Moderní celodřevěná střecha se vyjímá na dřevostavbě u Kerského lesa

Proč jste se rozhodla pro toto řešení střešního pláště a stojí za vaším návrhem nějaké světové reference?

Mým záměrem bylo, aby dům zapadl do okolí lesa. Nechtěla jsem, aby na sebe zbytečně upozorňoval nebo aby rušil okolní přírodu. Volila jsem proto čisté řešení nejen hmotového, ale také materiálového pojetí domu. Řešení střechy rozhodně nepovažuji za novátorské, v zahraničí je nespočet podobných realizací.

Nejčastěji jsem se s nimi setkávala v Holandsku v okolí Amsterdamu, na ostrově Ijburg jsou také k vidění domy s "dřevěnou střechou". Stejně tak v Dánsku v okolí Kodaně, v Belgii nebo na severu Německa. V již zmíněném Holandsku jsou navíc tyto dřevěné domy na vysušených poldrech vystavené opravdu agresivnímu klimatickému prostředí (silné větry a slané ovzduší).

Měla jsem možnost hovořit s autory i uživateli, většina domů byla starší šesti let a nikdo z dotazovaných řešení nekritizoval. Samozřejmě hlavním aspektem je povrchová úprava a ochrana dřeva. Ve všech realizovaných případech mi byla doporučena tenkovrstvá lazura/olejový nátěr. Nejvíce doporučovaný byl pak olej od německé firmy Remmers, který je možné namíchat v odstínech RAL.

Byl problém najít firmu, která by vám v Čechách střechu realizovala?

Před samotnou realizací domu jsem poptala více firem a pokud si dobře vzpomínám, žádná z oslovených firem neměla zásadní problém s mnou navrženou střechou a konstrukčním řešením. Vybraná firma Dřevostavbybidlo s.r.o. pak střechu realizovala spolu s domem jako stavbu na klíč.

Můžete jednoduše vysvětlit, jakým způsobem je střecha řešena?

Střecha je řešena jako "dřevěná střešní fasáda". Jednoduše řečeno prkna, která tvoří provětrávanou fasádu střechy, jsou pouze estetickou záležitostí domu. Funkční střecha jako taková je z dvojitého modifikovaného asfaltového pásu, tedy nic, co bychom ve stavebnictví neznali.

Šikmé střechy s modifikovaným pásem jako krytinou jsou běžně k vidění. Prkna na střeše jsou seříznuta tak, aby voda přirozeně stékala na funkční plášť střechy a dále pak do vnitřních svodů.

Jak jsou u této střechy řešeny dešťové svody?

Jedná se o tzv. vnitřní svody, které podle mých zkušeností fungují bez problémů. Byla jsem z mnoha stran upozorněna, že nevýhodou tohoto řešení je časté ucpávání svodů a nepohodlný přístup k nim. Stačí ale pouze odšroubovat jedno prkno střešní fasády, vnitřní svod vyčistit a prkno opět vrátit na své místo.

Žijeme téměř v lese, čekala jsem, že budeme muset svod často čistit kvůli nánosům jehličí, ale zatím tento ani žádný jiný problém neřešíme.

Přináší dřevo na střeše nějaké problémy? Jste s tím spokojeni?

Prozatím o žádných problémech nevíme. Po funkční i estetické stránce jsme s tímto řešením velmi spokojeni. Samozřejmě tento typ střechy byl navržen do nížiny, pokud by se stejný dům stavěl v horách, bylo by potřeba klimatické podmínky daného místa zohlednit.

Jak je to s vlivem počasí? Máte dřevo na střeše ošetřené jinak než dřevo na fasádě? Nebojíte se, že bude dřevo na střeše stárnout rychleji?

Na fasádě i na střeše je použit stejný materiál, tedy smrkové dřevo ošetřené tenkovrstvou lazurou. Často se setkávám s názorem, že se nátěr sloupe a před dalším nátěrem se bude muset opalovat. Z mých zkušeností to ale není v žádném případě pravda.

Smrkové dřevo bylo ošetřeno proti škůdcům a poté opatřeno tenkovrstvou lazurou obsahující složku proti škůdcům. Prkna jsou stále krásně olejová, nátěr dřevo perfektně kryje a chrání, k žádnému loupání nedochází.

Odlišného stárnutí se nebojím, vidím, jak materiál na střeše i fasádě pracuje, tedy spíše nepracuje, a je stále stejný jako při montáži. Samozřejmě vše ukáže čas, ale nepředpokládám nějaké zásadní změny.

Takto řešený střešní plášť logicky nemá žádné přesahy. Jaké jsou výhody a naopak úskalí tohoto řešení?

Architektura je otázkou estetična, které každý vnímáme jinak. Mně osobně se čistá a ničím nerušená silueta domu líbí, proto jsem toto řešení volila. Jeden z mých profesorů na škole kdysi řekl, že architektura má vyvolávat reakce, to, jestli jsou pozitivní nebo negativní, je jedno, hlavní je reakce jako taková. Podle mě spočívá výhoda stavby bez přesahu střechy v estetičnosti, ale vím, že názory na toto se liší a jsou předmětem mnoha diskuzí.

Život v dřevostavbě po 6 letech. Jak se majitelům bydlí a co vše se na domě změnilo?

Komentář architekta

Podobnou konstrukci střešního pláště jako na domě Jany Bouškové jsme realizovali již dříve, v centru Českého Krumlova, takže to pro nás z konstrukčního hlediska nebyla žádná novinka. Střecha je samozřejmě finančně náročnější, protože prkna, která tvoří pohledovou vrstvu, jsou fakticky vrstvou navíc, která nemá, kromě estetiky, žádnou jinou funkci. Přesto jsme přesvědčeni o tom, že design i technické řešení je velmi originální a plně funkční a bylo by fajn, kdyby takových realizací přibývalo. Největším oříškem je správné upevnění roštu bitumenovým tmelem na spodní lepenou střešní krytinu tak, aby do konstrukce nezatékalo. Je to poměrně složitý detail, který nezvládne úplně každý, a proto je dobré si pro výstavbu zvolit takového partnera, který má už s podobnou realizací nějaké zkušenosti.

Petr Kamarád
Dřevostavbybidlo s.r.o.