Helena Petáková | Čtvrtek, 29. listopad 2012 |

Konopí jako přírodní tepelně izolační hmotu prověřilo mnoho generací stavitelů, přesto je stále považujeme za novinku na českém stavebním trhu. O něco lepší povědomí o něm mají majitelé srubů a roubenek, protože ke dřevu vyhledávají další materiály, které mají stejné nebo podobné vlastnosti. V tomto případě to znamená, že izolace bude přijímat a uvolňovat vzdušnou vlhkost, musí být pružná a její tepelná vodivost bude mít podobnou hodnotu jako dřevo.

Konopí má jedno z nejodolnějších přírodních vláken a spolu s dalšími příznivými vlastnostmi - krátkým vegetačním obdobím a velkými výnosy z jednoho hektaru se řadí mezi nejperspektivnější přírodní obnovitelné materiály. Z botanického hlediska se dělí na tři druhy, a to na konopí seté (Cannabis sativa), konopí indické (Cannabis indica) a konopí rumištní (Cannabis ruderalis). Konopí seté se již po staletí pěstuje pro svá lýková vlákna, která se používají například na výrobu lan nebo hrubých textilií. Do Evropy se dostalo v prvním tisíciletí našeho letopočtu. V současné době dochází k znovuobjevení tohoto materiálu ve formě tepelné a také akustické izolace.

Přednosti přírodních izolačních materiálů

Dnes se k izolaci domů používají různé hmoty, které nebývají pro roubené stavby vhodné – například pěnový polystyrén, polyuretanová pěna nebo tvrdé malty. Konopná izolace (stejně jako izolace ze lnu, ovčí vlny nebo celulózy...) patří mezi přírodní materiály, které jsou na rozdíl od syntetických hmot schopny přijímat a následně uvolňovat vzdušnou vlhkost a neztrácí tím na svých izolačních schopnostech. Jsou to difuzně otevřené materiály, které zaručují příjemné klima v interiéru.

Další pozitivní vlastností je zdravotní nezávadnost, konopná izolace neobsahuje škodlivé látky ani alergeny. Proto také případná aditiva ke konopné hmotě jsou volena tak, aby nezhoršila tuto přednost přírodního produktu. Pojivo BiCo vlákno na bázi polypropylenu, používané do konopných rohoží nebo desek se běžně přidává do výrobků určených ke kontaktu s lidskou kůží, mimo jiné do dětských jednorázových plen. Dalším aditivem bývá chemická látka zpomalující hoření a zvyšující odolnost proti plísním, v praxi je používána například soda.

Při práci s konopnou tepelnou izolací není zapotřebí používat ochranných pracovních pomůcek. Vlákna izolace neškrábou a nedráždí dýchací cesty. „Je to velmi příjemný materiál pro práci v porovnání s minerálními izolacemi, velmi dobře se vypořádává s případnou vlhkostí při montáži a v neposlední řadě máme i pozitivní zpětnou vazbu od zákazníků na tepelně izolační vlastnosti," říká ing. Jan Pavelka ze stavební firmy SARD.

Využití konopí v masivních dřevostavbách

Do srubových spojů a sedel se používají konopné pásy. Manipulace s nimi je jednoduchá a rychlá - pás většinou o délce 6 m, tloušťce 8 cm a šířce 11 cm se jednoduše vloží do spáry a přisponkuje. Odpadá také práce s těsnícími, tak zvanými paměťovými pásky. Zkušenosti s nimi má už řada stavebních firem, také Michal Pacák ze stejnojmenné rodinné firmy oceňuje příjemnější zacházení s materiálem na rozdíl od izolací z čedičových a skelných vláken a „spolupráci" konopí s vlhčím dřevem: „Náročnost práce je podobná jako s klasickou izolací. Velká výhoda je ale ve větší tuhosti materiálu, protože dobře vyplní podélnou spáru a utěsní ji proti tlaku větru."

 V místech, kde není prostor na tyto hutné konopné srubařské pásy používají majitelé roubenek konopné filcové pásky. Vyrábí se v tloušťkách od 3 mm do 10 mm a slouží k utěsnění veškerých menších spár. Jejich využití je také v dřevěných konstrukcích při pokládce "dřevo na dřevo" ke ztlumení přenosu hluku a v širších rolích se používají jako kročejová izolace pod plovoucí podlahy. Konopné filcové pásy mají klimatizační efekt a dřevěné podlahy chrání před výkyvy vlhkosti.

Vhodnou izolační výplní spár mezi krokvemi a štítovou stěnou ve srubech a roubenkách je konopná vata, neboli tak zvané „utěsňovací konopí". Zejména u střešních oken v oblasti krytiny se schopnost konopí vázat vodu uplatňuje jako prevence škod způsobených kondenzovanou vodou. Konopná vata slouží jako náhrada kdysi používaného mechu - dá se stejně utemovat do spár okolo oken, trámů, stropu, podlah a nejrůznějších dutin. Má podobné vlastnosti, přirozeně odnímá vlhkost dřevu a vysychá.

Vysokou izolační účinnost má také konopné pazdeří. Je to dřevitá dužina obsažená ve stoncích rostlin, ze kterých se získávají lýková vlákna. Pazdeří se odděluje od vláken při průmyslném zpracování máčením nebo rosením a lámáním stonků. Pazdeří z konopí je lehčí než podobný materiál z jiných rostlin (len), je velmi porézní a může absorbovat tekutiny až na čtyřnásobek vlastní váhy. Ve stavebnictví je náhradou za kdysi běžně používané obilné plevy. Konopné pazdeří je v podobě zásypu výbornou výplňovou izolací do trámových stropů a podlah srubů a roubenek, se kterou si lehce poradí majitelé i vlastními silami. Má dobré protihlukové vlastnosti a je účinnou ochranou proti letnímu horku díky vysoké schopnosti akumulovat teplo.

Všechny zmíněné produkty jsou převážně jen z konopného vlákna nebo pazdeří, proti hoření jsou impregnovány přírodní sodou, nepodléhají plísním a dalším biotickým škůdcům a jejich výrobci pro ně získali certifikace zdravotní nezávadnosti.

Technické parametry konopí ve srovnání s minerální a skelnou vatou

Materiál	Součinitel tepelné vodivosti	Měrná tepelná kapacita	Faktor difuzního odporu	Objemová hmotnost
	λ [W/m.K]	c [J/K.kg]	µ [-]	ϱ [kg/m³]
Konopí	0,040 - 0,042	1600	1,0 - 2,0	22-85
Minerální vata	0,035 - 0,045	840	1,0 - 2,0	22 - 200
Skelná vata	0,035 - 0,045	840 - 1000	1,0 - 2,0	20 - 150

Výroba s minimem energie

Kromě velmi výhodných technických vlastností, musíme zdůraznit také celkový ekologický způsob výroby produktů z konopí. Při zpracování této plodiny, kterou je možné ve větším rozsahu úspěšně pěstovat v našich zeměpisných šířkách, je tedy přirozeně obnovitelným zdrojem, se spotřebuje nesrovnatelně nižší množství energie než při výrobě porovnávaných materiálů z minerálních vláken.

Za zmínku stojí také hodnota tak zvaného GWP (Global warming potencial), která udává množství CO2 uvolněné při výrobě materiálu. Oproti běžným stavebním materiálům má konopná tepelná izolace, stejně jako například dřevo, zápornou bilanci GWP získanou spotřebou CO2 při růstu rostlin. Konopí absorbuje při svém růstu více CO2, než činí emise ze spotřeby energie nutné pro proces výroby (od zasetí až po montáž izolace).

A na závěr nezbývá než apelovat na projektanty a stavební firmy – pokud si osvojí pravidla pro návrh a realizaci konstrukcí obsahujících přírodní tepelné izolace, bude to určitě dobrý přínos pro kvalitu našeho bydlení i pro samotnou přírodu. Zatím nepoměr mezi využíváním izolací přírodních a syntetických přeje výrobcům těch druhých. V opačném případě se možná dočkáme chvíle, kdy tenčící se zásoby nerostných surovin (ropa, čedič) posunou cenu běžných stavebních materiálů do úrovní, kdy hledání přírodní alternativy se stane nutností.

FOTO IZOLACE KONOPÍ CZ, s.r.o., www.srubprojekt.cz

Článek s touto tématikou vyšel v časopise sruby&roubenky 2/12.
Podívejte se naši speciální nabídku vánočního předplatného!

Vaše komentáře (2)

Hodnocení uživatelů: 5 / 3
Líbil se Vám článek?03