Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Tisk
POJĎTE DÁL: <small>Šťastných třináct</small>

POJĎTE DÁL: Šťastných třináct

Helena Petáková | Středa, 17. říjen 2012 |

Dřevostavba na okraji Českého Krumlova nás zaujala nejen svým alpským nádechem, ale také příběhem, který její realizaci předcházel. Nenechte se však mýlit, tenhle dům už rozhodně pár let není nový (i když tak stále vypadá).


Životnost dřevěné fasády prodlužují mimo kvalitních nátěrových hmot i nadstandardní přesahy střech.Když jsem se před pětadvaceti lety ocitnul v západní části Salzburgu a s úžasem hleděl do ulice plné překrásných dřevostaveb, dal jsem si životní předsevzetí: Až přijedu do Čech, jeden takový dům si postavím! Od skutečnosti mě však dělila ještě řádka let a notná dávka úsilí. Ani mé rozhodnutí nepřišlo hned, i když ke dřevu jsem měl blízko vždycky. Za minulého režimu jsem se dočasně usadil v Německu, kde jsem se, stejně jako ostatní imigranti, bez ohledu na dosažené vzdělání živil manuální prací, konkrétně montáží sádrokartonů a půdními vestavbami, a později i na běžných stavbách v Porýní-Vestfálsku. Tehdy bylo v Německu bydlení v dřevostavbách považováno za luxus, v domech ze dřeva bydleli jen vlivní a bohatí lidé. Mnohem markantnější byl ale tento trend v Rakousku, kam jsem se přestěhoval v době, kdy se začala blížit revoluce a já už netrpělivě očekával návrat do vlasti.

Cesta domů

Investora na domě zaujala především jeho přívětivá tvář a vyvážená míra užití dřevěných prvků v interiéru i exteriéru.V Německu jsem měl možnost podílet se jen na několika stavbách ze dřeva, zato v lokalitách poblíž Alp, jako byl právě Salzburg nebo Anteil, jsem si jich skutečně užil. Doslova jsem hltal všemi doušky vůni a krásu dřeva.Fascinovaly mě domy rakouské smetánky v Anifu. Pokaždé, když jsem tudy jezdil ze stavby, připadal jsem si jako v pohádce. Nejkrásnější atmosféra tu byla, když začalo sněžit a interiéry se blyštěly dřevem, na které dopadalo ostré zimní slunce. Bezostyšně jsem jejich majitelům záviděl a tehdy začal po dřevostavbě skutečně toužit.

Horskou atmosféru dokreslují i takové detaily, jako je studna s vědrem.Po revoluci jsem se usadil v Českém Krumlově. Koupil jsem si tu byt a také si založil vlastní firmu specializovanou na suchou výstavbu a sádrokartony, která dodnes funguje. Zpočátku jsem nestavěl dřevostavby, protože to bylo příliš nákladné, a vydělával jsem si pouze pílí klasické stavařiny, vesměs pro krumlovské hoteliéry. Za pár let jsem si na vysněný dům konečně ušetřil. Vyhlídnul jsem si parcelu s nádherným výhledem na celý Krumlov, které se dodnes nedá nic vytknout. Když jsem na pozemku stál, řekl jsem si: „Tak tady si postavím tu salcburskou dřevostavbu!"

Zlaté české ručičky

Ať už člověk vstoupí do tohoto domu v jakoukoliv denní dobu, neustále je hýčkán světlem. V létě chrání interiér před přehříváním účinná stínící technika.Zanedlouho potom jsem shodou okolností objevil v jednom časopise o bydlení dům Linz od rakouského výrobce Griffner. Ihned mne zaujal svou přívětivou tváří a vyváženou mírou užití dřevěných prvků. Zavolal jsem proto do redakce, abych zjistil podrobnosti, ale kontakt na zahraniční firmu neměli. Rozjel jsem tedy „pátrání" na vlastní pěst, což v době, kdy internet byl teprve v plenkách, bylo hodně dobrodružné. Telefonní číslo se mi podařilo najít až přes rakouské Zlaté stránky. Když jsem potom zástupci firmy dům do telefonu popsal, odkázal mne na centrum vzorových domů v Linci, kam jsem se brzy vypravil. Dům jsem si prošel a rozhodl se. Oslovil jsem proto vedení společnosti dopisem a požádal je o schůzku. Osobní setkání problém nebyl, stavba v České republice ovšem ano. Bylo mi řečeno, že o klientelu v České republice nemají zájem, protože nejsme v EU a oni jsou luxusní firma. Jejich přístup mě hodně zklamal, a tak jsem se zdravě naštval a rozhodl se postavit si dům podle fotek sám se svou stavební firmou.Oslovil jsem dlouholetého známého Michala Brože, který zpracoval projekt pro stavební povolení. Brzy na to jsme dům bez jakýchkoliv komplikací postavili a já se mohl stěhovat.

