Dagmar Čechová | Pondělí, 03. listopad 2014 |

Mezi podmalbami, troky a šrákem, pod povalem s volskou krví, se rodily nejen podbělky, ale také třeba část románu Skaláci. Nejprve tu ale musel přijít na svět a vyrůst spisovatel a dramatik Alois Jirásek. Jeho roubenka zde stojí dodnes a je součástí místního muzea.

Přízemní roubené stavení, snad s doškovou a později šindelovou střechou, postavil r. 1790 v Hronově Aloisův děd Jakub.
Od té doby zmizela hospodářská část – chlév, konírna a stodola. K domu patřily i pozemky až k Metuji, na nichž měli Jiráskovi pole a ovocnou zahradu.
Z 9 dětí tři brzy zemřely, Alois se narodil r. 1851 jako třetí. V domku žila i matka hospodáře a 6 členů rodiny bratra Jana, takže tu bylo opravdu živo.

Rodinný život se odehrával v bíle vymalované světnici s povalovým stropem natřeným volskou krví.
Místa nebylo dost a Jirásek v pamětech vzpomíná, že občas tu spal i nějaký pocestný, takže byla vybavena jen prostým nábytkem. Část navíc sloužila jako pekařská dílna.

Stála tu vysoká kamna s kranclem. Topilo se v nich ze síně, kde byla černá kuchyně pro vaření. Bílá pekařská pec s poličkou na mosazné nádobí, vál s deskou z jilmového dřeva, dřevěné troky na přípravu těsta.
Hotové pečivo se vykládalo na šrák, zelené prkénko vně chalupy, kde se v neděli a o svátcích zastavovali lidé cestou z kostela. Chleba, rohlíky, housky a podbělky tu často nabízel i malý Lojzík. Ve všední den se prodávalo v komoře (kvelbu), kde byly nádoby s moukou, krupicí a jiným krupařským zbožím. Dnes je tu sbírka nádobí a nářadí z 19. stol.

V rohu světnice se scházeli členové rodiny a sousedé na přástky, kdy nejen předli, ale i povídali, co je nového. Sedávali na velké rohové lavici, nad ní visely svaté obrázky, ručně malované na skle (tzv. podmalby) a dřevěný vyřezávaný kříž. V noci lavice sloužila jako lože. Zbývající nábytek ve světnici pochází z jiných chalup na Hronovsku.
Ze světnice vedou dveře do sedničky, v níž se Alois narodil. Nad postelí visí fotografie rodičů a naproti jeho z pozdějších let. Tady Alois trávil prázdniny, studoval, psal básně a také kreslil, neboť původně se chtěl věnovat malířství.

Koncem 70. let se Jiráskovi dostali do finančních potíží a museli domek opustit. Veřejnosti byl zpřístupněn r. 1921, při oslavách 70. narozenin Aloise Jiráska. Díky zisku z nich mohlo město o 4 roky později chalupu vykoupit. V letech 1953-56 pak prošla citlivou rekonstrukcí, byla vybavena dobovým nábytkem, znovu získala šindelovou střechu a pozemky za ní parkovou úpravu.

Alois Jirásek dům navštívil naposledy r. 1929, rok před svou smrtí. Jeho popel byl uložen na místním hřbitově a jeho život a dílo připomíná např. Jiráskovo muzeum či každoroční přehlídka amatérského divadla Jiráskův Hronov. Na začátku srpna je tedy skvělá příležitost k návštěvě roubenky s odborným výkladem průvodce.

Připravila Helena Petáková, foto archiv Regionálního muzea v Náchodě

Vaše komentáře (0)

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03