Dana D. Daňková | Středa, 17. listopad 2021 |

Staré roubenky k české architektuře neodmyslitelně patří. Častěji v podhůřích a horách, méně již v nížinách stojí tyto stavby desítky či dokonce stovky let. Mohly by vyprávět nejen o proměnách krajiny, ale i o životě svých majitelů, jimž sloužily a kteří v nich na oplátku zanechali kousek sebe.

Většina starých roubenek byly postaveny v osmnáctém a devatenáctém století, tedy v době, kdy stavební technologie nebyly zdaleka tak rozvinuté jako dnes. Je proto s podivem, že se tyto stavby zachovaly až do dnešní doby. Jejich záchrana je však důležitá, neboť mají svou duševní hodnotu – dřevo staré sto a více let je cenné ruční prací, která je na něm patrná, i energií, kterou vyzařuje. O tom všem je potřeba přemýšlet pokaždé, když se rozhoduje o existenci některé z těchto staveb.

Roubenky a jejich období temna

---

Pro staré roubenky byla nejméně příznivým obdobím druhá polovina 20. století, kdy byly dřevěné stavby považovány za podřadné a lidé se o ně moc nestarali. Aby skryli dřevo obvodových stěn, obkládali dřevěné stěny vším, co měli po ruce. Dřevo následně nemohlo dýchat, vlhlo a začalo podléhat dřevokazným procesům. Vyšší vlhkost stavby mohl způsobit také zásadnější zásah v její blízkosti – například pokácení mohutných lip v bezprostředním sousedství domu vedlo ke zvlhnutí podlah, protože kořeny stromů přestaly odvádět ze spodní části stavby vlhkost.

Staré roubenky nemají žádné základy

---

K největšímu poškození starých roubených staveb však došlo v době, kdy je lidé přestali obývat celoročně a začali je využívat pouze k rekreaci. Pravidelné užívání a prakticky neustálé vytápění eliminovalo působení spodní vlhkosti – staré roubenky nemají totiž žádné základy, hydroizolace buď neexistovaly, nebo byly pouze provizorní, a pod dřevěnými podlahami ležela jen hlína. Stav jednotlivých roubenek před rekonstrukcí se tak může zásadně lišit právě v závislosti na lokálních podmínkách, a to také ovlivňuje rozsah a průběh rekonstrukce.

Roubenku renovovat nebo zbourat?

---

Vzhledem k tomu, že dnes slouží staré roubenky především k rekreačním účelům, nebývá rekonstrukce příliš náročná a většinou není potřeba zasahovat do architektury samotné stavby. Oprava tak má dva hlavní významy: renovaci poškozených a nedostatečně dimenzovaných konstrukcí a modernizaci užitných prostor stavby. Oba důvody často splývají.

Před započetím rekonstrukce je potřeba zajistit statické posouzení objektu a vyhodnocení míry poškození konstrukcí – to by měl v ideálním případě provést odborník. Trámy mohou na povrchu vypadat nepoškozeně, ale uvnitř mohou být zcela rozpadlé (nejlépe to zjistíme poklepáním na trám nebo rýpnutím do povrchu). Jestliže existuje podezření na napadení plísní či houbou (a to je u starého vlhkého objektu dosti pravděpodobné), je vhodné provést i mykologický test.

2 možné způsoby rekonstrukce roubenky

---

Jestliže není navržena demolice a objekt lze rekonstruovat, je možné k opravě přistoupit dvěma způsoby – buď roubenku kompletně rozebrat na jednotlivé části, opravit je či vyměnit a poté znovu poskládat, nebo podepřít celou stavbu a částečně či zcela vyměnit poškozené části. Je třeba upozornit, že pokud není majitel zručný řemeslník se znalostí problematiky, je vhodnější přizvat k rekonstrukci odborníky, kteří zajistí zachování původního vzhledu i funkcí objektu.

Pokud je rozsah poškození veliký, je lepší roubenku demolovat a postavit stavbu novou - například v případech, kdy bylo dřevo dlouhodobě pod přímým působením vlhkosti, ať již z důvodu poškození střechy, kterou pak zatékalo, či působením spodní vlhkosti, nebo kvůli nevhodným stavebním úpravám. Zde je většinou demolice výhodnější nejen z důvodů finančních, ale především proto, že při nové stavbě budou již uplatněny správné stavební postupy (hlavně kvalitní základy).

Foto: Ing. Pavel Pacák

Vaše komentáře (0)

Hodnocení uživatelů: 5 / 13
Líbil se Vám článek?013