Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Zajímavosti

Tisk
Hrajte s námi o hodnotné ceny/16

Hrajte s námi o hodnotné ceny/16

Helena Petáková | Pondělí, 27. srpen 2012 |

Dnes se vás ptáme na největší předmět na obrázku. K jeho obsluze byli potřeba dva lidé a určitě se při své práci zapotili - horní krabice, kterou posunovali tam a zpět, se plnila kameny nebo pískem! Vaše odpovědi na otázku, o jaký předmět jde, čekáme prostřednictvím vyplněného formuláře.

A jak jste byli úspěšní minulý týden?

Medomet včelařského spolku v Novém BydžověNa fotografii je dřevěný medomet z Nového Bydžova, na kterém včelaři vytáčeli med ve druhé polovině 19. století, prohlédnout si ho můžete na zámku Kačina. Za správnou odpověď zasíláme tentokrát ceny - roční předplatné časopisu sruby&roubenky a vstupenky do Botanické zahrady Praha-Troja. Naší výherkyní se tentokrát stala Bohumila Hanáková. Gratulujeme!

Vynálezcem medometu byl český včelař

Historické medometyFrantišek Hruschka se zasloužil se o mnohá zlepšení ve včelařské praxi. Své poznatky publikoval v odborných časopisech. Věhlasu a zasloužené pozornosti se mu však dostalo především za konstrukci medometu. V září roku 1865 představil na 14. schůzi německých a rakouských včelařů v Brně svůj vynález a dostal za něj od italských včelařů zlatou medaili. K získání medu z plástů bylo totiž poprvé v historii včelařství použito odstředivé síly. Vynález měl tak spolu s ostatními novinkami té doby významný vliv na rozvoj nejen našeho, ale i světového včelařství.

Palác Brandolin Rota v Benátkách Zajímavostí je, jakým způsobem František Hruschka přišel k majetku a tedy ke včelaření ve velkém. Ke včelám se dostal ještě jako chlapec u svého dědečka v Bravanticích na Novojičínsku. Později jako voják vyženil v Itálii docela slušný majetek: palác Brandolin-Rotta v Benátkách stojící na pravém břehu kanálu Grande před mostem Rialto a statek v Dolo nedaleko Benátek. Nové společenské postavení mu konečně umožnilo plně se věnovat včelařství. Zakrátko měl na svém statku v Dolo na tři sta včelstev, najal včelmistra a zařídil si truhlářskou dílnu. Další podnikatelské aktivity, krach na vídeňské burze a dluhy ho však připravily o majetek a v nouzi musel dokonce prodat i zlatou medaili za svůj vynález.

Včelařství je odedávna spojené se dřevem

Včelařství se vyvinulo z brtnictví, z vybírání medu z dutin stromů, ve kterých se usídlily včely. Časem lidé takové stromy poráželi, část kmenu se včelami oddělili, odvezli domů do sadu a postavili tam „klát".
Kláty s česny ve tvaru obličejů, Valašské muzeum v příroděSlaměný úl – košniceVčelařka se slaměnými úly - kolem roku 1910

Úly jako takové se začaly vyvíjet až počátkem patnáctého století. Stále se jednalo o úl kmenový ze špalku, který včelař zabudoval blízko svého obydlí. První bedněné úly a úly kruhové (vyráběné z proutí) se u nás začaly používat v 16.století. Jejich výhodou byla snadnější konstrukce.
Zlom nastal v 18. století. V jeho polovině se k nám dostal dělený úl vyráběný ve Francii. Teprve o století později vyvinul L. L. Langstroth včelí příbytek, dodnes zvaný po něm. Jeho nástavkový úl patří mezi nejpoužívanější a na našem území se ve větší míře vyskytuje od počátku 20. století.
Nástavkový úl postupem času vytlačil úl nedělitelný, k němuž včelař musel přistupovat ze zadu a při vytahování medových plástů se poztrácelo mnoho včel, které při vybírání medu opadaly. Nástavkový úl je otvíratelný z vrchu a včely tedy padají bezpečně zpět do úlu.

Zdroj informací: Včelařství v ČR

 

 

 

PhDr. Helena Petáková

Vaše komentáře (1)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner