PASIVNÍ domy 2017

pojďte dál

i nfo

novení jak vizuální stránky projektu, tak i ur-

čení konečné výše investičních a provozních

nákladů. Čím více se architekt drží desatera

návrhu pasivních domů, tím efektivnějšího

řešení dosáhne. V praxi se nejdůležitějším

bodem ukazuje důslednost při využití sluneč-

ního záření. Maximalizace slunečních zisků,

které nahradí spotřebu drahého paliva, je

nejefektivnějším a zároveň nejlevnějším způ-

sobem, jak dosáhnout pasivního standardu.

Praktický příklad optimalizace

Proces optimalizace je neodmyslitelnou

součástí tvorby většiny ekonomicky do-

stupných pasivních domů. Úkolem je na-

lézt nejvhodnější možné řešení a východis-

ka pohledem všech zúčastněných profesí.

Díky němu se prostředky ušetřené například

zefektivněním geometrie a plochy oken,

úpravou konstrukčního systému či změnou

dispozičního řešení vloží do realizace kva-

litnější obálky budovy a instalace řízeného

větrání s rekuperací tepla. Konzultant se

v projektové fázi stává průvodcem a part-

nerem všech zúčastněných profesí, kterým

předává své zkušenosti a znalosti.

Modelovým příkladem takové optimali-

zace je úprava katalogového bungalovu na

podmínky programu Nová zelená úsporám.

Ve výchozím stavu objekt nesplňoval poža-

davky programu ani v jedné z podporova-

ných oblastí podpory.

V rámci optimalizace byly navrženy

následující úpravy:

■

Orientace objektu byla upravena tak,

aby umožňovala vyšší využití slunečního

záření;

■

Původní půdorysné uskočení objektu

bylo vyrovnáno se současným

zachováním celkové vnitřní podlahové

plochy (úspora obestavěného prostoru);

■

Úprava orientace, geometrie, členitosti

a technických parametrů oken směřující

k maximálnímu využití slunečního záření

(poměr solárních zisků k energetickým

ztrátám oken se zdvojnásobil);

■

Úprava obálky budovy, spočívající ve

změně druhu tepelného izolantu či

navýšení tloušťky tepelné izolace ve

stávajících skladbách stěny, střechy

a podlahy;

■

Optimalizace řešení stavebních

detailů na základě jejich podrobného

hodnocení;

■

Instalace řízeného větrání s rekuperací

tepla;

■

Zachování stávajícího otopného systému

a zdroje tepla v podobě kotle na zemní plyn.

Výsledkem bylo snížení spotřeby ener-

gie na vytápění oproti původnímu návrhu

o 75 % na konečných 19 kWh/m

rok a úspora provozních nákladů ve výši

11 800 Kč ročně. Navýšení investičních ná-

kladů včetně nákladů na optimalizaci a admi-

nistraci se pohybovalo na úrovni 260 000 Kč,

přičemž přiznaná výše dotace činila v době

podání žádosti o dotaci 435 000 Kč.

Ekonomický rozbor

Hodnotíme-li uvedený příklad z ekonomic-

kého hlediska a pohledu investora, který na

realizaci čerpá úvěr, je možné říci, že i bez

přiznané dotace je navržené řešení ekono-

micky návratné před splacením úvěru (do

25 let). Úvěr na pasivní dům tak lze díky

úspoře provozních nákladů splatit dříve, resp.

snadněji než úvěr na běžný dům. Významná

může být i finanční úspora vlivem snížení ob-

jemu zaplacených úroků.

S přiznanou dotací činí konečný benefit

investora na konci splátkového období až

590 000 Kč oproti běžně řešenému projektu.

Tato částka zahrnuje úsporu provozních ná-

kladů za 25 let užívání a celkovou nižší splát-

ku úvěru. Z dlouhodobého hlediska může

investor na úpravě projektu jen vydělat.

Optimalizovat lze každý projekt

Ekonomicky efektivní realizaci pasivních

domů lze za současných tržních podmínek

a dostupných technologií realizovat s mini-

málními vícenáklady na úrovni pouze 5–8 %

rozpočtu stavby. Využití státní dotace rozšiřu-

je spektrum možných úprav až do výše 20 %

vícenákladů. V praxi však nejsou výjimkou ani

realizace s nulovými vícenáklady. Podmínkou

realizace takového objektu je hledání neje-

fektivnějšího využití maximálně přípustných

investičních nákladů již ve fázi ideové studie.

Je-li například požadavkem investora realizace

domu pro čtyři osoby za tři mil. korun, pak se

vždy naskýtá možnost realizovat pasivní dům

v rovnocenné cenové relaci s domem běžným.

Dnešní technologie umožňují řešení na

úrovni požadavků programu Nová zelená

úsporám s dotací 300 000 Kč i bez insta-

lace obnovitelných zdrojů energie a pouze

s minimálním navýšením investičních nákla-

dů. Vyšší úroveň podpory již předpokládá

doplnění konceptu o využití obnovitelných

zdrojů a uvolnění vyšších prostředků na jeho

realizaci. Oproti tomu však majiteli poskytu-

je vyšší energetickou nezávislost.

Výše představený příklad reálné opti-

malizace katalogového řešení přízemního

rodinného domu s využitím dotace z pro-

gramu Nová zelená úsporám jednoznačně

poukazuje na ekonomickou výhodnost úpra-

vy projektu směrem k energeticky pasivní-

mu standardu. Kromě zdravého prostředí

a komfortu, který pasivní dům poskytuje, tak

investor vždy získává nízké provozní náklady,

které významně přispívají ke snížení případ-

ného rizika nesplacení úvěru. V neposlední

řadě se majiteli otevírá cesta k energetické

soběstačnosti a nezávislosti na zvyšujících

se cenách energie. Zkušenost ukazuje, že

optimalizovat lze prakticky každý projekt.

■

Požadované parametry pro poskytnutí dotace

Sledovaný parametr

Kategorie B.1. Kategorie B.2.

Výše podpory

300 000 Kč 450 000 Kč

Měrná roční potřeba tepla na vytápění EA [kWh/m

.rok]

≤ 20

≤ 15

Měrná neobnovitelná primární energie EpN,A

[kWh/m

.rok]

≤ 90

≤ 60

Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na

systémové hranici U [W/(m

K)]

≤ Upas

Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem

[W/(m

.K)]

≤ 0,22

Průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby n50 [h

-1

]

≤ 0,60

Nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním

období bez použití strojního chlazení

ai,max [°C]

≤

ai,max,n ≤

ai,max,n

Povinná instalace systému nuceného větrání se zpětným

získáváním tepla

ano

173