Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Střecha

Časopis Dřevo&Stavby 4/2015
Tento článek vyšel v: Časopis Dřevo&Stavby 4/2015
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 75 Kč
Objednat časopis
Tisk
Střecha, které kus "chybí"

Střecha, které kus "chybí"

Agáta Jankovská | Úterý, 09. srpen 2016 |

V tradiční architektuře jsme na ni zvyklí: sedlová střecha přesahující alespoň několik desítek centimetrů přes obvodovou stěnu a vybavená standardním žlabem na odvod dešťové vody. Jenže trend velí jinak: střecha bez přesahu je nad veškerou pochybnost fenoménem, který chytí za srdce nejednoho příznivce moderní architektury. Povedená vypadá luxusně, ale není to na úkor funkce? Kam se hodí? Proč ji architekti navrhují? 

 

Napadne to každého na první pohled: co se stane, když zaprší? Kam teče voda, když žlaby chybí? Už římský architekt Markus Vitruvius Pollio zmiňoval v 1. století před Kristem, že nejběžnější chybou pláště domu je právě nedostatečná ochrana proti dešťové vodě. A přestože tento problém odborníci řeší už pár tisíciletí, na aktuálnosti mu to vůbec nijak neubírá. V úvahu ale musíme vzít mnohem víc než jen déšť. Proč má mít vlastně střecha přesah?

  • Chrání fasádu před srážkovou vodou,
  • svádí vodu dál od fasády, aby ji odstřikující kapky nešpinily nebo dokonce nepoškozovaly,
  • funguje jako ochrana před sluncem,
  • chrání plášť domu před sněhem – když padá, odtává nebo opět namrzá.

Lze tedy vůbec přesah s čistým svědomím vynechat? Podle několika málo odborných studií, které se vlivu srážkové vody na poškození fasády věnují, tvar střechy a velikost přesahů hrají zásadní roli. Výsledky měření v terénu i počítačového modelování jsou nekompromisní – přesahy a sedlová střecha snižují namáhání fasády dešťovou vodou až o polovinu. Výzkum poškození dřevěných konstrukcí v Britské Columbii ukázal, že velikost přesahu střechy přímo souvisí s mírou rizika vzniku škod způsobených deštěm.

fasáda bez přesahuLepší malý, nebo žádný?

Jenže domy se střechami bez přesahů rostou dál. Zapomínají snad jejich majitelé a projektanti na něco? Nebo jsou ochotni upřednostnit design před funkcí? Ne tak docela. Podle odborníků malý přesah brání poškození fasády jen částečně. Je tedy otázka, jestli se střechu s minimálním přesahem vůbec vyplatí stavět.

Architekt Václav Zahradníček z ateliéru Prodesi|Domesi, který má s projektováním domů se střechami bez přesahu značné zkušenosti, si to nemyslí: „Pokud investor nepožaduje například krytou plochu o šířce jednoho metru podél domu, malý přesah je zcela zbytečný. Fasáda pak stárne po výšce nestejnoměrně, malý přesah ochrání před nepřízní počasí jen malou část fasády – a to prakticky jen před šikmým deštěm. A pořizovací náklady jsou samozřejmě vyšší než ve variantě bez přesahu. Na běžném rodinném domě lze vynecháním přesahu ušetřit až třicet tisíc korun.“ Vida, nejen estetické, ale i praktické hledisko může hovořit ve prospěch moderního designu.

Plášť domu lze ochránit i jinak

Minimalizovat riziko poškození vnějšího pláště domu můžeme tím, že zkombinujeme větraný střešní plášť (jiný už se dnes prakticky nenavrhuje) s větranou fasádou. Celý plášť pak tvoří kompaktní funkční celek. „Praktickým řešením jsou třeba vláknocementové střešní šablony a fasádní desky, kterými je možné obložit fasádu v celé ploše nebo částečně, v kombinaci se dřevem,“ radí architektka Martina Horkelová z firmy Cembrit těm, kteří se nechtějí smířit s přirozeným stárnutím fasády. Na exponovaná místa fasády se umisťují vláknocementové prvky, dřevo na chráněnější části. Jaké další výhody nabízejí vláknocementové šablony a desky?

  • Nevadí jim vlhkost, jsou odolné vůči vodě a dají se omýt,
  • nepodléhají povětrnostním vlivům,
  • nenapadají škůdci,
  • hodí se tam, kde architekt zvolí specifické zakončení střechy bez žlabu,
  • lze je použít i k ochraně soklu staveb.

Vláknocementové desky jsou vyráběny z čistě přírodních surovin a svým přirozeným vzhledem tvoří se dřevem pěknou kombinaci. Barevně je možné je sladit jak se střechou, tak s fasádou domu.

moderní dům - střecha bez přesahů

Stejně dobře jako vláknocement lze použít ale i další materiály určené k pokládce na bednění nebo laťování, včetně kanadských šindelů. Žádná zvláštní omezení neplatí ani pro použití izolačních materiálů, samozřejmě při dodržení doporučeného postupu. „Například u nadkrokevní tepelné izolace Enertherm je nutné vyřešit správné napojení na fasádní zateplení a zajistit správné uchycení – zaklínění izolace,“ připomíná Vítězslav Joura z firmy IKO. Jiný problém podle něj nastat nemůže.

Až se zima zeptá…

Zejména v horských podmínkách je nutné předem počítat se sněhem. „Vstupní prostor by měl být chráněn proti návějím sněhu, a to nejen přesahem, ale dokonce i závětřím,“ shrnuje architekt Zahradníček své zkušenosti s realizacemi těchto staveb na horách a v podhůří. „V horském prostředí má přesah na bočních stěnách domu svůj praktický význam, na štítu pro něj ale žádné opodstatnění nevidím.“ Na horách je vždy nutno řešit stabilitu žlabů. „To s tématem přesahu nesouvisí,“ podotýká Václav Zahradníček a doporučuje: „Žlaby lze na zimu sundávat nebo je výrazně podsadit ke směru sjíždění sněhu a ledu. Někdy se použije varianta bez žlabů, potom je přesah střechy nutný, ale úplně nejlepším řešením jsou myslím kvalitní protisněhové zábrany.“

střecha moderní dřevostavby

 

Sněhové zachytávače se dodávají v různých tvarech a podobách. Jejich rozmístění na střeše se navrhuje podle způsobu využití nemovitosti a musí odpovídat i normě: zachytávače nesmějí chybět zejména tam, kde pád sněhu může ohrozit chodce nebo poškodit okolní konstrukce, případně hrozí poškození střešních prvků nebo krytiny způsobené posunem sněhu.

Nezapomeňme na zastínění

Zejména pro dřevostavby je důležitou otázkou také stínění bránící prostupu přímého slunečního záření do interiéru a chránící tak stavbu před přehříváním. Přesně projektovaný přesah tuto funkci zajistí tím, že zastíní okna, aniž bychom přicházeli o světlo v interiéru.

Na druhou stranu lze ale namítnout, že stejnou funkci, a možná že dokonce lépe, zajistí stínicí technika, třeba žaluzie nebo rolety. Je tedy třeba zvážit nejen architektonický efekt, ale třeba i finanční dopad – může se stát, že dimenzování střechy s přesahem zajišťujícím stínění bude cenově náročnější než instalace stínicí techniky.

Agáta Jankovská

Oklikou, která se protáhla na bezmála dvacet let, jsem se vrátila k tomu, co mě baví nejvíc: k psaní. Příjemným bonusem je, že můžu psát o tom, co je pro tolik lidí jednou z nejdůležitějších věcí: o domově.

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Střecha”

Více článků »

Soutěže a ankety

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Kterou verzi časopisu preferujete?

70.3 %
25.8 %

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner