Dana Jakoubková | Sobota, 02. květen 2020 |
Tento rodinný dům je po pravdě dřevostavbou jen zčásti, přesně řečeno z poloviny. Jeho zděná spodní část byla ponechána z původního domu, ve kterém dříve bydleli prarodiče majitelky. Právě jejich přáním bylo, aby si vnučka se svou rodinou dům zvaný "šumperák" zrekonstruovala a získala tak nový domov v místě, kde odmala trávila svůj volný čas. Přání se jim splnilo a Simona je za to babičce i dědovi vděčná.
Rekonstrukce nebo demolice?
Z Ostravy-Poruby, kde jsem od dětství vyrůstala, to bylo za babičkou a dědou co by kamenem dohodil. Každý si určitě pamatuje, když jako malý utíkal od úkolů k prarodičům, kde si mohl vychutnat svobodu. Nejinak to bylo i u mě. Malý domek u lesa s nádherným výhledem na kopce a stráně mi poskytoval zázemí i v letech následujících, kdy jsme tu s kamarády pořádali nejrůznější oslavy a večírky.
Později, když už jsme s manželem bydleli v ostravském bytě, jsme sem přijížděli o víkendech „na chatu“. Dědovým přáním však bylo, abych v jejich domě se svou rodinou bydlela. Babička, která brzy nato ovdověla, proto nechtěla dům prodat nikomu cizímu.
V té době jsme se s manželem snažili náš malý dvoupokojový byt vyměnit za větší a dům prarodičů jsme hodlali nadále využívat jen jako chatu. Konečně jsme narazili na čtyřpokojový byt, který by rozrůstající se rodině mohl vyhovovat.
Když jsme však spočetli náklady na byt, který bychom ani nezískali do vlastnictví, rozhodli jsme se raději pro hypotéku na dům. Tehdy nám babička nabídla, abychom si zrekonstruovali ten, ve kterém zůstala po dědově smrti sama. Velmi se nám ta možnost zalíbila; vlastně bychom tím splnili prarodičům přání. Zpětně bychom tak chtěli mé babičce ze srdce poděkovat za to, že nám poskytla nový domov.
Pro naše potřeby byl však starý dům nevyhovující, a tak jsme stáli před otázkou, zda jej rekonstruovat, nebo raději zbourat a začít na zelené louce. Také jsme nevěděli, jak by měl vlastně vypadat.
Začali jsme proto objíždět blízké obytné čtvrti a hledat inspiraci ve funkcionalistickém stylu, ke kterému máme oba nejblíže. Jeden z domů nás zaujal natolik, že jsme si od jeho majitelů zjistili jméno architekta a toho jsme pak požádali, aby nám naše dilema s bydlením pomohl vyřešit.
Tvář: Původně měl tvořit plášť domu modřínový obklad, kvůli ušetření ale dali stavebníci přednost omítce. Foto: Martin Zeman
Orientace pozemku: Ačkoliv se jedná o jižní svah, šířka dvaceti metrů limitovala ideální natočení domu. Dostatečné tepelné zisky jsou tak zajištěny díky bohatému prosklení společenské místnosti v patře. Významným bonusem je možnost zajet autem až „pod střechu". Lze tu také pohodlně relaxovat za letního deště. Foto: Martin Zeman
Komentář architekta
Dřevo jako výhodná varianta: Situaci komplikoval především úzký pozemek, který umožňoval pouze jediné možné natočení domu. Po několika společných konzultacích jsem předložil tři studie, z nichž si stavebníci vybrali projekt, který zachoval původní přízemí domu, horní patro bylo určeno „k výměně".
Protože se zajímali o energetickou nenáročnost dřevostaveb, se kterými mám osobně velmi dobrou zkušenost, a zároveň chtěli ušetřit čas i peníze, rozhodli se postavit horní patro dřevěné.
Prostor pod vzniklým vysunutým podlažím je využíván jako kryté stání pro osobní automobily, což člověk ocení jak za sluneční výhně, tak za deště. Stavba proběhla bez větších problémů a spolupráce se stavebníky byla nadstandardní.
Ing. arch. Petr Lichnovský
autor projektu
Praktičnost: Vysunutá lodžie je navržena tak, aby i postavení zimního slunce mohlo proniknout do interiéru a vyhřát celé horní patro. V létě pak dřevostavbu chrání před přehříváním. Foto: Martin Zeman
"Kromě zahrady můžeme využívat i kousek lesa, který jsme si přikoupili. Děti nás v houbařské sezóně budí s plnými košíky."
