Německý Průmyslový svaz WerkMörtel (IWM) provedl zajímavý test: nechal u několika navzájem nezávislých zkušeben prověřit chování stěn z cihelných bloků realizovaných pomocí polyuretanové pěny.

Test proběhl přesto, že zdění pomocí PU pěny už je v Německu dávno zakázáno. Výsledky měření prokázaly, že stěny spojované pomocí PU pěny vykazují bez ohledu na značku použitého cihelného bloku výrazně sníženou únosnost.

Zkoušky byly prováděny na stěnách v měřítku 1:1. Nejvýraznější pokles únosnosti (až o 30 procent) byl zaznamenán u tvarovek s velkými dutinami. Také měření deformací prokázalo, že při stejném zatížení dochází (podle konkrétního výrobce) k až šestkrát větším deformacím než u stěn spojovaných tenkovrstvou maltou. Polyuretanová pěna způsobuje extrémní změny tvarů zejména při nižší zátěži.

Problematická je také skutečnost, že množství nanášené PU pěny nelze přesně regulovat, což způsobuje výrazné změny vlastností stěn v závislosti na teplotách a vlhkosti.

Ani Fraunhoferův institut pro stavební fyziku nepřinesl dobré zprávy: Pro výrobu PU pěny na 1 m2 zdiva se spotřebuje trojnásobné množství primární energie než pro výrobu tenkovrstvé malty na stejnou plochu.

Komentář redakce: Polyuretanová pěna se začala pro zdění s velkoformátovými cihelnými bloky používat zejména pro komfort při práci, zvýšení rychlosti stavby a snížení nákladů: není třeba transportovat těžkou maltu a čekat na vyschnutí. Krok vpřed směrem k modernímu materiálu se ale ukázal být chybný, i u nás se tedy budou muset zedníci brzy vrátit zpět k tradiční, byť jen tenkovrstvé maltě. Ta je složena z písku (neobnovitelná surovina – kolik nám jí asi v našich zásobách zbývá?), vody (většinou pitné) a pojiv, většinou cementu (spotřeba neobnovitelných zdrojů, spalování fosilních paliv nebo odpadů). Kolik primární energie a surovin je třeba k výrobě cihelných bloků, asi není třeba vypočítávat. A co víc – produkce křehkých keramických tvarovek musí být asi o čtvrtinu vyšší než je skutečná poptávka, protože právě takové množství se transportem a manipulací zničí!

Komu alespoň trochu záleží na prostředí, v němž žijeme, na udržitelném rozvoji a ochraně přírody, nemůže se rozhodnout jinak než pro dřevostavbu. Je totiž jedinou technologií, pro níž je vstupní surovina k dispozici neustále.