Helena Petáková | Pondělí, 24. září 2012 |
Dnes se vás ptáme na nástroj, který se používá v zemědělství. V této dřevěné podobě je už ale odložený možná v nějaké stodole, nebo ho najdeme v muzejní expozici, která představuje historii orby a vývoj zemědělské techniky.
Pokud víte, k čemu předmět sloužil, vyplňte soutěžní formulář a máte šanci vyhrát roční předplatné časopisu sruby&roubenky, vstupenky pro dvě osoby do Botanické zahrady Praha a zároveň postoupit do hry o hlavní ceny viz Pravidla soutěže.
Vítězem minulého kola se stal pan Jaroslav Vlk. Gratulujeme.
Správná odpověď na otázku uplynulého týdne je lejta na vyvážení močůvky
Podobnou mají například v Muzeum traktorů a zemědělské techniky v Chotouni. Dřevěná nádoba opatřená obručemi se nakládala na potahový vůz . Močůvka se do ní nalévala ručně šoufkem. Vypouštěcím otvorem byla pouze vyvrtaná díra, ucpaná dřevěným kolíkem a utěsněná hadrem. Při jízdě po vesnici většinou tyto lejty zanechávaly nepříliš voňavou stopu.
Na našich polích začaly být lejty ("močůvkovače") vidět už v druhé polovině 19. století, kdy se při intenzifikaci zemědělství zlepšovala péče nejen o hnůj, ale i o močůvku. Do té doby odtékala tato hnojná tekutina ze chléva bez užitku na dvůr, někdy až na náves a pouze znečišťovala životní prostředí. Účinnou propagací v hospodářských spolcích i v odborném tisku začali mnozí rolníci budovat u svých nových či zadaptovaných chlévů nejen kvalitní hnojiště z nepropustným podložím, ale také jímky na močůvku.
Ani při používání močůvky se pokrok nezastavil
K čerpání močůvky ze žumpy se vedle šoufku začala používat speciální, k tomu účelu konstruovaná čerpadla. Pomocí těchto čerpadel se močůvka buď rozstřikovala po hnojišti, nebo se přečerpávala z jímky do voznice - lejty, v níž se odvážela na pole. Vůz na přepravu močůvky byl dvojkolový, který táhl jeden kůň, nebo čtyřkolový pro pár koní. Místo korby měl dřevěný či železný dobře uzavíratelný válec o různém objemu. Voznice se plnila horním otvorem. Vzadu dole byl umístěn druhý otvor k němuž byl připevněn rozstřikovač, nebo rozdělovač k vytékání močůvky trubicemi, které sahaly blízko k zemi, do více řádků. Při rozstřikování močůvky po poli unikalo do vzduchu mnoho dusíku, proto se konstruovaly i močůvkovače řádkové, které zapravovaly močůvku pomocí radliček s dutými slupicemi do půdy, aniž přišla do styku se vzduchem. Z téhož důvodu se také v první republice ustupovalo od postřikování hnoje močůvkou.
Na dvorku hospodářství bývala nad hnojištěm účelně postavena i budka pro lidi.
Vaše komentáře (0)
Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”
-
Architekti předávají zkušenosti mladé generaci. Studio LOXIA má vlastní Školu projektování
Primárně pro studenty, kteří se rozhodují, co by v životě chtěli dělat, ale i pro zájemce z široké veřejnosti vznikla Škola projektování. Architekti ze studia LOXIA během série…
-
Hrdinové budoucnosti aneb vývoj českého školství v oboru dřevostavby
Lesní hospodářství a navazující dřevozpracující průmysl má v České republice dlouholetou tradici. Stavební průmysl sice musel v segmentu staveb na bázi dřeva nadlouho usnout, ale…
-
Pilíře udržitelné výstavby aneb skrytá síla dřeva
Představte si svůj vysněný dům, který není jen krásný a pohodlný, ale také je v souladu s přírodou. Místo, kde se cítíte dobře, protože víte, že jste při jeho výstavbě učinili…
-
Aleš Erber: Rok 2024 bude pro dřevostavby zlomovým
Bezemisní dřevěné činžáky s byty za cenu významně nižší než dnes; zařazení dřeva mezi strategické suroviny státu; levnější hypotéky pro dřevostavby nebo prosazení významných…