Dřevostavbu nebo zděný dům? 6 otázek, které byste si před rozhodnutím měli položit
Redakce | Pondělí, 26. březen 2018 |
Proč si vlastně klást při rozhodování o podobě našeho nového domova podobné otázky jako v titulku článku? Začněme jinak – sepišme si nejprve své priority. Proč vlastně chceme dům a ne byt. Co od bydlení v domě očekáváme? Za jak dlouho chceme bydlet? Chceme se aktivně podílet na ochraně životního prostředí? Kolik chceme utrácet za topení? Vyřešení tohoto sporu přijde samo.
Vezměme to pěkně po pořádku. Jsme rozhodnuti, že budeme bydlet v domě. To samo o sobě je zásadní rozhodnutí, protože všichni, kteří bydlí v domě, dobře vědí, že bezúdržbový dům neexistuje.
Pokud tedy nemáme dostatek finančních prostředků na to, aby to za nás dělali jiní. Tím, že jsme si zvolili dům, přijímáme celou řadu závazků a povinností. Rozhodující krok máme za sebou. Pojďme si tedy projít některé otázky, které mají velký vliv na výběr stavební technologie.
Kde chceme bydlet?
Lokalita je zásadní kritérium. Všichni jsme někde viděli krásný dřevěný srub, který se tísnil pár metrů od barokního zámečku nalevo a funkcionalistické vily napravo. Pokud již známe konkrétní místo, pasujme náš dům přímo tam. Mějme přitom na paměti, že některé typy staveb do městské zástavby nepatří a budou tam jednoduše trpět. A to je myšleno jak funkčně, tak i morálně. Například sruby a roubenky – jsou to krásné stavby a sluší jim hodně zeleně kolem sebe.
Zaujal vás návrh architekta vybraný z jeho referencí? Skvěle. Rozumný architekt vždy respektuje prostředí kolem zamýšlené stavby. Tomu přizpůsobuje svůj návrh, a proto bychom ho měli vyzvat k adaptaci našeho záměru do prostředí stavebního pozemku. Francouzská okna po celé stěně obývacího pokoje mohou být úchvatná, možná ale více uchvácená bude nakonec sousedka, která bude mít hned naproti našemu zase svoje okno, ideálně nad kuchyňskou linkou. Většinu roku pak pravděpodobně strávíme se staženými žaluziemi nebo si postavíme dvoumetrový plot a budeme se dívat do zdi.
Za jak dlouho chceme bydlet?
Svět se zrychluje. Můžeme nesouhlasit, ale tím to nezměníme. Stále častěji se stěhujeme za prací, i když naše země je tak malá, že řada z nás raději volí úmorné dojíždění. Když už se ale rozhodneme, že se někde usadíme, chceme jednat rychle. Proč čekat dlouho kvůli pomalým a překonaným technologiím? Proč platit tučný nájem za byt, ve kterém přebýváme v průběhu stavby domu, třeba jen o jeden měsíc déle, než je potřeba? Každý měsíc, který díky rychlosti stavby ušetříme, je vlastně úžasná sleva z ceny stavby, kterou dostaneme prostě automaticky.
Chceme být ohleduplní k přírodě?
Svou Zemi trápí člověka mnoha příkořími. Jen málokdo si dokáže představit život bez auta. Málokdo se spokojí se skromným vybavením domu. Těžko se zřekneme dovolené ve světě. Při volbě konstrukce domu ale máme jedinečnou příležitost to Zemi a těm, kdo po ní budou chodit po nás, alespoň trochu vrátit. Stejně jako my to cítí také celý svět, který dává přednost tak zvanému zelenému stavění. Kdyby se ve stavebnictví využívaly stavební materiály jen k těm účelům, ke kterým mají ideální předpoklady, bylo by vše v pořádku. Z betonu by se stavěly přehrady, těžké mosty, nadjezdy, podjezdy nebo pevné základy velkých domů. Ze železa bychom vyráběli auta nebo stavěli extrémně zatížené konstrukce. Cihelné bloky by sloužily ke stavbám pod úrovní terénu nebo ke specifickým účelům typu akumulačních stěn. Dřevo bychom zase využívali pro konstrukce rodinných a bytových domů, střech, lávek a podobně.
Dřevo je jediný přirozeně obnovitelný konstrukční materiál. Záleží jen nás, zda svým dětem po sobě necháme díru v zemi po těžbě nerostných surovin, nebo mladé stromy.
Jak velké náklady na provoz domu sneseme?
Kdo už někdy stavěl, možná udělal stejnou chybu jako řada jiných stavebníků: pod vlivem stísněných podmínek panelákového bytu si nechal příliš velký dům. Většinou během několika let ale naprosto přehodnotíme svoje původní rozhodnutí. Nejen že se ve velkém prostoru necítíme útulně a celý dům je náročný na běžnou údržbu, ale také platíme více za jeho provoz. Každý metr podlahové plochy stojí nemalé peníze a za každý takový zbytečný metr navíc prodlužujeme naše splátky hypotéky o další měsíc. Přitom je více než zřejmé, že až děti založí vlastní rodiny, budou rodičům staršího věku stačit dva tři pokoje.
Další zásadní rozhodnutí nás čeká o financování stavby domu. Nejde ani tak o hypotéku či úvěr jako spíše o výši nákladů na pořízení domu. V zásadě existují dvě možnosti: budeme se snažit stlačit pořizovací náklady na minimum a v nejhorším případě budeme platit vyšší účty za vytápění a trávit čas nekonečnými reklamacemi, protože dodavatel logicky musel někde ušetřit také. Druhou možností je investovat do kvalitního dodavatele a kvalitní stavby – možná na začátku zaplatíme o něco víc, ale snadno si spočítáme, že během několika se nám peníze vrátí. V úsporách za vytápění nebo třeba ve volném času, který budeme moci věnovat odpočinku místo vyřizování reklamací.
Úsporný, nízkoenergetický, pasivní, nulový nebo aktivní?
Záleží jen na nás, pro jaké parametry vlastního domu se rozhodneme. Nebylo by ale úplně rozumné sledovat pouze výši nákladů na provoz domu a ignorovat třeba druh použitých materiálů. Je to vlastně kritérium lidské sobeckosti: chci si postavit dům, jehož provoz mě nestojí skoro nic, a co je mi po tom, že kvůli mně trpí životní prostředí nás všech? Nebo že energie spotřebovaná na výrobu použitých stavebních materiálů několikanásobně převyšuje množství energie, které by spotřebovalo deset jiných rodinných domů? A je mi opravdu lhostejné, že následky za mé rozmary ponesou především moje děti a jejich potomci?
Dřevostavba, nebo zděný či betonový dům?
Říkáte si, že jsme stále přímo neodpověděli na otázku zmíněnou v titulku? Skutečně ne? Zkuste si přečíst tento článek ještě jednou. Pokud ani pak nebudete znát odpověď, nebude pro vás dřevostavba asi to pravé...
Stanislav Müller