Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Časopis sruby&roubenky 3/2015
Tento článek vyšel v: Časopis sruby&roubenky 3/2015
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 59 Kč
Objednat časopis
Tisk
POJĎTE DÁL: <small>Dřevěnice s energií přírody</small>

POJĎTE DÁL: Dřevěnice s energií přírody

Agáta Jankovská | Středa, 11. listopad 2015 |

V zapadlé vísce nedaleko slovenské Nitry vyrostl roubený dům, pro jehož majitele hrají nejdůležitější roli energetické vazby a celkový soulad. Zuzanu a Zola inspirovaly oravské dřevěnice, dispozice domu však vychází z potřeby skloubit tři témata, kolem nichž se točí život tohoto manželského páru: soukromí, práce a časté návštěvy hostů, včetně odrostlých dětí s vnoučaty.

 

Původně jsme chtěli stavět jinde, v ptačí rezervaci a v pásmu ochrany vodního zdroje uprostřed chráněné krajinné oblasti. Nedovedete si představit, co obnášelo oběhávání úřadů, ale pak jsme si jednoho dne řekli: a dost. Začali jsme hledat nový pozemek. Čtyři dny jsme jezdili po kraji, až nás cesta náhodou zavedla sem. Byl konec března, nijak vlídný den, ale nás oba tohle místo úplně chytilo za srdce. Sousedi nám poradili, kde najdeme majitele, tak se manžel sebral a s jedním ze sousedů za ním jel. Za dvacet minut byl zpátky s tím, že si plácli. Zvláštní je, že v den, kdy jsme si vyzvedli vklad na katastru, předchozí majitel zemřel. Ten pozemek na nás snad opravdu čekal…

Delší plánování, blesková realizace

Projekt připravoval pan Čech z firmy OK PYRUS, která realizovala roubenou stavbu. Trvalo tři měsíce, než jsme dospěli ke konečnému řešení, jelikož jsme chtěli oddělit soukromou část od hostinské a pracovní, ale zároveň vytvořit prostor, v němž budou všechny tři části spolu komunikovat. Pan Koudelka, majitel firmy, nám řekl, že můžeme projekt upravovat, kolikrát chceme, protože u dřevostavby je plánování nejdůležitější. Stejně jako nám mu záleželo na tom, abychom byli s výsledkem spokojeni.

ext 1ext2ext3

 

Začínali jsme od základů. Dům není podsklepený, protože spodní voda sahá hodně vysoko. V září jsme začali stavět a koncem března jsme se stěhovali. Takto krátká doba výstavby a ještě v průběhu zimních měsíců by u zděné technologie byla nemyslitelná!

Na borovici jsme trvali

Velkou diskuzi jsme s panem Koudelkou vedli o materiálu na roubení. Rozhodli jsme se pro borovici. Pan Koudelka nám dlouho vysvětloval, že je lepší smrk – má dlouhé vlákno, zatímco borovice krátké a kroutí se, tudíž není ke stavbě tak vhodná. Ale podle mě má borovice úplně jinou energii. Smrk obsahuje fytostatika, zastavuje růst kolem sebe, kdežto borovice růst podporuje. Vzal můj názor vážně, hledal a našel v Rakousku firmu, která byla ochotna takové profily podle projektu vyrobit.

Nakonec jsme tedy stavěli ze sušených, lepených profilů z borovice těžené v Alpách. Musely se objednat včas, borovici je třeba těžit v zimě, jinak černá. Dřevo přivezli na dvou kamionech s osmnáctimetrovými návěsy. Sem, do těch úzkých uliček! Když s návěsy couvali, byla to větší atrakce, než kdyby přijela pouť. Náklady na materiál byly jen o deset procent vyšší, než kdybychom stavěli ze smrku.

int1int2int3

 

 

Roubení není ničím napuštěné ani nalakované. Zpočátku nás k povrchové úpravě přesvědčovali, teď už ne. Dřevokazných organismů se nebojíme. V budoucnu možná dřevo napustíme nějakým přírodním materiálem, ale borovice je mastná, obsahuje tolik smůly, že zatím to tak asi necháme. Máme rádi, jak stěny dýchají. Místní nás také varovali, že 24 cm silné stěny určitě nebudou dostatečně izolovat a měli bychom je obložit. Ale zkušenost dala za pravdu nám. Topíme jen krbem a na zimu nám stačí patnáct kubíků dřeva.

Interiér z přírodních materiálů

Příčky v přízemí jsme stavěli z nepálených cihel, abychom propojili novou stavbu s energií původního domu. Dřív se vyráběly tak, že se vykopala díra, do ní se nasypal jíl se slámou a pustil se do ní dobytek, aby to promíchal. Potom se směs vtlačovala do forem a cihly se sušily na slunci. Získali jsme je úplnou náhodou. Starosta, kterému jsme se zmínili, že bychom potřebovali nepálené cihly, zjistil, že je tu někdo má složené ve stodole, nepoužité a staré.

int4int5int6

 

V interiéru jsme použili dva typy hliněných omítek: hladké s příměsí bylinek a hrubší s pískem. Materiál na ně pochází od výrobce, který si na ně sám míchá barvy a pigmenty – barevné přírodní jíly. Do hliněných omítek přidává rozemletý řebříček, anděliku nebo heřmánek. Na nás zrovna vyšla várka s heřmánkem. Část pigmentů jsme do směsí vmíchávali podle potřeby až na místě. Nanášet hliněnou omítku je pracné – jsou potřeba čtyři vrstvy.

Ovládnutá energie vody

Technická místnost skrývá rozvod ze solárních panelů, které ohřívají užitkovou vodu, teď v létě má kolem 50-60 stupňů. Pak je tu systém vytápění napojený na krb, se záložním elektrickým ohřevem, kdyby se nám nechtělo topit, nebo na temperování v zimě, když odjíždíme na delší dobu. S pomocí kohoutů k bojleru, radiátorům, podlahovému topení a záložnímu zdroji přepínáme rozvody podle toho, kde a čím zrovna potřebujeme zatopit. Dodneška tu máme návod, abychom věděli, jak kohouty ovládat.

Voda je tu všudypřítomná. Kvůli jílovitému podloží bylo nutné kolem celých základů umístit drenážní roury obsypané štěrkem a podložené plstí. Do drenáže je okapy svedena i dešťová voda ze střechy, drenáž jsme vyvedli do potoka protékajícího kolem pozemku.

Kořenová čistička odpadních vod vysypaná štěrkem zatím nefunguje na plný výkon, protože byla osázena poměrně nedávno a rostliny ještě nejsou dostatečně zakořeněné. Takže zatím vyvážíme jímku a přidáváme bakterie na rozložení. Později předpokládáme, že budeme přibližně jednou za tři roky čističku odkalovat a to je vše. Odpad je řešen samospádem a čistička kvůli tomu zabírá dost velký prostor. Rostliny tu hrají významnou roli, jak v domě, tak okolo něj. Komunikují s námi a dotvářejí náš vztah k prostředí. Bez nich si neumíme život představit.

Foto: Martin zeman

                   Další dřevostavby, které jsme navštívili:

perex

 

Dřevostavba s výhledem na krajinu v okolí Domažlic

 

perex

 

Povedená roubenka v severních Čechách

 

 DSC8338

 

Dům z masivních dřevěných panelů

 
Agáta Jankovská

Oklikou, která se protáhla na bezmála dvacet let, jsem se vrátila k tomu, co mě baví nejvíc: k psaní. Příjemným bonusem je, že můžu psát o tom, co je pro tolik lidí jednou z nejdůležitějších věcí: o domově.

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner