Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Konstrukce dřevostaveb

Tisk
Pravé hrázděné stavby jsou již historií

Pravé hrázděné stavby jsou již historií

Petr Houška | Středa, 02. říjen 2013 |

Vzhledné stavby s přiznanou dřevěnou kostrou z exteriéru najdeme na našem území převážně v bývalých Sudetech. Je to velká stopa po německých obyvatelích, kteří zde žili a pracovali. Ve 12. a 13. století začalo dřevo pro stavbu roubenek a srubů na západ od našich hranic rapidně podražovat a v oblastech bez kvalitních porostů bylo i velmi nákladné dopravovat jej na velké vzdálenosti. Vývoj dotlačil řemeslníky k vytvoření promyšlené a oku ladné dřevěné kostrystaveb, která byla objemem použitého dřevo cca na jedné třetině oproti masivním dřevostavbám. Zhotovení vzhledné kostry bylo velmi nákladné a pracné, ale i tak se hrázděná stavba cenově vyplatila.

Kostra

hrázd1Alfou a omegou hrázděné stavby je dřevěná kostra z velmi kvalitních trámů, která je dokonale tesařsky/truhlářsky provedena. Základem kostry je tzv. práh - ten musí být plochého průřezu a i tak kladen na základy. Vytvořený však musí být z jiného než smrkového dřeva – většinou borovice, modřínu či dubu. Práh je totiž povětrnostními vlivy namáhán nejvíce a brzo by podlehl zkáze. Dalším vodorovným prvkem je tzv. věnec/vaznice – pokud je vaznice i zároveň prahem dalšího patra, vytváří se také z odolného dřeva, avšak průřez se zde volí vyšší. Sloupy mají zpravidla průřez čtvercový a jsou začepovány do prahu a vaznic jednoduchým či křížovým čepem. Osově jsou od sebe od cca 900 do 2000 mm – osy se volí s ohledem na ostění oken a dveří. Velmi důležitou roli hrají šikmé vzpěry – konstrukci ztužují proti silným větrům. hrázd3Občasně jsou k vidění vzpěry křížové, ty však jsou pouze dekorativní – jedna vzpěra je ponechána bez přerušení a druhá je do ní mělkým čepem připojena. Posledním prvkem stěny je paždík – jedná se o vodorovný trámek stejného průřezu jako sloup. Paždíky tvoří rám pro okna a i nadpraží dveří. Spoje všech prvků je třeba zajistit kolíky (kromě křížového čepu), z venkovní strany však časem kolíky vylézají, a tak je třeba je dávat z vnitřní strany. V některých regionech jsou však kolíky ponechány delší a jsou vzhledně opracovány. Nevýhodou kolíků z venkovní strany je narušení celistvosti dřeva, které může vést k postupnému vnikání vody a následné zkáze kostry.

Výplň

Povětšinou jsou hrázděné stavby opatřeny vyzdívkou z lícových cihel na tloušťku rámu – tzn. cca 150-200 mm. Na kostru se z boku přibíjejí trojhranné laťky, cihly se z boku vysekají na tento trojhran – důvodem je stabilita cihel. Vyzdívka musí být velmi kvalitně provedena s přesnou spárou i v šikmých polích. Užít se může i cihel obyčejných – avšak omítnutých maltou. Kostra oproti vyzdívce většinou vystupuje o cca 20 mm a je opatřena kvalitním nátěrem.
hrázd4Pokud měla stavba být pouze letním sídlem, postačila slabá vyzdívka. Když měla být stavba celoročně obyvatelná, tak vyzdívka dosahovala až 500 mm – v tomto případě hrázdění mělo charakter pouze dekorativní. Vnitřní povrch se většinou upravoval omítkou – na trámech musela být přibita rákosová rohož. Na slabé vyzdívce se z interiéru vyskytovali i speciální úpravy spočívající ve vytvoření svislého dřevěného roštu, který byl izolován např. korkovou drtí, ovčí vlnou a jinými přírodními izolanty. Rošt se následně obil prkny, opatřil rákosovou rohoží a omítnul. Takováto sendvičová stěna měla lepší tepelně-izolační vlastnosti než zeď z plných cihel. Někdy se k výplni hrázdění místo cihel užilo směsi hlíny s pazdeřím či sekanou slámou – cena stavby tak rapidně klesla. Vzhled koster se liší dle regionů, např. na anglickém venkově se pěstovaly stromy, které se od malého stromku postupně závažím ohýbaly a po mnoha letech tak vznikl rostlý zahnutý konstrukční prvkek pro hrázděné kostry a i mocné vnitřní obloukové spony celé stavby. Metodu postupného ohýbání dřeva během růstu zvládly již v dávné době kmeny lesních indiánů v Americe - ohnuté stromky sloužily pro budování wigwamů.

Dnešní norma na tepelnou ochranu budov je již velmi přísná, a tak klasické hrázděné stavby pro bydlení pozbývají po technické stránce významu. Avšak staví-li se novostavba v kraji, kde hrázděné stavby jsou hojného výskytu, tak lze novostavbu vzhledem přizpůsobit. Za vyzdívkou by se však musela skrývat moderní sendvičová dřevostavba s izolací o tloušťce min. 300 mm.

 

Vaše komentáře (3)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner