Tisk
Vyhodnocení druhého kola poznávací soutěže

Vyhodnocení druhého kola poznávací soutěže

Helena Petáková | Pondělí, 12. listopad 2012 |

Přidat na Seznam.cz

Podle počtu zaslaných odpovědí soudíme, že vás soutěžní hra, kterou jste s námi mohli hrát od května do října letošního roku, opravdu zaujala. Každý týden jsme představili fotografii předmětu, který sloužil jako nástroj pro provozování různých tradičních řemesel, nebo byl už hotovým výrobkem některého z mistrů zpracovávajících dřevo.

A každý týden jsme také jednoho ze soutěžících odměnili - ve druhém kole ročním předplatným časopisu sruby&roubenky a vstupenkami do Botanické zahrady Praha.

Sláva vítězům....

Všichni soutěžící za své správné odpovědi sbírali body a nejúspěšnější ve druhém kole vyhrávají tyto hlavní ceny:

Soda Stream FIZZ Green

Poselství dřeva

1. cenu SodaStream FIZZ Green vyhrává Věra Kafková
2. a 3. cenu výpravnou publikaci Poselství dřeva z nakladatelství Golempress získávají Jana Morávková a Lubomír Trávníček.

A na závěr malá rekapitulace: Poznali jste, k čemu předměty sloužily?

Sada hasících stříkaček1) Sada ručních pístových stříkaček ze 17. století je ukázkou mistrovské soustružnické práce. Když si představíme, kolik domů a střech v té době bylo ze dřeva...

Dřevěné kolo pro jízdu na ledě2) Na přelomu 19. a 20. století se objevilo dřevěné kolo pro jízdu na ledě, předchůdce budoucího skibobu. Po obvodu zadního kola jsou nabity ostré hřeby, které se zarývají do ledu. Řídítka jsou spojena závěsnou tyčí s pohyblivou a ovladatelnou lyží.

 Náboj - středová část loukoťového kola3) Středová část loukoťového kola, tak zvaný náboj býval z jilmového dřeva, do něho zasazený paprsek zpravidla z jasanu, obvodová loukoť z buku. Koláři po staletí věděli, že kdyby do sebe začepovali stejné druhy dřeva, kola by skřípala.

Pákový kráječ dřevěných drátů4) Pákový kráječ na krácení dřevěných drátů se požíval k výrobě sirek. Krájelo se jím hlavně osikové dřevo a na druhém místě topol. Sirky z dřevin s výraznými letokruhy, které má například smrk, by při použití praskaly.

Medomet5) Na fotografii je dřevěný medomet z Nového Bydžova. Včelaři na něm vytáčeli med ve druhé polovině 19. století. Poprvé použil k získání medu z plástů odstředivou sílu český včelař František Hruschka. Jeho vynález měl významný vliv na rozvoj našeho i světového včelařství.

Krabicový mandl6) Jednoduché krabicové mandly se začaly používat v 18. století. Obsluhovali je dva lidé a určitě se při své práci zapotili - horní krabice, kterou posunovali tam a zpět, se plnila kameny nebo pískem! Pod její tíhou se mandlovalo plátno navinuté na válcích.

Máselnice7) „Podobný nástroj jsme před několika lety našli na půdě naší chalupy, také jsme se divili, k čemu to může sloužit. Nakonec jsme zavolali "stařešinu" (dědečka) a ten nám řekl, že se v tom dříve vyrábělo máslo. Tak si myslím, že je to máselnice," napsal správně Martin Konečný.

vyhodnocení8) Nejstarší nalezené vodovody pocházejí v českých zemích z doby okolo roku 1300. Sloužily k vedení vody v pivovarech nebo ve městech a obcích. Potrubí vyráběli ze dřeva řemeslníci zvaní rourníci.

Lejta na vyvážení močůvky9) Kdyby vypadla zátka z této naložené dřevěné cisterny, vzbudilo by to asi velkou nelibost blízkého i vzdálenějšího okolí. Lejta na vyvážení močůvky se naplňovala ručně šoufkem, vypouštěcím otvorem byla pouze vyvrtaná díra, ucpaná dřevěným kolíkem a utěsněná hadrem.

Dřevěné brány10) Zemědělci smýkali po zoraném poli nejprve několik za sebou zavěšených trámků, později je spojili do rámů a tím vznikly dřevěné rámové brány. Počátkem středověku měly nejprve dřevěné, později železné hroty, od 18. století se už používaly brány celokovové, které svou vahou a ostrými hroty srovnají půdu lépe než brány dřevěné.

Lis na ovoce11) „Tož u nás v tom děláme mošt. Napřed pošrotujeme jablka a pak lisujeme a pijeme mošt. A taky ho někdy pálíme..." Takto užívá lis na ovoce Iveta Kulíšková.

Sada pořízů12) Poříz je jednoduchý dvouruční nůž ke zpracování dřeva, jeho předchůdci pocházejí přinejmenším už z doby železné, dodnes jsou ale pořízy potřebným vybavením řemeslníků, kteří pracují se dřevem - truhlářů, tesařů, bednářů, kolářů nebo výrobců šindelů.

Loučník13) Do železného kovaného držáku, tak zvaného loučníku, se upevňovaly louče. Jejich jasným světlem si osvětlovali lidé prostory k bydlení a práci hlavně ve starověku a středověku. Mnohé z nás určitě ale překvapí, že loučemi se svítilo ještě za první světové války, protože někteří lidé neměli na petrolej a mnohdy ani na sirky.

Nádoba na nabírání zrna14) Bednář vyráběl běžné dřevěné nádobí z bílého měkkého dřeva, tato nádoba sloužila k nabírání zrnin.

Dřevěná ruleta15) Intarzovaná dřevěná ruleta, která je ukázkou práce šikovného truhláře z období kolem roku 1835, uzavírá symbolicky naši poznávací soutěž.

Vaše komentáře (1)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”

Více článků »

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop