Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Tisk
Na skok v Rakousku

Na skok v Rakousku

Michal Babor | Středa, 24. srpen 2016 |

Michal je tak trochu světoběžník: narodil se v Čechách, vyrůstal v Rakousku, pracoval v Čechách, později na Slovensku. Z oken svého domu má (zatím) krásný výhled na bratislavský hrad, ale oficiálně bydlí na území Rakouska, byť je to na hraniční přechod doslova co by kamenem dohodil.

 

Moji rodiče odešli z Československa ještě za bývalého režimu a usadili se v Rakousku, kde žijí dodnes. Já jsem tady vystudoval, ale pracoval jsem v Čechách a pak na Slovensku. V Bratislavě jsme s manželkou bydleli na sídlišti v panelákovém bytě, ale když se rodina začala rozrůstat, rozhlíželi jsme se po novém bydlení. Původní profesí jsem stavař, takže logicky to měl být rodinný dům. Jenže sehnat v okolí Bratislavy slušný pozemek za dostupnou cenu, to byl a dodnes je problém. Když to nešlo na Slovensku, zkusili jsme to za hranicí. A byli jsme úspěšní...

Pozemek za hranicí

Městečko či spíše větší vesnice, kde nyní žijeme, je jen dva kilometry od bývalého hraničního přechodu. Shodou okolností tady obec plánovala novou výstavbu a pozemky tu byly k mání za příznivější cenu ve srovnání s okolím Bratislavy. Kromě toho, že i okolí je tady nesrovnatelně hezčí, nás zaujal i přístup obce k potenciálním stavebníkům: záměrem starosty bylo vybudovat smíšenou čtvrť Rakušanů a Slováků a vybrat si mezi zájemci o pozemky rodiny perspektivní pro obec. Zajímal se například, zda budeme mít děti, jestli budou chodit do školky v obci a zda se staneme členy místních zájmových sdružení. Za to nám nabídl plně zasíťovaný pozemek s asfaltovou příjezdovou cestou včetně pouličního osvětlení. Takový servis bychom na slovenské straně hledali dlouho.

Dřevostavba VS domy 01

 

Volba nad slunce jasná

Výběr stavebního systému i dodavatele byl pro nás poměrně jasný. Moji rodiče i bratr bydlí v dřevostavbě, já osobně navíc považuji stavění z cihel nebo betonu za zastaralé. Zdá se mi, že cihláři nejdou s dobou a skládání cihly k cihle je podle mě přežitek. V Rakousku se sice staví dřevostaveb více než v Čechách nebo na Slovensku, ale i tady se dřevěné domy teprve rozmáhají, zvláště ve zdejším zemědělském kraji, kde silné tradice a vztah k minulosti hrají významnou roli.

Protože do rodiny měl brzy přibýt další přírůstek, chtěli jsme bydlet rychle, abychom ve čtyřech začali bydlet už pod střechou nového domu. Nemohla to tedy být jiná než montovaná technologie, tedy dům z prefabrikovaných panelů, které vznikají ve výrobní hale a na místě se jen montují. Dodavatele jsme měli vybraného rychle – můj otec již dříve spolupracoval se společností VS DOMY ze Vsetína a spolupráci si vždy chválil. I z našeho malého výběrového řízení vyšla tato firma nejlépe – ostatní oslovení výrobci neměli zrovna chuť do individuálně navrženého domu a nutili nás spíše do výběru některého jejich typového projektu. My jsme ale chtěli bydlet v takovém domě, který bude odpovídat našim představám a potřebám, ne v domě, který vymyslel někdo jiný. Věděl jsem, že firma VS DOMY staví ve Skandinávii a ve Švýcarsku – a pokud dokáže splnit požadavky tak vyspělých zemí, proč by nezvládla postavit právě náš dům?

Dodavatelsky i vlastníma rukama

Projekt našeho domu jsme tvořili spolu s rodiči, kteří se stavebnictvím také zabývají. Inspirovali jsme se v katalozích a časopisech o bydlení, ale zároveň jsme se nenechali příliš ovlivňovat a snažili se promítnout do jeho vzhledu a dispozic naše vlastní představy. Základovou desku nám vybudovala jedna místní rakouská firma na jaře před dvěma lety a v létě proběhla montáž. Dům jsme si nechali od firmy VS DOMY vybudovat do fáze tak zvaně před dokončením, protože bydlet v domě na klíč by mě asi nebavilo: rád přiložím ruku k dílu a leccos zvládnu sám. Firma nám předala dům kompletně hotový zvenčí, uvnitř s osazenými zárubněmi, dveřmi a povrchovou úpravou stěn, my jsme si dodavatelsky zajišťovali ty části stavby, které musely odpovídat rakouským předpisům, například komín nebo protipožární zeď v garáži. Sami jsme si pokládali podlahové krytiny, instalovali dekorační podhled v obývacím pokoji, upravovali zahradu, před několika dny jsem dokončil venkovní terasu. Spousta detailů ještě na dokončení čeká, ale to není v případě rodinného domu asi nic neobvyklého.

Dřevostavba VS domy 02

 

Pohled do technického jádra

Díky tomu, že v této oblasti nejsou příliš tuhé zimy, vystačíme si s tepelným čerpadlem vzduch – voda. Loňskou zimu neklesl teploměr pod – 5 oC, takže záložní elektrický kotel vůbec nesepnul. V létě používáme tepelné čerpadlo pouze na ohřev užitkové vody – díky použitým materiálům s výbornými izolačními vlastnosti máme v domě příjemný chládek. Návštěvy se nás občas ptají, kolik platíme za klimatizaci, a nechtějí věřit, že nám klimatizuje dům samotný. Přitom vnější stěny nejsou tlustší než 35 cm – kdybyste takto silnou zeď postavili z cihel, nikdy parametrů nízkoenergetického domu, který se v létě nepřehřívá, nedosáhnete!

Pro tepelné čerpadlo a další napevno připojená zařízení se v Rakousku používá tak zvaný ekotarif, který je sice cenově výhodný, ale dvakrát denně na dvě hodiny je mimo provoz, což by mohlo v zimě představovat problém. V domě máme ale výrazný akumulační prvek – betonový potěr s keramickou dlažbu, která se stačí nahřát a dvě hodiny bez problému překlenout.

Dřevostavba VS domy

Když už máme energeticky velmi úsporný dům, chtěli jsme šetrně nakládat také s jinými médii a nechali jsme si pod terasu zabudovat šestikubíkovou nádrž na dešťovou vodu. Používáme ji na závlahu zahrady, ale především ke splachování, protože právě pro tyto účely se spotřebuje v každé domácnosti nejvíce vody. Výhodou dešťové vody je také její měkkost. Naopak voda z místního vodovodu je téměř čtyřikrát tvrdší než je standard, což je v této oblasti obvyklé. Museli jsme proto do systému nainstalovat speciální změkčovač vody, aby netrpěly spotřebiče a sanitární vybavení.

A co bychom dnes řešili jinak? Snad jen detaily – přidali bychom okno v pracovně, možná ještě upravili dispozice. S domem od firmy VS DOMY jsme ale spokojeni a příště bychom si asi jinou nevybrali.

Foto Martin Zeman

Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před 18 lety sběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před sedmi lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama