Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Tisk
POJĎTE DÁL: <small>Dřevo, sláma a hlína</small>

POJĎTE DÁL: Dřevo, sláma a hlína

Petr Houška | Úterý, 27. listopad 2012 |

Ačkoli Michal dnes po zkušenosti se stavbou svého domu tvrdí, že případné zájemce od slaměného domu spíše odrazuje, kdesi mezi řádky jeho slov lze číst, že to nemyslí až tak vážně. Že mu jde více o to, aby potenciální stavebník pochopil filozofii ekologického bydlení a nenechal se ošálit zdánlivě lákavou skutečností, že by snad dům mohl postavit z materiálu, který je v naší zemi mnohdy chápán jako odpad. A je tedy k mání (téměř) zadarmo.


Myšlenka vybudovat nedaleko Tišnova malou lokalitu ekologických staveb šla ruku v ruce s mým zájmem o přírodní stavební materiály a život v maximálním souladu s přírodou. Architekt Aleš Brotánek navrhl skupinu nízkoenergetických a pasivních rodinných domů, které nebudou pro své okolí znamenat zátěž, ale budou se snažit šetrně přizpůsobit krajině a co nejvíce šetřit energii a přírodní zdroje.

 

Bez motorů a chemie

nav.navratil2nav.navratil4Příběh našeho domu začal malou stavbičkou, kterou dnes využíváme jako zahradní domek. Prostor o několika metrech čtverečních jsme vybudovali jednak jako experiment, protože jsme si chtěli vyzkoušet, jak se nám bude se slámou, dřevem a hlínou pracovat. Po dokončení se stal domek na celé léto a v zimě o víkendech naším domovem. Možná se to může zdát jako bláznivý nápad, ale z dnešního pohledu musím říct, že tohle velmi těžké provizorium naši rodinu hodně stmelilo. V té době jsme už byli čtyři a nedokážu si představit, že bych trávil celé dny na stavbě a zbytek rodiny vídal jen po večerech. Byli jsme vlastně pořád spolu, ať už na stavbě, na zahradě nebo v domku. Neztráceli jsme čas přesuny z místa na místo, ruku k dílu mohly přiložit i naše děti, i když tenkrát velmi malé, viděli jsme do detailu, jak náš dům roste a jak vlastně vzniká.

nav.navratil6
Protože máme rádi přírodu a pocit sounáležitosti s ní je pro nás jednou ze životních priorit, musel být i náš dům vybudován z materiálů, jichž se průmyslové zpracování nedotklo vůbec nebo jen minimálně. Nosná konstrukce domu je proto vybudována z masivní kulatiny – ručně odkorněných borových kmenů. Vyvarovali jsme se nejen povrchových úprav pomocí chemických prostředků, ale i ošetření proti dřevokaznému hmyzu, museli jsme ale počítat s určitým rizikem. To se nakonec potvrdilo a dnes například bojujeme v jednom místě s tesaříkem. Snažíme se ho zlikvidovat pomocí mikrovlnné technologie, abychom nemuseli používat chemii – čas ukáže, jak budeme úspěšní.

Květinové otisky

nav.navratil9Nejdůležitějším materiálem pro stavbu našeho domu byla sláma. Použili jsme ji jako výplň prostoru mezi nosnými kmeny, takže tvoří zároveň stěny i izolaci. Slaměné balíky jsou také v konstrukci podlah – přímo na balíky se nanášela vrstva hliněné podlahy se zabudovanou rákosovou rohoží. Podobnou skladbu mají také stropy, z nichž na některých místech vystupují pohledové kmeny.
Složení obvodových stěn je vlastně velmi jednoduché – zvenku i zevnitř se přímo na slaměné balíky postupně ručně nanášelo několik vrstev hliněné omítky, která není ničím jiným než směsí hlíny z jezírka a různých příměsí – písku, slámy, ale třeba i kravských exkrementů, které zvyšují odolnost hliněné omítky ve venkovním prostředí při dešti.

Protože náš dům byl zároveň experimentální stavbou, zkoušeli jsme různý poměr různých příměsí, vždy však šlo výhradně o materiály přírodní.
Také barvy omítek na interiérové straně mají přírodní charakter, takže jsou jemně pastelové a zachovávají si svou přirozenost. Do nejsvrchnější vrstvy jsme na mnoha místech před zaschnutím obtiskli květiny z louky, která kolem domu při dokončování právě rozkvétala a díky tomu nám vlastně kvete uvnitř domu dodnes. Na stěnách tak uvidíte řebříček, kopretiny, zvonky, nejrůznější trávy, ale i listy nebo větvičky stromů.

Teplo – pocitová záležitost

nav.navratil5Centrem našeho domu je obývací pokoj s pecí, která vyhřívá prakticky celý dům. Při teplotách lehce pod bodem mrazu stačí zatopit odpoledne po návratu z práce; když je zima větší, zatopíme i ráno. Z pece se teplý vzduch šíří rozvody do pracovny v přízemí a propustky v podlahách také do ložnice a dětských pokojů v patře. Za slunečných zimních dnů pomáhá s vytápěním také skleník, v němž se vzduch rychle ohřívá a proudí dovnitř. Teplo se akumuluje jednak do vlastního tělesa pece, jednak do stěn z nepálených cihel, které tvoří příčky domu.
Dům se svými parametry blíží hodnotám nízkoenergetické stavby. Podle výpočtů měla potřeba tepla na vytápění odpovídat zhruba pěti kubíkům dřeva. I když dnes protopíme zhruba o polovinu více, nijak zvlášť nás to netrápí. Důležitější je pro nás pocit tepla, které si dokážeme zajistit vlastními silami, aniž bychom byli závislí na nějakém prostředníkovi. A trávit zimní večery u ohně, který hřeje, voní a ještě příjemně praská, to je nenahraditelný zážitek...

Přírodní materiály na každém kroku

Co ještě je v našem domě přírodního? Tak třeba ovčí vlna, kterou jsme používali na utěsnění spár na styku dřeva a hlíny. Původně se tyto prostory vyplňovaly komprimačními páskami, ale brzy jsme zjistili, že nefungují. Po demontáži jsme je proto nahradili ovčí vlnou od firmy Isolena, která jako jediná na našem trhu nabízí vlnu bez příměsí plastu. Vlnu jsme do spár vtěsnali mocí špachtlí a během několika hodin znovu zvětšila svůj objem, takže dnes ze zkušenosti tvrdím, že funguje lépe než jakékoliv pásky. Její výhodou navíc je schopnost regulovat vlhkost v interiéru a pohlcovat škodliviny včetně formaldehydu.

nav.navratil7nav.navratil10Zajímavostí jsou určitě také schody do patra, které vyráběl místní tesař z obrovského dubového kmene. Schodiště nesou dvě ocelové traverzy, jinak je celé ze dřeva. Jednotlivé stupně nejsou půlkulaté, jak bývá obvyklé třeba ve srubech, ale výsečové – z jedné části kmene se vyrobilo asi osm schodišťových výsečí. Ruční práce zanechala i tady své otisky – nástupní plochy nejsou precizně rovné, ale nepravidelně zvlněné od dláta a dalších nástrojů. Můžete si sami vyzkoušet, jak jiný je to při našlápnutí pocit...
Také podlahy jsou většinou dřevěné, borovicové. Jsou napuštěny olejem a udržovány marseillským mýdlem, které jednak snižuje nasákavost a jednak dává povrchu příjemně matný vzhled, který se neleskne ani při přímém dopadu světla.

Zkušenost se světlem

nav.navratil8Protože přírodní hliněné omítky mají velmi vysoký mat, který pohlcuje část světla, ale vytváří příjemný pocit útulnosti, musela se dobře promýšlet také světelná koncepce domu. Velmi dobrou zkušenost máme se světlovody, jimiž proudí denní světlo a zároveň i teplo na několik míst v domě včetně schodiště, které by asi bylo jinak třeba osvětlovat i během dne.
Obvodové stěny tlusté několik desítek centimetrů jsme záměrně neosadili klasickými jednoduchými okny s dvojitým zasklením, protože dvojsklo ruší přirozenou skladbu světla a tlumí i jeho intenzitu. Místo toho jsme osadili na vnější část stěny okno s jednoduchým sklem, zatímco směrem do interiéru jsme usadili okno se sklem dvojitým, které můžeme od jara do podzimu nechat naplno otevřené. Výsledkem je úžasný pocit – nejen že dovnitř pouštíte více světla, ale cítíte se tak nějak blíž k přírodě.

Přírodní ráj

Úprava terénu kolem domu souvisí s vysokou hladinou spodní vody. Každý dům v této lokalitě má své vlastní jezírko, více či méně přírodní. To naše vzniklo jen obyčejným vyhloubením jámy, do níž se voda stáhla z okolí. Jeho hladina různě kolísá v závislosti na počasí a vzniká tak přirozený biotop. nav.navratil1Hlavně na jaře je kolem vody hodně rušno – žáby počítáme na desítky, ptáci přilétají ze širokého okolí a občas k nám zavítají i divoké kachny. V zimě si na zamrzlé hladině rádi zabruslíme, v létě, když je dost vody, se zase koupeme. A to i přesto, že do rybníka je svedena voda z kořenové čistírny, v níž se čistí šedá voda (veškerá voda mimo tuhého odpadu) z domu. Používáme kompostovací toaletu a přečištěnou vodu necháváme pravidelně laboratorně zkoumat – zatím bez závad.
Na zbytek zahrady jsme vysázeli jen ovocné stromy a keře z okolních lesů a strání. Ostatní porost je spontánní – tvoří ho jetel, luční trávy a další přírodní flóra. Louka se seká jen dvakrát ročně a poskytuje tak živočichům stejně přirozené útočiště, jaké nacházíme my v našem slaměném domě.

Připravil Michal Babor
Foto Martin Zeman

Redakční návštěvy jsou nedílnou součástí časopisu Dřevo&Stavby. Objednávka předplatného.
Tento článek vyšel v D&S 3/2011 - výtisk k zakoupení ZDE.

 

Vaše komentáře (1)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Soutěže a ankety

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Kterou verzi časopisu preferujete?

70.3 %
25.9 %

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner