Tisk
Každých deset let nový dům? Takové řešení praktikuje majitel nynější dřevostavby

Každých deset let nový dům? Takové řešení praktikuje majitel nynější dřevostavby

Dagmar Šimonová | Sobota, 03. duben 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Manželský pár, který již pátým rokem žije ve své dřevostavbě v Děčíně, dává jasný návod všem, kterým se nechce do rekonstrukce vlastního domu. Řešení je prosté: postavte si nový dům. Majitelé tuto metodu aplikují po každých deseti letech, a tak v současné době bydlí již ve svém čtvrtém domě. Není divu, že po tolika zkušenostech jsou se svým stávajícím bydlením nadmíru spokojeni.

Se stěhováním opravdu problém nemám, jako dítě jsem se s rodiči stěhoval hned sedmkrát a sám pak ještě pětkrát. Své tři předchozí domy, které byly postaveny převážně ze standardních materiálů, jsem tedy na rozdíl od své ženy opouštěl s klidem. Zhruba po deseti letech vyžadoval každý dům určitou renovaci – do té se nám však nikdy nechtělo, a tak jsme dům prodali a postavili si jinde nový.

Stejně jsme postupovali i zhruba před pěti lety, kdy jsme s ženou skončili s podnikáním a rozhodli se odejít do penze. Svůj dům jsme se rozhodli postavit v Děčíně, odkud manželka pochází a kde žijí naše děti a vnoučata. Protože jsme chtěli jít s dobou, rozhodli jsme se náš čtvrtý dům postavit jako nízkoenergetický.


S rodinou téměř pod jednou střechou

Už na začátku jsme se rozhodli, že budeme stavět dřevostavbu. Se zděným domem jsme měli z předchozích bydlení bohaté zkušenosti a věděli jsme, že v něm vzniká řada tepelných mostů, kterým se dá jen omezeně čelit. Rozhodnutí pro dřevostavbu do velké míry ovlivnila i rychlost, s níž stavba probíhá. Protože jsme současný dům museli nejdříve prodat, abychom získali prostředky na nový dům, a nastěhovat se do podnájmu, byl čas výstavby dost důležitý.

Prostudovali jsme všechny možné konstrukční systémy novostaveb, od roubenek přes hrázděné k panelovým, navštívili jsme nespočet vzorových domů i již zabydlených dřevostaveb. Nakonec jsme se rozhodli pro systém skeletové dřevostavby (two by four) a oslovil i architekta Miloše Černého.

Po zkušenostech z minulých tří domů jsme měli poměrně jasno, jaké by mělo být vnitřní uspořádání domu. Pan architekt nám po několika konzultacích předložil studii, která splňovala naše požadavky. Pozemek o velikosti 5000 m2 jsme rozdělili na půl, takže jsme získali místo pro dva domy.

Protože jsme však nechtěli, aby v těsném sousedství vyrostl dům, který by se do zdejšího prostředí nehodil, vybrali jsme si za sousedy rodinu dcery. Když bylo tedy jasné, že se místo jednoho domu budou stavět domy dva, rozhodli jsme se pro stavbu „zrcadlových domů", na kterých by mohla stavební firma pracovat postupně.

Mou původní představou byl nízký přízemní dům s pultovou střechou. Stavebnímu úřadu v Děčíně se však tato podoba zdála příliš moderní, a tak muselo v návrhu vzniknout patro se sedlovou střechou. Dopředu jsme přitom věděli, že toto patro nebudeme potřebovat a časem pro nás bude dost nepraktické.

