Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Ochrana dřeva

Tisk
Je dřevo ze stromů napadených kůrovcem nekvalitní? Podle odborníků je to nesmysl

Je dřevo ze stromů napadených kůrovcem nekvalitní? Podle odborníků je to nesmysl

Michal Doležel | Pondělí, 04. červenec 2016 |

Vlivem mírných zim se v Česku opět přemnožil lýkožrout smrkový neboli kůrovec. Toho využívají někteří dodavatelé výrobků ze dřeva a prohlašují, že na rozdíl od konkurence nepoužívají dřevo z kalamitní těžby napadené kůrovcem. Lýkožrout samozřejmě stromům škodí, jeho vliv na výslednou kvalitu třeba KVH hranolu nebo okenního rámu je podle odborníků nulový.

 

V důsledku velice mírných zim a teplých letních dnů bez dešťů, se ve Střední Evropě přemnožil Lýkožrout smrkový, lidově zvaný jako kůrovec. Tento dřevokazný škůdce se vyskytuje převážně ve smrkových porostech, které jsou starší 60 let a napadá hlavně oslabené stromy (suchem, houbovými onemocněními a podobně) nebo čerstvé vývraty. Při eventuálním přemnožení se však útokům tohoto brouka nevyhne ani zdravý lesní porost.

Životní cyklus kůrovce

Způsob života kůrovce je závislý na počasí. Aktivním se kůrovec stává na jaře, kdy je teplota vzduchu po několik dní vyšší jak 20°C. Rojení logicky tedy začíná v nižších polohách a to v závislosti na teplotách vzduchu. Obvykle to ovšem bývá koncem dubna až začátkem května. Ve vyšších nadmořských výškách je rojení zahájeno až v červnu. Nálet začíná obvykle sameček, který začíná v horní části kmene hlodat snubní komůrku. Tam si pak láká samičky. Při hlodání komůrky vznikají drobné piliny. Ty se hromadí na šupinách kůry. Samičky po páření hlodají v lýku dlouhé mateřské chodby. Po jejich stranách nakladou až 60 vajíček. Z vajíček se posléze líhnou larvy. Ty hlodají kolmo na mateřskou chodbu, kde se zakuklí. Po vylíhnutí se brouci prokoušou kůrou ven a začíná druhá fáze rojení. Celý cyklus trvá až 70 dní a opakuje se až 3x do roka.

Kvalita dřeva napadených stromů – důležitá je včasnost těžby

Nejpoužívanější metodou asanace napadeného dříví kůrovcem je těžba a jeho následující zpracování. Jak to ale vypadá s kvalitou dřevní suroviny, která vzniká v důsledku kalamitní těžby? Kůrovec, ač je jakkoliv škodlivý, nenapadá dřevní surovinu. „Kůrovec napadá stromy rostoucí, to znamená ty, které ještě mají funkční lýko, kudy vedou zásobní látky vzniklé v asimilačních orgánech při fotosyntéze. Dospělci i jiná stádia vývoje brouka se pohybují prakticky jen v kůře a lýku, mohou občas zasáhnout do okrajových částí dřeva, ale to je z hlediska dalšího zpracování dřevní hmoty bezvýznamné,“ uvádí například Ing. Helena Křenková, která se zabývá kvalitou dřeva a technoplogiemi jeho zpracování. Přes tento fakt dřevní surovina ztrácí svoji hodnotu a to hlavně díky nedostatku živin a postupnému umírání stromu. Proto je včasný zásah důležitý nejen z ekologického hlediska ale i z hlediska ekonomického.

Také při dalším zpracování dřeva napadení kůrovcem nehrozí

Na pile se kulatina odkorní a pořeže na řezivo. Okrajové části se omítají. Pravděpodobnost, že by se i dál ve dřevě kůrovec vyskytoval, je téměř nulová. Kůrovec totiž dřevo nepoškozuje a středové části už vůbec ne. „Je známou věcí, že řezivo se třídí podle kvality už na pilách. Kupující tedy kupuje už vytříděné řezivo. Nutno podotknout, že hmyz především škodí na hmotě tím, že vytváří chodbičky, takže jej poškozuje hlavně mechanicky. Na rozdíl od dřevokazných hub, které rozkládají dřevo enzymaticky. Viditelné požerky se dají včas odhalit a poškozené kusy se vyřadí. Kůrovec na rozdíl třeba od červotoče napadá živé dřevo a ne dřevo zpracované,“ doplňuje Helena Křenková.

stavební řezivo

 

Důležitá je hlavně momentální kvalita hranolu

Pravděpodobnost výskytu nějakého stádia kůrovce ve stavebním dřevě (lepených hranolech) je prakticky nemožná. Lamely se pečlivě třídí podle jakosti a taková vada, jako jsou požerky od jakéhokoliv hmyzu, by neměla přes kontrolu projít. Pokud by se něco podobného stalo, budou to drobnosti, které na pevnost dřeva budou mít zanedbatelný vliv.

Kůrovec ve zpracovaném dřevě a dřevěných výrobcích je mediální bublina. A s kvalitou stavebních hranolů až tak nesouvisí. „Pokud se někde hovoří o kvalitě dřeva, je nutné vždy konkrétně popsat, co to vlastně kvalita je. U lepených hranolů se mluví o kvalitě – A, B, cink, fix, atd. Ale to není kvalita dřeva, nýbrž technická – průmyslová - kvalita hranolu. Výrobce by mělo zajímat, jakou momentální skutečnou kvalitu lepený hranol má. Méně podstatné je, jestli byly stromy, z jejichž dřeva byl hranol vyroben, napadeny kůrovcem, či nikoliv,“ uzavírá Ing. Helena Křenková.

Článek vznikl ve spolupráci s firmou Slavona

Michal Doležel

Již několik let popularizuji stavební technologie a design s drobným akcentem k trvalé udržitelnosti a přírodním materiálům. Chápu to jako poslání. Jsem také opatrný sadař a včelař teoretik.

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Ochrana dřeva”

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner