Když se řekne: Dřevostavba a difuzně otevřená skladba stěny

Redakce | Pondělí, 29. srpen 2016 |

Dýchat, nebo nedýchat? Tak lapidárně (ale silně zjednodušeně) by se dal vysvětlit rozdíl mezi difuzně otevřenou a difuzně uzavřenou skladbou konstrukce obvodové stěny. Difuzně otevřená stěna dovoluje vodní páře vnikat do konstrukce a zase z ní odcházet. Tento systém byl jediným používaným řešením do doby, kdy se ve snaze o minimalizaci tepelných ztrát dřevostaveb začaly používat difuzně uzavřené stěny, které nedovolují vodní páře vstup ke konstrukci.

Dřevostavba a vnitřní prostředít? Větrat!

Ať už se v závěru rozhodneme pro stěny dýchající, nebo nedýchající (a rozdíly si podrobně vysvětlíme), nesmíme zapomenout větrat – netěsným oknům už odzvonilo a vlhkost je pro každou stavbu bez ohledu na použitý konstrukční materiál fatálním problémem. Ideální vlhkost vzduchu v interiéru se pohybuje mezi 40 a 60 procenty, při vychýlení z tohoto rozmezí pociťujeme nespecifikovaný diskomfort. Obýváním domu vlhkost ve vnitřním prostoru zvyšujeme – nejen „mokrými“ procesy, jako je vaření či koupání, ale i prostým dýcháním a vypařováním vody z pokožky. Přebytečnou vlhkost je třeba odvádět ze stavby ven. Dříve to za nás zajišťovala netěsná okna (a regulerně se s touto „mikroventilací“ počítalo), dnes je sofistikovanějším řešením vzduchotechnický systém. Pokud řízené větrání nemáme, musíme vlhkost odvádět okny či klasickou digestoří.

Obr.: Vítězný dům ankety Dřevostavba roku 2016. Foto: archiv

Aby plíseň neměla „zelenou“

V souvislosti s dokonale zateplenými a těsnými dřevostavbami pak často slýcháme dva rozdílné pojmy: difuzně otevřená a proti ní difuzně uzavřená konstrukce. Každý systém řeší jiným způsobem, jak bude vlhký vzduch prostupovat obvodovou obálkou stavby z interiéru do exteriéru a co to bude pro jednotlivé funkční vrstvy znamenat. Při návrhu konstrukce a její skladby je tedy velmi nutné věnovat velkou pozornost vrstvám především z interiérové strany, které budou s vlhkostí vzduchu přicházet do styku jako první.

Obr.: Difuzně uzavřená konstrukce obsahuje parozábranu (nejčastěji ve formě folie). Parozábrana nesmí být nikde porušena. Foto: Dreamstime.com

V zimních měsících hraje významnou roli tak zvaný rosný bod. Ohřátý vzduch prostupuje z interiéru v podobě vodní páry konstrukcí obvodové stěny a postupně se ochlazuje. Rosný bod vzniká v místě, kde se mění jeho skupenství z plynného na kapalné, dochází tedy ke kondenzaci. V tomto případě mají plísně „zelenou“ a to může mít pro dřevěnou konstrukci závažné důsledky, v některých případech, dojde-li k narušení statiky, dokonce fatální.

Difuzně uzavřená konstrukce

Prakticky nulovému průniku vodních par do konstrukce zamezíme jedině parotěsnou vrstvou neboli parozábranou. Tou rozumíme materiál, který má vysoký faktor difuzního odporu µ (bezrozměrná veličina vyjadřující, kolikrát lépe propouští vodní páru nehybná vrstva vzduchu o tloušťce jednoho metru než stejná tloušťka daného materiálu). Můžeme si ji představit jako PVC fólii instalovanou v závislosti na zvolené skladbě z interiéru na nosnou či pomocnou konstrukci. Aby tato vrstva fungovala správně, nesmí být v žádném případě porušena. Při příčném a podélném napojení musí být neprodyšně slepena speciální lepicí páskou určenou pro tyto účely. Jakékoliv prostupy (kabely a trubky) musí být opatřeny speciálními lepicími průchodkami.

Obr.: V difuzně uzavřené konstrukci je možné jako tepelnou izolaci použít levný pěnový polystyren. Foto: Avanta Systeme

Dokonale těsná stavba se musí obejít i bez tolik oblíbené montážní pěny používané pro zabudování oken či dveří. I zde je potřeba použít speciální pásky pro napojení rámů na parozábranu. Obrazně by se dalo říci, že parotěsná stavba funguje jako igelitový sáček – jakékoliv porušení této vrstvy znamená vážný problém, protože vzhledem k neprodyšnosti okolní plochy dochází k velmi rychlému proudění vlhkého vzduchu porušeným místem do konstrukce a v zimě vznikají masivní kondenzace. Je-li sendvičová dřevostavba opravdu parotěsná, má zaručenou dlouhou životnost.

Difuzně otevřená konstrukce

Dovolíme-li vlhkosti procházet obvodovou obálkou dřevostavby, vytvořili jsme difuzně otevřenou konstrukci. Místo parozábrany se použije takzvaná parobrzda, která vodní páry pouze brzdí, ale nezastavuje je (na rozdíl od parozábrany). Jako parobrzda se většinou používají desky na bázi dřeva, které mají veškeré spoje a prostupy utěsněny speciálními páskami tak jako klasická parozábrana. Také v tomto případě musí být vzduchotěsnost bezvadná. Protože molekulární vlhkost vniká z interiéru do konstrukce, musí mít volnou cestu směrem ven, aby mohla prostoupit celou tloušťkou obvodové stěny a odvětrat. Proto je důležité použít také tepelně-izolační materiál s nízkým difuzním faktorem, například foukané dřevní vlákno či celulózu, dřevovláknité desky, minerální vatu a jiné. Naopak nevhodný je pro tento účel polystyren – má vysoký faktor difuzního odporu a tím by bránil prostupu vlhkosti (choval by se jako parozábrana).

Obr.: Difuzně otevřená konstrukce umožňuje prostup vodních par skrz stěnu. Jako tepelnou izolaci lze použít minerální vlnu nebo materiály na bázi dřevovlákna. Foto: Avanta Systeme

Který systém si vybrat?

Odborná veřejnost je v názoru na prostup vodních par konstrukcí rozdělena na dva tábory. Výhodou difuzně uzavřené skladby obvodové obálky je možnost užití polystyrenu jako levného tepelného izolantu, je ale třeba zajistit technologickou kázeň. Pokud by došlo k tomu, že rosný bod vznikne před vnější polystyrenovou izolací, bude pára v zimě kondenzovat a polystyren ji nepropustí ven z konstrukce.

Pro difuzně otevřenou skladbu hovoří možnost využití přírodních tepelných izolantů, které jsou ale poněkud finančně náročnější. Na parobrzdu je sice také kladen vysoký nárok na těsnost, ale lépe se provádí a není tak choulostivá na mechanické poškození jako „igelitová“ parozábrana.

Jednoznačná odpověď na otázku, který ze dvou systémů zvolit, tedy neexistuje. Prioritou je tedy především volba zkušeného, kvalifikovaného dodavatele, případně odborného stavebního dozoru, který dohlédne na technologickou kázeň při realizaci.

Text Petr Houška, ilustrace Avanta Systeme

Hodnocení uživatelů: 4 / 33
Líbil se Vám článek?528