Tisk
Se stavbou pasivního domu se vešli do předem připraveného rozpočtu

Se stavbou pasivního domu se vešli do předem připraveného rozpočtu

Lucie Němcová | Čtvrtek, 27. květen 2021 |

Přidat na Seznam.cz

Dům na následujících stránkách představuje cestu k téměř plně soběstačnému skromnému bydlení. Je ovšem také reálným příkladem, že lze dodržet předem stanovený rozpočet a stavbu dovést do precizního detailu i bez stresu díky perfektně připravenému projektu. Je radost vidět nadšené stavebníky, kteří ochotně sdílejí svoje zkušenosti dál. Množství zvědavých návštěvníků tohoto pasivního domu už snad ani nelze dopočítat.

Možná to bude znít zvláštně, ale hlavním důvodem pro pasivní dům pro nás nebyla úspora financí. Ano, jde o důležitý efekt, ale nebyl primární. Jsem z kategorie takzvaných energetických pesimistů. Věřím, že dříve nebo později budeme zažívat blackouty (plošné výpadky energie, pozn. red.).

Neříkám, že nyní, ale v našem stáří. Věřím, že nastanou jisté komplikace a chtěl jsem mít možnost fungovat nezávisle. Nejsme v tuto chvíli soběstační úplně, ale máme provedenou potřebnou přípravu – místo na centrálu a střechu připravenou na fotovoltaiku.


Dřevostavba sedí nad bourárnou masa

Jsem rád, že jsem ustoupil z některých nesmyslných požadavků, jako třeba mít doma hernu. Dřevostavba sedí na nevytápěné zděné části, kde je také bourárna na maso – stále chladná, „špinavá" kuchyně, kde dělám například kvalitní vývary. Nejvíce si užíváme prostornou terasu. Skvělé jsou také dvě toalety. S umývátky navíc odpadá druhá nejčastější návštěva koupelny pro umytí rukou.

pasivni-drevostavba-1

Terasa: Elementárním prvkem domu je široká dubová terasa krytá štědrým přesahem. Pocitově tak obytný prostor domu působí mnohem větší. Poskytuje místo kryté před deštěm a částečně i sluncem, umožňuje pestrou škálu aktivit nejen v létě a prodlužuje tak délku pobytu venku. Foto: Martin Zeman


Kolik dům stál?

Věnovali jsme velkou pozornost projektu. Ušetřili jsme 40 tisíc jen na řezivu, které bylo díky preciznímu projektu připraveno velmi přesně. Prováděcí projekt byl tak pečlivě nadefinován, že jej nešlo obcházet, stačilo se na něj vždy odkázat. Nebyl prostor pro fantazii řemeslníků.

Často vidím, že lidé na projektu šetří. Samozřejmě, také nám nebylo příjemné vydat za projekt na začátku třeba 200 tisíc korun ve chvíli, kdy jsme ještě neměli hypotéku. Ale jasně vidím u řady kamarádů, že jsme jediní, kdo se se stavbou vešli do rozpočtu.

Dalším výdajům se samozřejmě nikde neubráníte, ale my jsme za předem danou částku postavili dům včetně kuchyně, ledničky, postele pro děti, sedačky, stolu... Byli jsme prostě schopni plnohodnotně bydlet. Dům, jak ho vidíte, stál bez započítání ceny pozemku 4 000 000 korun včetně dubové terasy, interiéru a projektu. Navíc jsme dostali zpět 400 tisíc korun z dotace Nová zelená úsporám.

pasivni-drevostavba-pozemek

Usazení v krajině: Dům je barevně i materiálově řešen tak, že s krajinou splývá. Díky zelené střeše není z pohledu shora vidět vůbec. Foto: Martin Zeman


Bez techniky by to nešlo

Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch-voda. Významně topí také okna, pokryjí minimálně 2 MW tepla ročně. Když je slunný zimní den, dva dny pak netopíme. Velmi důležitý je efekt akumulace, kterou zajišťuje betonová podlaha a vápenopískové cihly. První zimu jsme se učili a sžívali se s nastavením.

Třeba právě s tím, jak slunce ovlivňuje teplotu objektu. Obytný prostor má tendenci se v létě i v zimě přehřívat. V zimě je pochopitelně snadné vyvětrat, ale i tak bylo třeba dořešit vnější stínění. Dům je samozřejmě vybaven i vzduchotechnikou s rekuperací.

