Zímův roubený vodní mlýn znovu žije díky majitelům a odborníkům na rekonstrukce dřevostaveb

Jiří Kuthan | Pátek, 25. říjen 2019 |

Jak dlouho asi trvalo starému mlynáři Zímovi, než z vlastního lesa ručně vytěžil stromy, opracoval je a postavil z nich roubený vodní mlýn, který se stal jeho živobytím! Bylo to ještě za Habsburků, někdy ve druhé polovině 18. století. Dnes prastaré, památkově chráněné budově postupně vdechuje nový život její současná majitelka, jejíž babička se sem přivdala a maminka dokonce narodila. Trvá jí to už téměř čtvrtstoletí a pořád není hotovo. Přesto její usilovnou snahu ocenila porota soutěže Památka Plzeňského kraje, v níž obdržela hned dvě hlavní ceny – v hlasování odborné poroty i veřejnosti.

Roubený mlýn, takzvaný klepáč, u obce Ostrovec na Zbirožském potoce pochází z druhé poloviny 18. století. Dvoupodlažní dřevostavbu obdélného tvaru s mansardovou valbovou střechou charakterizuje boční průčelí se vstupem, nad kterým je krytá pavlač s kuželkovým zábradlím. Součástí domu je mlýnice s kamennou podezdívkou se zděným přístavkem pro vodní kolo. Dvoukřídlová dřevěná okna jsou členěna do šestitabulek.

Obr.: Historický roubený mlýn po rekonstrukci

Od 90. let minulého století probíhá postupná rekonstrukce – mlýn dostal novou střešní krytinu ze štípaných šindelů, poškozené části roubení byly nahrazeny novými, zhotovenými tradiční tesařskou technologií, kdy je degradovaná část vyměněna za novou při zachování původního profilu. Na dřevěné součásti byl aplikován přípravek proti dřevokaznému hmyzu. Okenní výplně včetně rámů byly v maximální možné míře repasovány. Chybějící části doplnily přesné repliky oken stávajících, finálně došlo k povrchovému nátěru v bílé barvě.

Obr.: Dřevostavba po rekonstrukci

Podstatnou fází rekonstrukce se stala mimo jiné i oprava prkenných podlah v celém objektu a hliněných omítek. Byly šetrně rozebrány, očištěny a nejpoškozenější části byly doplněny materiálem stejného tvaru a vzhledu včetně drátkování. Tím se docílilo potřebné povrchové patiny. Prkna byla ošetřena biocidním přípravkem v bezbarvém provedení.

Obr.: Původní stav roubené dřevostavby

Tyto práce zajišťovaly odborné firmy, zbytek realizovala majitelka se svým manželem. Náklady na obnovu činily asi milion korun za přispění evropských dotací a z Havarijního programu Ministerstva kultury.

Text a foto: Plzeňský kraj a MěÚ Rokycany

Publikoval Jiří Kuthan

Nejnovější články autora