Využívejme dary přírody pro ochranu dřevostaveb!
Petr Houška | Pondělí, 01. říjen 2012 |
Díky archeologům dnes víme, že vosk byl využíván například už v počátcích výroby forem na odlévání kovových předmětů, dodnes je tato sofistikovaná technologie používána.
Dokonce už ve starověkém Egyptu bylo včelího vosku využíváno pro povrchové úpravy výrobků ze dřeva a v antickém Římě bylo vosku váženo opravdu výsostně – používalo se jej jako platidla. Za panování císaře Karla IV. byl vosk součástí daňových odvodů jako důležitá surovina pro výrobu takzvaných voskovic (svící).
Vosk je dar přírody se širokým spektrem použití
Dnes má vosk uplatnění i v oborech, ve kterých by ho většina z nás opravdu nehledala. Ve farmacii se jej užívá na potahovací látku tablet pro snížení rychlosti rozpouštění léčiva, v medicíně je součástí tmelící látky užívané při operacích poranění lebky, ve zbrojařském průmyslu pro konzervaci součástek a dokonce známá cukrovinka s názvem lentilka je jím opatřena na povrchu pro dosažení lesku.
Vosk a olej
Většina vosku pochází v dnešní době od afrických včel – kvůli jejich vyšší výkonnosti. Voskové nátěrové materiály jsou povětšino směsné. V prvním případě se jedná o spojení dvou přírodních produktů – lněného oleje a včelího vosku, vzniká tak velmi zajímavý produkt použitelný pro interiér i exteriér. Lněný olej proniká hluboko do dřeviny, kterou po vytvrdnutí zpevňuje a na povrchu vzniká ochranná lesklá vrstva vosku. Pokud chceme dosáhnout lesklého vzhledu, lze dřevo přeleštit. Na trh výrobci dodávají i probarvené přípravky v řadě odstínů. Včelí vosk s přirozeným obsahem propolisu (takzvaně „včelí kyt" – ve starém Egyptu ho bylo využíváno jako léčebného a mumifikačního přípravku) přispívá ke konzervaci dřeva. V prostorech, kde je zvýšená vzdušná vlhkost, omezuje difuzi vodních par do dřeva. Lněný olej s voskem je velmi vhodný do prostorů, v kterých je už z jejich podstaty nelogické použití syntetických nátěrů: sklepy - sklady pro uchovávání potravin a vín, stáje – kotce a podobně.
Vosk, silice a syntetická ředidla
A jako druhá varianta je směsný nátěr z vosku včelího či a karnaubského (ten je získávaný z brazilské palmy Copernicia prunifera) rozpuštěných ve směsi éterických olejů (silic rostlin) a syntetických ředidel pro vysokou viskozitu. Voskové nátěry mají jednu nevýhodu, není možné je aplikovat na povrchy, které už mají na sobě vrstvy syntetických či vodou ředitelných nátěrů. Mimoto jsou o něco dražší než běžné barvy, ovšem jejich spotřeba je výrazně nižší.