Čerstvý vzduch je obecně hodně podceňován. Rekuperaci máme puštěnou skoro pořád a na kvalitě jsme opravdu nešetřili. Jednou za rok proběhne servis, otevře a vyčistí se rekuperátor a vymění filtr. Nechali jsme viditelné všechny prostupy, zateplení a nejrůznější detaily v technické místnosti. Chtěl jsem, aby důležité věci byly vidět, když sem lidé přijdou na návštěvu, aby dostali co nejpřesnější informace.

pasivni-drevostavba-terasa

Stínění: Jižní strana domu si vyžádala vnější stínění. Změna původního konceptu vytápění pasivního domu, velikost oken, nízké ztráty domu a slunce, které má sílu, v souhře dokážou prostor slušně ohřát třeba i na Vánoce. Foto: Martin Zeman


Jaké jsou výdaje za pasivní dům

Máme pasivní dům na severním svahu, což je rarita. Roční spotřeba je 5 MW, což znamená, že nás provoz domu stojí ročně přibližně 18 000 korun. Nyní jsme ještě změnili dodavatele elektřiny, takže to bude kolem 15 000 korun. V této částce je zahrnuto vodné, stočné, svícení i topení; ohřev vody a vytápění tvoří zhruba polovinu.

pasivni-drevostavba-zezadu

Materiály: Dřevo dominuje nejen konstrukci, ale také fasádě, která je z modřínu. Nenásilně navazuje na okolní přírodu. Kontrastně jej doplňuje šedivá omítka. Foto: Martin Zeman


Voda není samozřejmost

Hospodaření s vodou je pro nás také velmi důležité, zvláště kvůli stále častějším problémům se suchem. Máme na pozemku aktivní bilanci, což znamená, že půdě vracíme víc, než si bereme. Vodu čerpáme z vrtu a máme vlastní čističku, ze které je drénem voda vracena zpět do země. Do nádrže velké 9000 litrů sbíráme dešťovou vodu a vše, co steče ze střechy, posíláme zpět do země. Jedinou nevýhodou zůstává čerpání vody z vrtu závislé na elektřině.

pasivni-drevostavba-interier

Obytný prostor: Obývací prostor s kuchyní ve světlých odstínech bílé a šedivé působí vzdušně a je doplněn pouze jednoduchými barevnými akcenty. Foto: Martin Zeman

Komentář majitele

V kvalitě projektu vidím velký nedostatek českého stavebnictví – lidé na něm šetří. Díky preciznímu projektu se nám však podařilo nepřekročit rozpočet a vyhnout se komplikacím během stavby. Nejvíc si považujeme ekologičnosti domu, nenáročnosti provozu a vybraných přírodních materiálů. Také faktu, že dům neovlivňuje krajinný ráz, že zacházíme šetrně s vodou a negativně neovlivňujeme přírodu kolem sebe. Jsem rád, že jsme celý projekt dotáhli až do konce a nedali na takové ty dobře míněné rady třeba o tom, že dům bude příliš drahý.

Pavel majitel drevostavby
Pavel
majitel pasivní dřevostavby

pasivni-drevostavba-interier-kuchyne

Foto: Martin Zeman

Otázky pro architekta


S jakým příběhem se vám tento dům pojí?

Vášeň a poctivost zápasu o dům, ve chvíli životní zkoušky, kterou souběžně majitelé procházeli při nemoci malého dítěte. Respekt z dvou temperamentních bytostí, které se dokázaly doplňovat s porozuměním druhému. Prostě příběh nádherného plnokrevného vztahu dvou lidí, kteří umějí žít.

Jaké faktory určily koncept domu?

Pozemek, na kterém se měl dům postavit, je v krásně členité krajině Povltaví, bohužel se ale svažuje směrem k severu.

V čem je tato stavba jedinečná?

Pozemek bylo potřeba doslova vyzdvihnout ke slunci, ale provozně měl dům zůstat přízemní. Pokud má přízemní forma dávat smysl a být energeticky efektivní, neměla by mít více než 100 m2 užitné plochy. Zde i s ohledem na stanovený finanční limit. Zároveň bylo třeba najít formu, která umožní bohatý společenský život rodiny.

Dům pozdvihlo ke slunci nevytápěné zázemí pod domem, s dílničkou a malou bourárnou masa. Zároveň vznikla podnož přízemí domu. Celá obytná část má tvar poměrně malého přízemního kubusu, nad kterým se vznáší ozeleněná střecha mírně se zvedající k jihu a s výrazným asymetrickým přesahem.

Tento jednoduchý koncept vytváří z vytápěné a řízeně větrané části domu základnu, ze které může život rodiny expandovat do chráněného okolí teras v letním období. Východní terasa se ráno nastavuje slunci, ale je chráněna stínem v odpoledním žáru. Jižní terasa je příjemná i za mírně nepříznivého počasí.

Potvrzuje se zde zkušenost i z jiných realizací, že venkovní kryté prostory okolo domu umožňují intenzivněji pobývat venku a prodlužují čas, kdy je to příjemné. Tím se stává opodstatněné žití v rodinném domě, protože jinak by bylo pohodlnější žít ve městě v domě bytovém.

Jaký největší oříšek bylo potřeba vyřešit na cestě od projektu po realizaci?

Najít skutečné potřeby obyvatel domu. Pro mě je vždy vzrušující, když mohu asistovat při hledání, jak a čím naplnit potřeby a jak odlišit sny o životě od reality bez namlouvání si zavádějících představ. To je skutečně duchovní úkol každého z nás a při řešení domu ten „duch-myšlenka" oživuje zrození domu „z prachu země".

Například na začátku byla touha po superekologickém řešení pasivního domu jako dřevostavby s izolací slámovými balíky. Pavel o nich uvažoval v domnění, že jde o nejlevnější řešení, nakonec ale padla volba na foukanou celulózu.

Sláma je sice sama o sobě relativně levná, je ale velice pracná a náročná na logistické zajištění, skladování a především je ideální pro zapálené nadšence, kteří si ji chtějí dělat svépomocně a je to jejich srdeční záležitost. Nakonec byli investoři schopni si přiznat, že takoví nadšenci nejsou.

Já mám stavění se slámou rád, ale nikdy bych nechtěl, aby se do něj pouštěl někdo neuváženě, bez vědomí všech rizik. A takových křižovatek byla celá řada. Takže největším oříškem byla komunikace pod přirozeným tlakem začít brzy stavět. Mělo by to být vždy, až když návrh s odstupem času ve studii dozraje a když klient nejen víc, co chce, ale hlavně co potřebuje.

Naplňuje dům v praxi očekávání po energetické i funkční stránce? Řešil byste s odstupem něco jinak?

Krátce po nastěhování se v lednu dům přehříval. Nebylo mi jasné, jak je to možné, ale zjistili jsme, že šlo o nadprůměrně slunečný leden. Navíc investor během výstavby udělal změnu v otopném systému bez konzultace s autorem projektu, protože si nepomyslel, že by to bylo důležité.

Ukázala se pravdivost teze, že projekt pasivního domu je „šachová partie", kde každý tah ovlivňuje celou hru. Pokud to investor podcení a přejde na pravidla „člověče, nezlob se", může ho výsledek velmi překvapit.

V čem byl ten problém?

Původně investor toužil mít v domě oheň, a proto se rozhodoval pro krbová kamínka na dřevo. Pod vlivem dalších okolností však přešli na ohřev teplé vody na mytí a vytápění pomocí tepelného čerpadla. Až sem by se nic moc zásadního nedělo, kdyby dodavatel čerpadla nedoporučil i výhodnost otopného systému podlahovým vytápěním místo otopných těles.

Geometrie domu byla vypočítána s jižním přesahem střechy tak, aby chránila před letním sluncem vysoko nad horizontem, ale nebránila žádanému zimnímu slunečním ziskům. Podlahové vytápění ale zásadním způsobem změnilo toky energie, protože má velkou akumulaci v tloušťce betonové podlahy.

Ta je ráno vytopená na požadovanou teplotu a kdykoli se vyskytl slunný den, vnitřní teplota stoupala ke 30 °C, protože podlahové topení nejde, vzhledem k tepelné setrvačnosti, rychle vypnout. Jedinou možností proto bylo přidat i na jižní okna stínicí žaluzie, které by tu pro takto navržený dům nemusely být.

Zároveň to poškodilo pozitivní bilanci zimních zisků ze slunce, a proto snížilo potenciál úspor, který sliboval optimalizovaný návrh domu na principech PD. Navíc to investora zatížilo zbytečně vyvolanou investicí v řádu 50 tisíc a první zimu bylo nutno intenzivně přivětrávat otevíráním oken.

Jaký detail domu se vám nejvíce líbí?

Jednoduchost a přímočarost koncepce, která zrcadlí přiměřenost životního stylu klientů. Ta asymetricky nasazená plocha střechy snižující se k severu lahodí mému oku i po několika letech od návrhu právě tím, že je i plně vyhovuje životnímu stylu klienta. Přes komplikace, které se vyskytly, si myslím, že jsme našli tu správnou esenci pro dům na tomto místě pro tyto konkrétní lidi.

Ales Brotanek-ABatelier
Akad. arch. Aleš Brotánek
ABateliér

pasivni-drevostavba-interier-jidelna

obr.: Když otevřeme dveře, v domě se nic nemění. Žádný průvan nebo změna tlaku. Tak poznáme, že je dům dobře vyvážený. Foto: Martin Zeman

Komentář redaktorky

Baví mě odlišný pohled stavebníka na jeho obydlí. Hlavní motivací není on sám a jeho komfort, ale širší dopad stavby. Jak by vypadala naše krajina a města, kdybychom takto uvažovali všichni? Nezapomenutelnou se pro mě stala nevídaně velká terasa, která působí skoro jako samostatná místnost, znásobuje obytný prostor domu a přímo láká k posezení. A také pultová střecha, která je v místě kuchyně a obýváku velmi vysoko a současně má velký přesah. Interiér je krásně světlý, a i když plocha obytného prostoru není velká, působí velmi vzdušně. S příjemným čerstvým vzduchem a přírodními materiály nemohu jinak než zařadit tento dům mezi své oblíbené.

ing-arch-Lucie-Nemcova
Ing. arch. Lucie Němcová
redaktorka

pasivni-drevostavba-interier-koupelna

Sprchový kout: Majitelé si užívají také prostorný sprchový kout, velký tak akorát, aby neutíkalo teplo. Foto: Martin Zeman


Technické parametry

pasivni-drevostavba-prizemi

pasivni-drevostavba-sklep-a-rez-stenou

Vizualizace půdorysů: autorka článku

DaS 2-2017

Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (3)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

Více článků »