Aby mohly být splněny parametry nízkoenergetického domu, bylo na sever ponecháno jen minimum oken a veškeré prosklení bylo orientováno na jih. Realizaci obou domů jsem svěřil děčínské stavební firmě Slavomíra Svobody, kterého jsem kdysi vedl ve skautském oddílu a učil ho stavět různé táborové dřevostavby. Nyní mi měl své skautské dovednosti oplatit.

drevostavba-Decin-zepredu

Foto: Martin Zeman

drevostavba-Decin

Foto: Martin Zeman


Práce na dvou stavbách

Než se však mohlo začít se stavbou, bylo nutné napojit pozemek na kanalizaci, natáhnout zde elektrické vedení, vybudovat příjezdovou cestu, a protože zde nebyl ani přívod vody, tak také vykopat studnu. Ačkoli se její hloubka pohybuje okolo 40 metrů, voda z ní není pitná. V domě se proto muselo zhotovit zařízení na úpravu vody. V současnosti máme v kuchyni dva kohoutky – jeden na užitkovou a druhý na pitnou vodu.

Samotná stavba začala zapuštěním betonového skeletu, který tvoří podsklepení domu. To není s domem nijak dispozičně propojeno, aby nedošlo ke vzniku tepelných mostů. Po dokončení betonových konstrukcí podsklepení byla na suterénním zdivu postavena sloupková konstrukce two by four a v rychlém čase postupovaly i další práce.

Jedna firma stavěla současně domy dva. Řemeslníci tak postupně přecházeli z první stavby na druhou. Přestože se u dané firmy jednalo o první dvě realizace dřevostaveb, byli jsme s její prací spokojeni. Sám jsem denně dojížděl na stavbu a od rána do večera zde dozoroval.

Během stavby už se neprováděly žádné výraznější změny a práce se obešla bez komplikací. I když je náš čtvrtý dům oproti předchozím již značně zdokonalený, jednu chybu v návrhu jsme přece jen neuhlídali – kvůli nedostatečnému přesahu střechy došlo k většímu odkrytí galerie, což způsobuje drobné přehřívání interiéru.

Řešením bude zvětšení přesahu střechy nebo doplnění speciální okenní fólie. Zhruba půl roku po započetí stavebních prací byla první stavba dokončena, práce na druhém domě skončily o tři měsíce později.

drevostavba-salka

obr.: O úpravu zahrady se majitel domu postaral sám. Nadchnul ho styl asijských zahrad a některé jejich principy aplikoval i v okolí svého domu. Jezírko má přirozený, jílový podklad, bohužel v jeho dně rejdí koi kapři a vodu často kalí. To ale nijak nevadí divokým kachnám, které sem pravidelně na jaře zavítají. Dokonce se tu prý objevil i černý čáp – přiletěl si pochutnat na rybách. Foto: Martin Zeman

jezirko

Foto: Martin Zeman


Návštěvníci z lesa

Ačkoli jsme se rozhodli bydlet v dřevostavbě, nechtěli jsme dřevo přiznat i v interiéru. Stěny a stropy jsme proto nechali zakrýt sádrokartonem. Jelikož dům nemá velkou akumulační schopnost, zůstává zde teplota vzduchu stále stejná.

V létě brzy ráno dům vychladím přirozeným větráním a příjemně chladivý vzduch se zde pak drží po celý den. Podmínkou je samozřejmě to, že přes den již v domě nevětráme. Výměnu vzduchu za nás zajišťuje řízené větrání s rekuperační jednotkou, která funguje zároveň jako teplovzdušné vytápění. Teplotu v místnosti si jednoduše nastavíme na pokojovém termostatu a o víc se nestaráme.

V zimě si přitápíme v kachlových kamnech, která díky dostatečnému výkonu moho sloužit i jako záložní zdroj. Přestože jsou umístěna ve společenské místnosti, dali jsme po zkušenostech z předchozích domů přednost uzavřené variantě, takže se do kamen přikládá z chodby na druhé straně stěny. Dříve se takto topilo třeba na zámcích; hlavní výhodou je to, že v místnosti se tolik nepráší.

V současnosti se věnujeme především zahradním úpravám. Veškeré terénní práce si provádíme sami, naštěstí máme sousedy, kteří se o pozemek také starají. O zahrady jsem se začal zajímat až v poslední době. Metodou pokusů a omylů tak získávám zkušenosti, sem tam pravda něco umrzne, ale člověk se aspoň poučí pro příště.

Protože se svažitý pozemek nachází na kraji lesa, zatoulávali se na naši zahradu divočáci, kteří po sobě často zanechávali velké škody. Pravidelnými návštěvníky zde také byli srnci, někdy i celé rodiny, které se brzy ráno pásli na naší zahradě. Museli jsme proto celý pozemek oplotit.

posezeni-na-zahrade

Foto: Martin Zeman

Komentář architekta

Dům jsem projektoval asi před osmi lety. Investor po svých předchozích zkušenostech (se třemi domy) již věděl, co chce i co nechce, a k ostatnímu mi nechal volnou ruku. Jednalo se o zajímavý pozemek se specifickou polohou, severní svah u lesa s pěkným výhledem do okolí na neosluněnou stranu (ten je zachován z obytné kuchyně horizontálním oknem). Pozemek se podle regulí města neměl upravovat terénními zásahy a zároveň mělo jít o více méně bezbariérový dům, což splňuje dispozice přízemí. Díky svahu se nabízelo využití prostoru pod domem pro nevytápěné podsklepení (nakonec se změnilo v úplné). Hlavní obytný prostor s galerií je bohatým prosklením otevřen slunci, které ovšem přechází nad lesem na kopci. Inspirací vnějšího vzhledu byly mimo jiné staré stodoly rozeseté po stráních v okolí, jejich opršené fasády a eternitová či břidlicová střešní krytina. Tak vznikla první skica od ruky, od níž se výsledek prakticky neliší. Jen hliníková okna měla být původně antracitově šedé barvy, aby ve fasádách spíše zanikla. S milým panem investorem, který je vždy v dobré náladě, jsem občas v kontaktu, tak uvidíme, jestli za dva roky zavolá a pustíme se do dalšího domu :-)

Ing. arch. Miloš Černý
Ing. arch. Miloš Černý
www.archin.cz

interier-obytny-prostor

obr.: Vzdušnému a střídmě zařízenému obytnému prostoru vévodí starožitný lustr. Původně měl skončit na skládce, majitel ho ale zrenovoval a prodloužil mu tak život. Foto: Martin Zeman

interier-schodiste

obr.: Těleso kachlových kamen zabírá jinak špatně využitelný prostor pod schody na galerii. Foto: Martin Zeman

Komentář majitele

Na stavění vlastních domů je nejkrásnější období příprav před zadáním projektu. Při studiu odborných časopisů objevujete nové a nové technologie, stále si kreslíte znovu a znovu vnitřní uspořádání jednotlivých místností, vycházíte z chyb, kterých jste se dopustili v minulém domě, a měníte dispozici bydlení s ohledem na počet budoucích obyvatel. Odcházejí děti a přichází některý z rodičů, který zůstal sám. Proto bylo zapotřebí část domu uzpůsobit jako samostatné bydlení pro seniora. V druhém domě tuto část obývá junior. Když je vše rozhodnuto, hledáte projektanta. My jsme měli štěstí. Naše představy pan architekt dokonale naplnil. Vlastní realizace stavby probíhala díky firmě pana Svobody téměř bez problémů a já se na ní účastnil pouze jako dozor. Po pěti letech bydlení v tomto domě jsme zatím nenašli žádné chyby a jsme s atmosférou a vůní dřevěného domu spokojeni. Kdybych snad stavěl ještě jednou, byla by to rozhodně dřevostavba, tentokrát pasivní.

majitel dřevostavby
majitel dřevostavby

interier-kuchyn

obr.: Světlá kuchyňská linka je díky vhodně zvolené barvě v prostoru opticky poměrně nenápadná. Foto: Martin Zeman


Technické parametry

pudorys

DaS 1-2012
Vaše komentáře (6)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

Více článků »