Atmosféra: Z pohovky je úžasný výhled na protější kopce, které se během roku neustále proměňují. Foto: Martin Zeman
Patro: V dřevěné části domu jsou umístěné dětské pokoje, koupelna a společenská místnost. Ta slouží jako obývací pokoj, kuchyně, jídelna, pracovna a fotografický ateliér zároveň. Tato multifunkčnost rodině vyhovuje; může tak být stále pohromadě. Foto: Martin Zeman
Prostor: Protože bydlení to není nijak velké, bylo třeba řešit doslova každý centimetr a všechna místa v domě využít na sto procent. Tak vznikl například úložný prostor pod schodištěm, který je snadno dostupný z chodby v přízemí. Foto: Martin Zeman
Zděné přízemí: Kromě ložnice a koupelny s WC tvoří přízemí i technické místnosti jako prádelna a úschovna sportovních potřeb. Jeho chlad stavebníci v horkých letních dnech velmi oceňují. Foto: Martin Zeman
Materiály: Dávno minul čas, kdy koupelna musela vypadat jako chirurgická ambulance. Foto: Martin Zeman
Nábytek: Významný podíl dřeva je patrný i v zařízení interiéru domu. Foto: Martin Zeman
Zvolte nejhezčí dřevostavby v anketě Dřevostavby roku
Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Každý rok vyhlašujeme čtenářskou anketu Dřevostavba roku, ve které soutěží domy představené v časopisech DŘEVO&stavby a sruby&roubenky. V anketě nevyhrávají pouze soutěžící, ale i hlasující účastníci. Hlasujte a získejte atraktivní ceny...
Hlasovat v anketě
Zahrada: Prostor malé zahrady významně pozvedlo dvacet tun kamene, který si majitelé nechali dovézt. Foto: Martin Zeman
Komentář majitelů
Příště raději celé zbourat: Nebylo lehké najít firmu, která by před stavbou domu provedla částečnou demolici. Za pomoci rodiny a přátel jsme nakonec starý dům začali rozebírat sami. Stavba pak postupovala velmi rychle, čistého času trvala zhruba měsíc. Sendvičovou konstrukci domu postavila firma, s jejímž přístupem jsme byli moc spokojeni.
Na zbylé práce jsme si pak sehnali řemeslníky sami a bylo až zarážející, jak velké rozdíly byly v cenové nabídce za totožnou práci – třeba na střechu jsme dostali nabídky od padesáti do sto třiceti tisíc korun, na schodiště od pětapadesáti do sto dvaceti tisíc. Pochopitelně jsme se s omezenými financemi snažili ušetřit, kde se dalo.
Až na jednoho místního zedníka, který nedodělal práci, za kterou dostal zaplaceno, jsme měli na řemeslníky opravdu štěstí. Kdybychom však měli stavět znovu, asi bychom zbourali dům celý a postavili jej kompletně ze dřeva. Zděné přízemí domu, které je částečně zapuštěné do terénu, je totiž výrazně energeticky náročnější než horní patro, které téměř nemusíme vytápět.
Simona a Marek
majitelé domu
Technické parametry
- Zastavěná plocha: 105 m2
- Užitná plocha: 128 m2
- Spodní stavba: částečné podsklepení
- Konstrukční systém: 2x6
- Tepelná izolace: minerální vlna + fasádní EPS, EPS
- Fasáda: systémová fasáda
- Střešní krytina: asfaltový pás
- Okna: plast, U=1,0 W/m2K
- Podlahy: dlažba, palubky, koberec
- Teplo: plynový kotel, radiátory
- Skladba stěny (směrem zevnitř): sádrokarton, 140 mm minerální vlny, OSB, 100 mm polystyren EPS F
- Celková tloušťka stěny: 25 cm
- Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,15 W/m2K
- Projekt: Petr Lichnovský architektonická kancelář s.r.o., www.lichnovsky.com
- Realizace: svépomocí
Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”
-
Promyšlený bungalov vyladěný k dokonalosti
Se stavbou domu je to stejné jako se životem – když víte, co chcete a systematicky si jdete za svým cílem, předem přesně pojmenujete svá přání a výběr spolupracovníků neponecháte…
-
Zpracovaný projekt na dvojdům ze dřeva se pro ně stal ideálním řešením
Jaroslav s rodinou hledal jen trochu větší byt, pak mu ale padl do oka pozemek s projektem na dřevostavbu. I když cesta k vlastnímu bydlení nebyla vždy jen bezstarostná, nakonec se mu…
-
Víkendová dřevostavba jim poskytuje dokonalé útočiště před městským životem
Probouzet se do cvrlikání ptáků, s pohledem do korun zelených stromů. Opustit alespoň na víkend ruch města a načerpat novou životní energii. Být více v kontaktu s přírodou. V domě,…
-
Montovanou dřevostavbu poblíž Prahy si dostavěli svépomocně
Vysočina je v rámci České republiky specifický kraj. Vyšší nadmořská výška zajišťuje v zimě dostatek sněhu a nižší teploty, na podzim častou mlhu a déšť. Hodně členitá…