den. Návrh pasivního domu pro dosažení co největších úspor za minimum nákladů vyžaduje značné zkušenosti. Odborné veřejnosti se teď nabízí příležitost naskočit do již rozjetého vlaku, využít zahraničních zkušeností a znalostí a vyvarovat se tak dřívějších omylů a slepých cest. Kurzy Centra pasivního domu mohou pomoci odborníkům navrhovat pasivní domy kvalitně, efektivně a levně. Navíc lze na tyto kurzy získat státní příspěvek na vzdělávání.

Pasivním domům však svítí zelená i v jiném smyslu: jsou energeticky téměř soběstačné, nezatěžují životní prostředí a výrazně šetří náklady na vytápění, takže zájem o ně zcela jistě poroste zejména s novou generací stavebníků nezatíženou zakořeněnými předsudky.

Zdroj: Centrum pasivního domu

 

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Pasivní domy”

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner