Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Časopis sruby&roubenky 4/2013
Tento článek vyšel v: Časopis sruby&roubenky 4/2013
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 50 Kč
Objednat časopis
Tisk
Intuice hlavním partnerem projektu

Intuice hlavním partnerem projektu

Lucie Němcová | Pátek, 05. srpen 2016 |

Pocit při návštěvě areálu Koučink akademie v podhůří Orlických hor již od první chvíle prozrazuje, že nejde o běžnou stavbu. Mezi objekty si chvílemi připadáte jako v pohádkovém městě, uvnitř vás naprosto pohltí vůně dřeva a medové aroma včelího vosku. Použité materiály nejen krásně voní, ale také lákají k dotyku. Všudypřítomné přírodní prvky jsou atraktivní pro oko, ale nejdůležitější je tento prostor zkrátka zažít.

Areál slouží pro semináře všeho druhu, menších i větších skupin s možností ubytování v samostatném objektu s osmi apartmány. Historie celé stavby je úzce provázána s projektem Koučink akademie a sahá několik let nazpět, kdy jsem kompletně změnil své profesní směřování. Ze světa byznysu a rozjíždění několika velkých firem jsem po roce pauzy a studií nastoupil dráhu koučování, zrekonstruoval podkroví nedaleko odsud a začal pracovat s lidmi – provázet je změnami v jejich životě, nebo je učit. Klienti se posléze začali rozrůstat a výsledkem je právě akademie, založená před necelými dvěma lety současně se vznikem areálu Libchavy.

Na začátku byl sen

Počátkem projektu bylo neuvěřitelné nutkání koupit pozemky. Dlouho jsem hledal, a když jsem narazil na toto místo, vize získala jasný obrys. Věděl jsem, že chci domy z masivního dřeva, ale styl roubených staveb mi k mé koncepci neseděl, přestože by do zdejší lokality zapadal.
Pozemek jsem koupil spolu s objektem bývalé výkrmny vepřů, to byl také první objekt, kde se začalo budovat. Zrekonstruovali jsme jej, vznikly nové prostory pro koučink a také dílny, kde si připravujeme a sušíme vlastní dřevo. Na pozemku pak ještě vznikly další experimenty – lesní školka ze slámy a také jurta, která nyní slouží jako herna pro děti.

 DSC6447


Nápad na konkrétní podobu samotné akademie přišel až ve snu během jednoho workshopu v zahraničí. Ihned jsem představu přenesl na papír a po návratu začal hledat odborníka, který by mne na cestě za mou představou doprovázel. Projektantů jsem za celou dobu vystřídal několik. Většina neustále diskutovala o mých požadavcích, snažila se ledacos vyvracet a měnit, ovšem já měl o své koncepci jasno. Nakonec nám štěstí přálo a objevili jsme pana inženýra Vlčka, jehož způsob práce nejlépe korespondoval s mým způsobem uvažování a tvorby. Dokáže totiž průběžně navrhovat a ladit projekt v počítači přímo během konzultace – zakreslovat aktuální nápady a ihned prověřovat řešení v prostorových modelech. Tímto způsobem jsme společně u počítače proseděli a prodiskutovali hodiny. Obdiv zaslouží i za trpělivost ve chvílích, kdy jsme na základě mého pocitu zásadně měnili koncepci projektu, někdy doslova za pět minut dvanáct nebo spíš hodně po dvanácté. Asi největší změnou byl hlavní vstup do velkého srubu, jehož přemístění jsme vymysleli ve chvíli, kdy už byly prakticky hotové základy. Bylo ale štěstí, že nás tento zásah napadl, původní varianta by zdaleka nefungovala tak dobře jako ta nová, kdy je oddělena provozní část zázemí a vstupu od hlavní společenské místnosti.

 Osmiúhelník jako výchozí tvar

Celý areál tvoří pět srubů o půdorysu osmiúhelníku – jeden velký a čtyři malé, objekt kanceláří a budova s apartmány pro ubytování hostů. Nosná srubová konstrukce je ze smrkového dřeva z Krkonoš, které jsme si zde sami vysušili a připravili. V interiéru je pak v každém srubu užito dřevo odlišné – dub, borovice, modřín, jedle a další. Změnu poznáte již při vstupu podle rozdílné vůně. Důležitým prvkem domu jsou špaletová dubová okna s drásaným povrchem, takže krásně vynikne dřevěná struktura. Finální povrch je ošetřen přírodním voskem. Jejich osazení do srubové stěny byl také technický oříšek, ale stálo to za to. Eurookno do takové stavby prostě nepatří.

 DSC4964


Obvodové konstrukce jsou izolovány ovčí vlnou, zatímco ve střeše je použita izolace konopná. Povrchy tvoří buď samotné dřevo ošetřené směsí včelího vosku a lněného oleje, nebo hliněné omítky částečně z místních zdrojů. Vnější hliněné omítky apartmánů jsou dokonce pro lepší tvrdost obohaceny o místní hnůj. Na plochách, kde je třeba odolnost proti vodě, je použit tadelakt (marocký štuk). Design interiérů a veškerý atypický nábytek mi pomáhal navrhovat designér Ondřej Klouček.

Korunou vnějšího vzhledu budov jsou sklonité zelené střechy osázené extenzivními rostlinami, za pár let se rozrostou tak, že nebude třeba pletí. Jejich řešení je kvůli většímu sklonu střech také specifické, aby správně fungovalo zadržování vody i její odvod v případě přebytku. Díky tomuto řešení střech není třeba okapů, voda při dešti jen postupně prosakuje a kape dolů.  

Řešení detailů až na stavbě

Veškerá dokumentace byla zpracována na úroveň stavebního povolení, rozkreslen však nebyl jediný detail. Základní technické řešení bylo jasné, vše ostatní se ale dolaďovalo až na stavbě, kde se vybírala finální varianta. V mnoha případech tak šlo o několikahodinové testování a zkoušení. Byť se tento způsob projektování a stavění může zdát poněkud nestandardní, ve výsledku je mnohem efektivnější. Některé prvky vypadají na výkrese perfektně, ale ve skutečnosti zjistíte, že prostor nepůsobí dobře a vyžaduje změnu. Takto jsme věci posuzovali až v reálné podobě a omezili rozkreslování, které by spolklo spoustu času. Dříve stavbaři navrhovali mnohem více na základě pocitu z daného prostoru, vnímali jako důležitější charakter místa, nežli precizní provedení plánu na papíře. Než jsem například zvolil finální polohu středu velkého srubu, chodil jsem měsíc po pozemku s kolíkem. V určitou chvíli najednou člověk najde to správné řešení a už o něm nepochybuje.

 DSC4884

Výzva pro řemeslníky

Baví mne princip nebrat první řešení, které se nabízí. Mám zkušenost, že zkrátka není dobré. Tímto postojem nutím sebe i ostatní k větší kreativitě, práci s fantazií, hledání nových způsobů a neprozkoumaných cest. Jde také o přenesení zodpovědnosti, která nutí k lepšímu výsledku a vlastní iniciativě. Řemeslníci, podílející se na tomto projektu, byli postaveni před nový úkol a dostali svůj vlastní prostor k řešení. Díky tomu tu máme třeba nádherné kousky od pana kováře – vstupní bránu s motivy jasanového a olšového listu, originální kované schodišťové zábradlí, ale třeba i perfektní nátěr na ošetření smrkové kulatiny ze včelího vosku a lněného oleje, který nám míchali pánové z oboru přírodní kosmetiky. Na celé stavbě se v průběhu vystřídalo desítky odborníků. Vždy jsem je přivedl sem na stavbu, aby věděli, jakým způsobem pracujeme a nasáli atmosféru. Potom jsem jim dal zadání a nechal široké pole působnosti, aby byli nuceni použít vlastní zkušenosti a invenci. Většinou je to začalo moc bavit, jelikož větší podíl jejich pracovních zakázek je nějaký standard, ve kterém jsou již zběhlí, a je pro ně rutinou.

Dobrý pocit návštěvníků jako odměna

Výslednou stavbu nevnímám jako nějaké obrovské architektonické dílo. Její estetiku vidím jako přirozenou krásu selského stavění. Hodnotu této stavby cítím zejména z procesu, kterým vznikala – každý, kdo se na ní podílel, zde zanechal svůj otisk. Já měl základní ideu a schopného projektanta, pak to ale byli všichni ti lidé, kteří zde nechali kus svého srdce. Podle určitých měřítek to nejsou dokonalé domy, ale když sem klienti přijdou, sednou si na lavičku a vydechnou jen: „Tyjo“, já mám půl práce hotovo. Lidé se zde zkrátka cítí dobře a to je pro mě to nejdůležitější.

Realizace stavby: Sruby Pacák
 
Foto Martin Zeman

 Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner