Když cedr není cedrem aneb z čeho se staví dřevostavby, o kterých se tvrdí, že jsou z cedru
Redakce | Středa, 18. listopad 2020 |
Za všechno můžou pravděpodobně nedbalí překladatelé: když se na trhu objevilo dřevo ve stavebnictví dosud u nás nepoužívaných druhů stromů označovaných v jejich domovině jako Yellow Cedar, Red Western Cedar či Сиби́рский кедр, přeložili je doslova jako žlutý, červený či sibiřský cedr bez ohledu na to, že česká botanická taxonomie takové názvy vůbec nezná. Obchodní označení se nicméně ujalo velmi rychle a přejali ho i dodavatelé dřevostaveb. Z čeho se tedy vlastně staví roubenky, o kterých říkáme, že jsou z cedru?
Začněme z opačného konce tím, z čeho určitě postaveny nejsou: z cedru, jímž v českém botanickém názvosloví míníme zástupce druhu Cedrus, například cedr libanonský či himálajský, které se sice dříve také používaly ve stavebnictví, v současné době je však jejich výskyt natolik ohroženy, že v místech svého původu jsou většinou chráněny.
Esenciální oleje získávané destilacíc aromatického jádrového dřeva cedru himálajského a používané v aromaterapii jsou aktuálně asi nejběžnějším využitím tohoto stromu. Pokud vám tedy někdo bude tvrdit, že si nechal postavit roubenku z cedrového dřeva proto, že miluje vůni cedrového oleje z aromalampy, nevěřte mu – z pravého cedru se už nestaví, rozhodně ne v České republice. Cedrem v tuzemském stavebnictví jsou totiž míněny zcela jiné dřeviny – túje, cypřišek či dokonce borovice.
1. Kanadský (červený) cedr
Věřili byste, že tento strom možná roste i ve vaší zahradě? I když jen jako vyšlechtěný kultivar dorůstající ve srovnání s originální dřevinou jen miniaturní velikosti. Jedná se totiž o zerav či túji – Thuja plicata, pro niž má angličtina označení Western Red Cedar.
Ve své domovině podél pobřeží oceánu od Aljašky po Kalifornii dosahuje impozantní výšky až 60 metrů, stromy pěstované na plantážích pro průmyslové využití jsou nižší. Průměr kmene bývá okolo tří metrů. Pro původní obyvatele Severní Ameriky měl zerav velký význam. Díky jeho rozměrům dokázali vyrobit z jednoho kmene kanoe, sloužil také ke stavbě chýší, totemů a výrobě užitkových předmětů. Jeho vlákna se používala na výrobu pletených košů a pletená lana.
„Dřevo se vyznačuje vynikající odolností vůči povětrnostním podmínkám – dešti, plísním i dřevokazným houbám," doplňuje Ing. Tereza Pokutová z firmy Sruby Rajec. „Tato odolnost je dána vysokým obsahem přírodních olejů, které získává z půdy ve Vancouverské oblasti v Kanadě, kde tento strom roste."
Dřevo má medovou až světle hnědou barvu, a kromě tesařských konstrukcí se hojně používá i pro obklady fasád i vnitřních stěn, výrobu podlah, střešních šindelů, plotů i nábytku. „V porovnání se smrkovými, borovými či modřínovými hranoly, z nichž také stavíme roubenky či jiné dřevěné konstrukce, má červený cedr jednoznačně nejvíce pozitiv," pochvaluje si stavitel roubenek Ing. Štěpán Bartoš.
„Je velmi lehký, a přitom si zachovává životnost srovnatelnou s dubem letním. Cedrové dřevo má také skvělé tepelněizolační vlastnosti, uvádí se, že jsou asi o třetinu lepší ve srovnání s modřínem."
Chceme-li pokračovat ve chvále, můžeme uvést ještě nízkou hmotnost (při relativní vlhkosti 12 procent váží kubík jen 370 kg, což je o pětinu méně než smrk). Ve srovnání s ním také méně sesychá, a to až o 75 procent méně. To mimo jiné znamená, že méně praská a nekroutí se.
obr.: Kanadský červený cedr není třeba nijak ošetřovat za předpokladu, že nám nevadí stříbřitá patina, kterou dřevo časem získá. Jeho vlastnosti jsou natolik unikátní, že je dostatečně odolné i bez jakéhokoliv nátěru. Foto: Josef Sekula / CEDAR HOME
"Kanadský červený cedr je jedním ze čtyř hospodářsky nejvýznamnějších stromů pacifického severozápadu."
obr.: Už jen při pohledu na právě dokončený interiér cedrové roubenky je dojem jedinečný, a to bohužel fotografie nedokáže zprostředkovat neobyčejnou vůni... Foto: Josef Sekula
Přečtěte si celý příběh cedrové roubenky
2. Žlutý cedr
Také dřevinu označovanou jako (Alaskan) Yellow Cedar běžně najdeme v nabídce zahradnictví. Jedná se o cypřišek nutkajský (Chamaecyparis nootkatensis), který přirozeně roste v jižní části Britské Kolumbie v horách a na ostrůvcích podél pobřeží Tichého oceánu, kde dorůstá výšky až 24 metrů a průměr kmene dosahuje až jednoho metru.
V Severní Americe je žlutý cedr považován za jednu z nejkvalitnějších a také nejpomaleji rostoucích dřevin. Jeho anglický název je odvozen od světle žluté barvy jeho dřeva, které je lehké a pevné. Žlutý cedr je jedním z nejodolnějších dřev na světě s výjimečnou životností.
Jeho jemná a rovnoměrná struktura z něj činí nejlepší volbu pro řezbářství, využívá se ale i pro fasády, obklady vnitřních stěn, k výrobě nášlapných podlahových vrstev či hudebních nástrojů. Mechanické a fyzikální vlastnosti žlutého cedru jsou srovnatelné s červeným cedrem.
Dřevo je sice poměrně těžké (uvádí se kolem 500 kg na kubík), ale jeho odolnost a zpracovatelnost se liší minimálně. Čerstvě pořezané dřevo má poněkud nepříjemnou nahořklou vůni (přirovnává se k čerstvým bramborám), postupně ale vyčichne.
obr.: Dřevo žlutého cedru je skutečně velmi světlé a žluté. Foto: Don Stuart
obr.: Originální jemná a rovnoměrná struktura dřeva výrazně určuje vzhled interiéru. Foto: Yoshino House
obr.: Žlutý cedr se používá mimo jiné i pro výrobu tradičních střešních šindelů. Foto: Yoshino House
3. Sibiřský cedr
Téměř posvátné úctě se v Rusku těší borovice sibiřská (Pinus sibirica), která v ruštině nese název Сиби́рский кедр – doslovným překladem se dostáváme k označení „sibiřský cedr". Aby to nebylo tak jednoduché, někdy jej botanici považují za poddruh borovice limby (Pinus cembra), která roste zejména v Alpách.
Oblíbené piniové oříšky tak mohou pocházet z obou druhů. Sibiřský cedr je považován za pramen síly, krásy a velkorysosti, za strom zázraků. Jedním z nich může být i to, že roste výhradně v ekologicky čistém prostředí a byť jen minimální znečištění vzduchu je pro něj fatální.
Fytoncidy, které strom vylučuje, mají antimikrobiální účinky a používají se k léčení a prevenci nemocí dýchacích cest a nervové a oběhové soustavy. „Látky obsažené v cedrovém dřevě zajišťují čistotu vnitřního prostředí a redukuji výskyt škodlivých bakterií a virů na minimum," vysvětluje Michal Pacák z firmy Sruby Pacák, která mimo jiné nabízí i stavby ze sibiřského cedru.
„Nově postavený dům nádherně voní, a přestože intenzita vůně postupně klesá, antiseptické účinky dřeva sibiřského cedru přetrvávají." Cedrové dřevo má kromě zmíněné příjemné vůně také krásnou kresbu, proto se používá často i jako dřevo obkladové a podlahové. Vhodné je zejména do saun, kde získává až růžový odstín a díky éterickým olejům uvolňovaným teplem zajistí neobyčejnou atmosféru.
Ve stavebnictví se sibiřský cedr používá ve formě lepeného hranolu i kulatiny. Roubenky a dřevěnice stavěné ze sibiřského cedru jsou vysoce ceněny pro své vynikající vlastnosti – stabilita, vynikající tepelně izolační vlastnosti, odolnost proti hnilobě a dřevokaznému hmyzu.
V našich podmínkách stačí tloušťka dřevěné stěny 20 cm, při tloušťce dřevěné stěny 24–25 cm odpovídá smrkové stěně cca 45–50 cm.
obr.: Roubenka ze sibiřského cedru v českých horách – zdravý dům ve zdravém prostředí. Foto: Sruby Pacák
"Cedry v sibiřské tajze začínají dávat bohatou průmyslovou úrodu semen přibližně ve věku 160–250 let."
obr.: V našich podmínkách je použití sibiřského cedru v podobě kulatiny méně obvyklé, nicméně stavbě dodává takový materiál na okázalosti a impozantním vzhledu. Foto: Sruby Rajec
Tento článek vyšel v časopisu sruby&roubenky 4/2020
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 69 Kč
koupit časopis
Unikátní vlastnosti cedrového dřeva nejsou zadarmo
Ať už vezmeme v úvahu jakýkoliv z druhů „cedrů" zmíněných v tomto článku, budeme mít vždy co do činění s materiálem svou kvalitou několikanásobně převyšujícím jakoukoliv tuzemskou dřevinu. Dřevo těchto dřevin je hustší, tedy trvanlivější, lépe tepelně izoluje, snadno se opracovává, je pohledově atraktivní a především obsahuje řadu látek s prokazatelně pozitivním vlivem na lidské zdraví.
Konstrukce není třeba nijak ošetřovat proti dřevokaznému hmyzu ani houbám. Protože jde o dřeviny z dovozu, je třeba počítat i s náklady na dopravu. Obecně lze říci, že konstrukce ze sibiřského cedru je asi třikrát dražší ve srovnání se smrkem, v případě kanadského cedru může být rozdíl dokonce až pětinásobný.
obr.: Trvá asi 10–15 let, než dřevo červeného cedru přiroste o jeden centimetr. I přesto ši však udrží svoji nízkou hmotnost a výborné tepelněizolační vlastnosti. Foto: BARTOŠ DŘEVOSTAVBY
ČLÁNEK PŘIPRAVIL: Martin Klíma
Podívejte se na vybrané cedrové dřevostavby, které vás uchvátí
