Jak probíhá stavba dřevostavby v režii těžké techniky

Markéta Kristová | Čtvrtek, 25. březen 2021 |

Možná i vám někdy přišlo na mysl, jak naši předkové při stavbách svých prastarých roubenek dopravovali těžké klády na místo, kde si svůj dům stavěli. Neměli k dispozici žádné tahače ani jeřáby, jedinou dopravní technikou byl žebřiňák a pár koní nebo volů – a pak několik chlapů se svaly vycvičenými každodenní dřinou. Bez ruční práce se roubenky neobejdou ani dnes, soustředí se však spíše na opracování dřeva než na jeho přemisťování z lesa do výrobny či na staveniště. Tuto část práce totiž dnes zastávají dopravní a stavební stroje, na což je dobré myslet i při výběru pozemku.

Doprava dílů na staveniště

Obecně platí, že čím větší stavba, tím komplikovanější situace může při dopravě jednotlivých stavebních dílů na staveniště nastat. Dnes se stavební dřevo (hranoly KVH, BSH, TRIO i DUO profily) dodává nejčastěji v délkách 13 m, což dodavatele svádí použít je v jednomu kuse nejen pro roubené stany, ale i jako stropní trámy či vaznice.

„Naše roubenky stavíme nejčastěji na půdorysu 7 – 9 × 9 –14 m, takže ty nejdelší kusy využíváme jednak jako zakládací hranoly, jednak v části těsně pod střechou," potvrzuje Ing. Štěpán Bartoš, jehož firma se stavbami domů z masivního dřeva zabývá již 24 let.

„Jinde už takto dlouhé díly nepotřebujeme, protože stěny jsou děleny okny a dveřmi a vystačíme si s menšími kusy." V ideálním případě je vhodné tyto nejdelší díly dopravit na stavbu v celých kusech. Takových realizací je ale podle Štěpána Bartoše zhruba 80 procent, v ostatních případech je třeba si poradit jinak.

obr.: Doprava stavebního materiálu do kopce. Foto: Bartoš dřevostavby s.r.o.

Jak vypadá příprava stavby s příjezdem těžké techniky

Příprava stavby proto začíná nejen obhlídkou vlastního staveniště, ale také přístupových komunikací. Zkušený projektant pak dokáže odhadnout, jakou největší techniku bude možné použít, a v případě potřeby navrhne napojení jednotlivých kusů v místech, kde spoje nebudou (většinou ze statického hlediska) vadit.

„Hranoly v roubených stěnách napojujeme průběžným svislým rybinovým spojem, vaznice nejčastěji na plát. U stropních trámů se dá využít třeba průvlačný trám, do kterého jsou stropní trámy z obou stran zavěšeny na rybinu a tím se délky stropních trámů krátí," vysvětluje Štěpán

Bartoš technologické možnosti řešící ne zrovna ideální situaci. Ne vždy se ale dají podobná řešení využít. Dbát je třeba zejména na statické požadavky, svou roli ale může hrát i pohledová kvalita nebo architektonický vzhled. Není se ale třeba obávat toho, že by se kvůli špatnému přístupu na pozemek nemohla stavba realizovat.

Existuje celá řada řešení, jak vyzrát na nezpevněnou komunikaci, úzký průjezd nebo třeba klikatou silnici. K dopravě lze pak využít menší auta, silné traktory s valníkem nebo třeba jeřáby. Ano, i jeřáb totiž může nahradit auto, jak Štěpán Bartoš potvrzuje:

„Už jsme stavěli i v místě, které bylo tak špatně dostupné, že jsme museli využít dva autojeřáby, které si materiál předávaly na překládacím místě. Bylo to ale možné jen díky pochopení sousedů, na jejichž pozemek mohla technika zajet."

obr.: Ani prudší svah není pro dopravu materiálu na stavbu nepřekonatelnou překážkou. Foto: Bartoš dřevostavby s.r.o.

Souhra dvou jeřábů: Z kamionu dopravují přes překladiště materiál na staveniště na skalním ostrohu. Foto: Bartoš dřevostavby s.r.o.

Příklad bezproblémové realizace dřevostavby

V případě téhle dřevostavby mohou realizátoři stavby hovořit o štěstí. Dům totiž stavěli na dobře umístěném pozemku, navíc na komunikační křižovatce, takže žádné komplikace v podobě nezpevněné nebo úzké a klikaté cesty se nekonaly. Místo jednoho velkého domu nakonec vznikly dva – velký a malý. Dvorek mezi nimi poskytuje soukromí a je spojnicí mezi oběma stavbami. S uzavřeným prostorem jsou majitelé opravdu spokojeni.

obr.: Tradiční styl v novém provedení. A možná právě toto řešení posouvá stavbu od minulosti do současnosti. De facto je to však stále 19. století... Foto: Peter Fabo, Jiří Bíza

obr.: Soukromá část místnosti je oddělena nejen krbem, ale také zvýšenou podlahou. Foto: Peter Fabo, Jiří Bíza

Autor článku Mgr. Markéta Kristová

Nejnovější články autora

Mohlo by vás zajímat

Hodnocení uživatelů: 3 / 2
Líbil se Vám článek?11