Specialitou rakouského výrobce jsou všudypřítomná rohová okna.O několik měsíců později vyšla o domě reportáž v časopise a já se s výtiskem v ruce a tvrdohlavou náladou vydal do sídla společnosti Griffner. Znovu jsme se bavili o spolupráci, znovu následovaly stejné vyhýbavé řeči. Když ale uviděli článek v časopise, moc nechápali, jak je možné, že jejich dům stojí v Čechách. Vůbec nepoznali, že se jedná o plagiát! Potom byli zase překvapeni, že Češi dokáží bez továren s moderní technikou postavit kvalitní dřevostavbu. Nakonec nastal obrat o 180 stupňů, začali se mnou jednat jako s partnerem a naše malá firma z Čech se stala „oficiálním plagiátorem".

Nehasnoucí krása

Hlavní nosné prvky původního domu Linz jsou rakouskou firmou konstruovány z vrstveného dřeva. Majitel českého plagiátu neměl k dispozici velkovýrobnu s nejmodernější technikou, a tak byl nucen realizovat dům tradiční cestou, čímž interiér obohatil řadou příjemných prvků.Ačkoliv jsme dům stavěli podle rakouského vzoru, přece jen nese i náš vlastní rukopis. Originál se staví z masivních lepených panelů, které se vyrábějí a připravují na míru ve velkokapacitní továrně. Původní dům je tak daleko uhlazenější, plastičtější, zatímco v tom mém nechybí trámy a tradiční dřevěné stavební prvky.Myslím, že tím jsme do projektu vnesli kousek naší domoviny. Dřevo se sice kroutí a praská, ale na druhou stranu tak mohou vzniknout i zajímavé interiérové prvky.

Už po prvním roce mě velmi potěšila energetická bilance domu. Ročně spotřebuji k vytápění elektřinu zhruba za 30 tisíc korun, vybral jsem si ale nejdražší a nejpohodlnější médium, navíc vytápím i garáž, ohřívám vodu v bazénu a vířivce. Dům spotřebuje přibližně 50 kW na m2 za rok. Třetinu tepla navíc získám ze slunce díky prosklení, další třetinu topením v krbu.

V kuchyni je pohledová část stropu ponechána jen částečně. Ačkoliv by se dnes investoři  obklopili dřevem úplně všude, před třinácti lety bylo možné použít jako podlahovou krytinu ne frekventovanějších místech jedině dlažbu nebo kámen.Prostory v jednom ze štítů střechy majitel využil pro pracovnu s dokonalým výhledem na Český Krumlov. Věčně je zalitá sluncem.V domě žiji už od roku 1997 a ani po tolika letech se z něj nevytratila charakteristická vůně a atmosféra. Kdykoliv se vrátím z dovolené, vždycky mě znovu ohromí. Tenhle pocit bych nikdy neměnil. Dům má navíc ještě jednu obrovskou přednost – všudypřítomné světlo. Myslím si, že právě kombinace světla, vůně a prostoru představuje skutečný komfort bydlení. S oblibou říkám, že se koupu v záplavě světla od snídaně do večeře.

Subtilní dřevostavbě zkrátka v tomto směru nemůže dům z cihel nebo betonu nikdy konkurovat. Před třinácti lety se na můj dům někteří lidé dívali skepticky – prý nic nevydrží, budu jej muset neustále ošetřovat... Kromě dvou obnovovacích nátěrů fasády po každých pěti letech jsem na dům vůbec nesáhl a stále vypadá skoro jako nový, zachovává si svěží ráz. Dřevěný obklad navíc chrání enormní přesahy střechy typické pro alpský styl. Jinak bych dnes udělal snad jen jediné – obklopil bych se dřevem všude a namísto cotta bych si pořídil dřevo také na podlahu do kuchyně a koupelny.

Připravila: Tereza Doležalová, Foto: Martin Zeman

Redakční návštěvy jsou nedílnou součástí časopisu Dřevo&Stavby. Objednávka předplatného.

Tento článek vyšel v D&S 3/2010 - výtisk k zakoupení ZDE.

 

 

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama