Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Časopis sruby&roubenky 2/2013
Tento článek vyšel v: Časopis sruby&roubenky 2/2013
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 50 Kč
Objednat časopis
Tisk
Ze šumavských smrků

Ze šumavských smrků

Helena Petáková | Středa, 27. červenec 2016 |

Romana baví dělat věci, které se osvědčily jinde ve světě, ale u nás ještě nebyla chuť je vyzkoušet. A tak postavil jeden z prvních srubů na našem území. Po vystudování lesnické fakulty s manželkou nejprve trochu odbočili do Jeseníků, brzy ale zakotvili na oblíbené Šumavě, kde žijí a pracují už dvacet let. Z toho skoro polovinu zde vlastní svůj vysněný srub.

 

Les a dřevo mě lákaly od malička, proto jsem se stal lesníkem a také myslivcem. Hlavní impulz pro stavbu srubu jsem získal na loveckém pobytu v Rusku, kde jsme byli ubytováni ve velké lovecké srubové chatě a její atmosféra mě úplně pohltila. Svou myšlenkou jsem nakazil manželku, a pak jsme dlouho hledali tady v šumavském regionu vhodné místo, protože vsadit srub do klasické zástavby, to se opravdu nehodí!

Pozemek jsme získali nad vesničkou, kde zůstala jen torza několika původních statků a několik hlavně rekreačních domků. Ale zpočátku tu z naší představy nadšení nebyli. Stavební úřad chtěl zachovat zděný ráz obce, takže chvíli trvalo, než jsme přesvědčili paní architektku, že srub k bydlení není bouda v lese, jak si řada lidí donedávna myslela. Dokonce jedna z verzí byla, ať si postavíme dřevěný dům a zvenku ho omítneme bílou fasádou! Nakonec všichni uznali, že srub tady být může a že je to i příznivá změna pro zdejší region.

Dřevní doby srubového stavění

Se svým loveckým koníčkem jsem navštívil oblasti, kde stojí nádherné sruby a roubenky – Polsko, Pobaltí, Skandinávii... Hodně inspirace jsem posbíral právě v Rusku, kde technologie je v principu stejná, jakou představuje u nás přejímaný kanadský styl, kvalita opracování však vzhledem k jejich zvyklostem je nižší. Rozdíly souvisejí i s dostupností nových materiálů, například na ruském venkově místo izolační vaty a pásky doposud ke spárování používají mech.

Srub na Šumavě

 

Leccos jsme tedy okoukali v cizině, ale i jinde: v kanadském časopise jsme objevili průchozí polooblouk, který jsme využili v interiéru, a venkovní seříznutí klád jsme viděli ve filmovém Mrazíkovi – opravdu, když budete film pozorně sledovat, neuniknou vám tam zajímavé srubové stavby. Objeli jsme také těch pár srubů, které tady už stály, něco jsme si domysleli a projekt jsme nakonec s manželkou vytvořili sami. Architekt nám nakreslil jen základní studii pro stavební povolení a začali jsme stavět, dokonce bez realizačního projektu. Případné nuance se řešily až při stavbě, takže řada věcí se vyvíjela za pochodu a nakonec se ukázalo, že až na nějaké drobnosti jsme si srub vymysleli dobře. Významným pomocníkem a stavitelem kamenných a zděných prvků byl náš kamarád Josef Pešta, který současně měl roli koordinátora stavby.

Po dokončení srubu se sem začali sjíždět další zájemci o srubové stavby, fotili si to tady a údajně už jeden „náš“ zmenšený srub stojí na Vysočině. Když sem i z Rakouska přijeli zjišťovat, který architekt nám srub navrhoval, dali jsme si s manželkou pivko a byli jsme na sebe hrdí!

Křivé klády se suky

Prvního stavitele, Dalibora Houdka, se kterým jsem po příjezdu z Ruska o našem srubu jednal, jsem našel na základě inzerátu. Přijel z Kanady, kde absolvoval školu srubového stavění, ale byl teprve v počátcích, bez kapitálu a pouze se znalostmi nestačil vyhovět přísným stavebním požadavkům českých úřadů. Pro masivní dřevostavby nebyly ještě u nás provedené atesty a hasiči po něm třeba žádali, aby nechal shořet srub, aby mohli změřit jeho odporové vlastnosti při hoření. Vrátil se tedy do Kanady, kde sruby stav dodnes, ale tady se stal alespoň spolu s Otakarem Koudelkou autorem užitečné knihy Srubové stavby z kulatin.

18 Šumava

 

Pro brněnskou stavební firmu OK Pyrus jsem se rozhodl, protože akceptovala náš požadavek, že si dodáme původní smrkové dřevo tady ze Šumavy, které jsme v zimě vytěžili z vlastního lesa.

Souhlasila také s tím, že pro zdejší nadmořskou výšku zhruba 650 metrů jsme vybírali dřevo se silnější dimenzí. Většinou se staví z klád o průměru 27 až 35cm, naše klády mají 35 až 50 cm, nejsou také úplně rovné a mají suky, což stavbě dodává trochu monstrózní vzhled. Pro firmu je totiž pracnější poskládat do stěny silnější a nesourodé dřevo, než klasicky používané stejnoměrně vysoustružené slabší klády. Hned po těžbě jsme nechali kmeny také ručně odkornit, tím se na nich zachovala blána, která je těsně pod kůrou a dřevo chrání.

Zúročil jsem tak své vlastní dřevo, které vyrostlo ve zdejších podmínkách, a tloušťkou kmenů jsem navýšil izolační vlastnosti srubu. Stejně tak kámen, který na dřevo navazuje, je také z místních zdrojů.

Stěhování jsme uspěchali

Hrubá stavba trvala od jara do podzimu, další rok se dokončovaly interiéry, v listopadu proběhla kolaudace a hned jsme se nastěhovali. Technologicky potřebuje srubová stavba určitě rok na vyzrání, během něho si ta naše sedla asi o deset centimetrů, ale možná jsme měli srubu ještě jednu zimu přidat. Nemohli jsme se dočkat, a jak jsme začali ve srubu topit. V některých kládách tak vznikly trhliny, které tam možná nemusely být, kdybychom se stěhováním počkali.

srub na Šumavě

 

Co bych ještě udělal jinak? Nedostatečně zateplené podkroví, to je jediný nedostatek, který tady máme. V přízemí srubovina izoluje báječně, navíc jsme zde vytvořili zděné akumulační prvky – stěnu a schodiště z plné cihly a kamenný krb.

Lovecký srub se sukulenty

V našem srubu máme lovecký pokoj pro hosty, vybavený náležitě trofejemi a historickým nábytkem. Jenže je malý a propojený s bytem, což se ukázalo jako velmi nepraktické. Pustili jsem se proto ještě do stavby menšího srubu, kde bez problémů budou moci naši přátelé zapíjet své trofeje. A protože rád zkouším stále něco nového, na tento srub přijde vegetační střecha, která mě zaujala pro změnu v Norsku. Tam ale používají travní drny, které potřebují výšku substrátu 25 až 30 centimetrů, což střechu hodně zatíží. A také udržovat porost sekačkou nebo ji nechat spásat kozou, to není dobrá představa. Naše klima nezaručuje ani dostatečnou vlhkost pro růst trávy, a proto takovým středoevropským řešením je osázení střechy sukulenty, kterým stačí substrát výšky pouze 15 cm. Vegetační střechu jsme zrealizovali ve spolupráci s místním zahradním architektem, kamarádem Ládou Dlaskem.

V jednom životním stylu

Naše bydlení ve srubu souvisí se vším, co děláme a co nás baví. Jsem spoluvlastníkem lesnicko-zemědělské firmy, která tady v regionu hospodaří. Poblíž srubu máme několik rybníků a také jelení oboru, takže přímo z domu můžeme pozorovat pasoucí se zvěř. A když se zahledíme trochu dál, přes údolí vyšebrodského průsmyku k pohraničnímu hřebenu a třeba až k první rakouské vesnici v šumavském podhůří… Je to krása!

Foto Martin Zeman

PhDr. Helena Petáková

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner