Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Konstrukce dřevostaveb

Tisk
Pravé hrázděné stavby jsou již historií

Pravé hrázděné stavby jsou již historií

Petr Houška | Středa, 02. říjen 2013 |

Vzhledné stavby s přiznanou dřevěnou kostrou z exteriéru najdeme na našem území převážně v bývalých Sudetech. Je to velká stopa po německých obyvatelích, kteří zde žili a pracovali. Ve 12. a 13. století začalo dřevo pro stavbu roubenek a srubů na západ od našich hranic rapidně podražovat a v oblastech bez kvalitních porostů bylo i velmi nákladné dopravovat jej na velké vzdálenosti. Vývoj dotlačil řemeslníky k vytvoření promyšlené a oku ladné dřevěné kostrystaveb, která byla objemem použitého dřevo cca na jedné třetině oproti masivním dřevostavbám. Zhotovení vzhledné kostry bylo velmi nákladné a pracné, ale i tak se hrázděná stavba cenově vyplatila.

Kostra

hrázd1Alfou a omegou hrázděné stavby je dřevěná kostra z velmi kvalitních trámů, která je dokonale tesařsky/truhlářsky provedena. Základem kostry je tzv. práh - ten musí být plochého průřezu a i tak kladen na základy. Vytvořený však musí být z jiného než smrkového dřeva – většinou borovice, modřínu či dubu. Práh je totiž povětrnostními vlivy namáhán nejvíce a brzo by podlehl zkáze. Dalším vodorovným prvkem je tzv. věnec/vaznice – pokud je vaznice i zároveň prahem dalšího patra, vytváří se také z odolného dřeva, avšak průřez se zde volí vyšší. Sloupy mají zpravidla průřez čtvercový a jsou začepovány do prahu a vaznic jednoduchým či křížovým čepem. Osově jsou od sebe od cca 900 do 2000 mm – osy se volí s ohledem na ostění oken a dveří. Velmi důležitou roli hrají šikmé vzpěry – konstrukci ztužují proti silným větrům. hrázd3Občasně jsou k vidění vzpěry křížové, ty však jsou pouze dekorativní – jedna vzpěra je ponechána bez přerušení a druhá je do ní mělkým čepem připojena. Posledním prvkem stěny je paždík – jedná se o vodorovný trámek stejného průřezu jako sloup. Paždíky tvoří rám pro okna a i nadpraží dveří. Spoje všech prvků je třeba zajistit kolíky (kromě křížového čepu), z venkovní strany však časem kolíky vylézají, a tak je třeba je dávat z vnitřní strany. V některých regionech jsou však kolíky ponechány delší a jsou vzhledně opracovány. Nevýhodou kolíků z venkovní strany je narušení celistvosti dřeva, které může vést k postupnému vnikání vody a následné zkáze kostry.

Výplň

Povětšinou jsou hrázděné stavby opatřeny vyzdívkou z lícových cihel na tloušťku rámu – tzn. cca 150-200 mm. Na kostru se z boku přibíjejí trojhranné laťky, cihly se z boku vysekají na tento trojhran – důvodem je stabilita cihel. Vyzdívka musí být velmi kvalitně provedena s přesnou spárou i v šikmých polích. Užít se může i cihel obyčejných – avšak omítnutých maltou. Kostra oproti vyzdívce většinou vystupuje o cca 20 mm a je opatřena kvalitním nátěrem.
hrázd4Pokud měla stavba být pouze letním sídlem, postačila slabá vyzdívka. Když měla být stavba celoročně obyvatelná, tak vyzdívka dosahovala až 500 mm – v tomto případě hrázdění mělo charakter pouze dekorativní. Vnitřní povrch se většinou upravoval omítkou – na trámech musela být přibita rákosová rohož. Na slabé vyzdívce se z interiéru vyskytovali i speciální úpravy spočívající ve vytvoření svislého dřevěného roštu, který byl izolován např. korkovou drtí, ovčí vlnou a jinými přírodními izolanty. Rošt se následně obil prkny, opatřil rákosovou rohoží a omítnul. Takováto sendvičová stěna měla lepší tepelně-izolační vlastnosti než zeď z plných cihel. Někdy se k výplni hrázdění místo cihel užilo směsi hlíny s pazdeřím či sekanou slámou – cena stavby tak rapidně klesla. Vzhled koster se liší dle regionů, např. na anglickém venkově se pěstovaly stromy, které se od malého stromku postupně závažím ohýbaly a po mnoha letech tak vznikl rostlý zahnutý konstrukční prvkek pro hrázděné kostry a i mocné vnitřní obloukové spony celé stavby. Metodu postupného ohýbání dřeva během růstu zvládly již v dávné době kmeny lesních indiánů v Americe - ohnuté stromky sloužily pro budování wigwamů.

Dnešní norma na tepelnou ochranu budov je již velmi přísná, a tak klasické hrázděné stavby pro bydlení pozbývají po technické stránce významu. Avšak staví-li se novostavba v kraji, kde hrázděné stavby jsou hojného výskytu, tak lze novostavbu vzhledem přizpůsobit. Za vyzdívkou by se však musela skrývat moderní sendvičová dřevostavba s izolací o tloušťce min. 300 mm.

 

Vaše komentáře (3)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”

  • Nové tabulky pro navrhování výztužných stěn s deskami fermacell

    Nové tabulky pro navrhování výztužných stěn s deskami fermacell

    Na jaře letošního roku vydala společnost Fermacell novou brožuru Fermacell: Navrhování stěnových panelů dle ČSN EN 1995-1-1. Publikace nabízí jednoduché a praktické řešení pro…

  • Ticho v dřevostavbě od shora...

    Ticho v dřevostavbě od shora...

    ... nebo od podlahy, záleží, z které strany se na to „díváte". Jednoticím pohledem je pak kvalitní odhlučnění stropní konstrukce.

  • Sruby vs. roubenky

    Sruby vs. roubenky

    Má to uši jako kočka, ale není to kočka... Má to tlapky jako kočka, ale není to... Tohle přirovnání možná není zcela přesné, ale pravdou je, že ač mají sruby a roubenky stejně…

  • Dřevostavba ve svitu měsíce

    Dřevostavba ve svitu měsíce

    Existuje dřevo, které jen tak neshoří, nechutná škůdcům ani „houbám" a vydrží na domě i přes tisíc let. Nevěříte? Škoda. Nejen, že roste za humny, ale jeho vlastnosti jsou i…

Více článků »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Kterou verzi časopisu preferujete?

74 %
26 %

Soutěže a ankety

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner