Svět staví výškové dřevostavby, v ČR si zatím o nich můžeme nechat jen zdát

Jiří Kuthan | Pondělí, 11. listopad 2019 |

Dřevostavby byly do nedávné doby zařazeny zcela na okraj stavební produkce. Z různých historických důvodů byly využívány zejména jako dočasné objekty a stavby drobného měřítka. Tato situace se v posledních letech výrazně proměnila. Nářky odborníků a dodavatelů na nedostatečný zájem o stavění ze dřeva a spílání na domnělou betonářskou lobby pomalu utichají. Ve světě se již staví výškové budovy ze dřeva, které posouvají hranice a řadí se mezi nejvyšší dřevostavby světa. Dočkáme se v dohledné době vícepodlažní dřevostavby i u nás v České republice?

Stavění ze dřeva se daří. Projevuje se to zejména podílem realizovaných dřevostaveb na celkové stavební produkci. Ovšem nabízí se otázka, zda můžeme mít větší ambice. Dřevostavby si totiž pravděpodobně stále ještě spojujeme především s rodinnými domy. Ale proč neuvažovat velkoryseji a nepoužít dřevěnou konstrukci pro bytový dům či administrativní budovu? Rozhlédneme-li se v zahraničí, můžeme najít řadu inspirativních realizací vícepodlažních dřevostaveb. Můžeme pozorovat určitý trend ve využívání dřeva pro stavbu vyšších budov, který se rozvíjí zhruba během posledních deseti let.

Příklady vícepodlažních dřevostaveb

---

Bytový dům Murray Grove Tower - Londýn

Je zajímavé, že první významnou realizaci vícepodlažní dřevostavby můžeme najít v Londýně. Přitom Anglie rozhodně nepatří mezi země se silnou tradicí stavění ze dřeva. Jedná se o budovu Murray Grove Tower od architektů ze studia Waugh Thistleton Architects. Jde o první devítipodlažní bytový dům, kde je pouze přízemí železobetonové a ostatních osm podlaží je dřevěných, a to včetně schodišťových jader a výtahových šachet.

Vzhledem k tomu, že šlo o první projekt svého druhu, nebyl jeho zrod jednoduchý. Kvůli obavám z komplikací při projednávání na úřadech byla budova projektována ve dvou verzích – s tradiční železobetonovou konstrukcí a jako dřevostavba. Autorům se nakonec podařilo projít celým úředním procesem s původním záměrem, tedy s využitím dřevěné konstrukce.

Obr.: Murray Grove Tower, Londýn

Zajímavé jsou důvody pro volbu dřevěné konstrukce. Byla to zejména rychlost výstavby a současně snaha o maximální snížení negativních dopadů budovy na životní prostředí. Rychlost výstavby byla díky použití velkoformátových masivních panelů (CLT) skutečně vysoká. Developer dokládá také skvělé hodnoty z hlediska minimálního dopadu na životní prostředí. Ovšem vzhledem k nutnosti dopravy nosné konstrukce až z Rakouska jsou čísla prezentovaná developerem s určitým otazníkem.

Bytový dům ze dřeva Bridport House - Londýn

Obr.: Bridport House v Londýně. Foto: Stora Enso a Ioana-Marinescu

Poměrně krátce po dokončení Murray Grove Tower se začínají objevovat realizace podobného měřítka. Shodou okolností opět v Londýně vyrostla další osmipodlažní dřevostavba, Bridport House. Na rozdíl od předchozího příkladu je tato budova řešena jako dřevostavba včetně konstrukce přízemí. Zajímavostí projektu je jeden z hlavních aspektů volby stavby ze dřeva – relativně nízká hmotnost celé konstrukce v porovnání s železobetonovou variantou. Pod budovou se totiž nachází historická kanalizační stoka. Díky nižšímu zatížení podloží relativně lehkou dřevěnou konstrukcí mohl být zvýšen celkový počet podlaží budovy.

Obr.: Bridport House v Londýně. Foto: Stora Enso a Ioana-Marinescu

Multifunkční dřevostavba Mjøstårnet - Norsko

Dnes je již seznam realizací staveb s dřevěnou nosnou konstrukcí se zhruba osmi až osmnácti podlažími poměrně dlouhý a stále se rozšiřuje. Každou chvíli se objevují články o nejvyšší realizované dřevostavbě na světě. Nedávno byla v Norsku s osmnácti podlažími postavena doposud nejvyšší dřevostavba – Mjøstårnet je vysoký 81 metrů. Budova je celodřevěná, kromě masivních lepených trámů byly použity také CLT panely a pouze pro přitížení v některých patrech betonové podlahy. Mjøstårnet je multifunkční budova, kromě hotelu a kancelářských prostor jsou zde také byty a na samém vrcholu společenský prostor k příležitostným pronájmům.

Obr.: Norský Mjøstårnet je vysoký 85,4 metrů, což je pro srovnání o dvacet metrů více, než kolik měří rozhledna na Petříně. Foto: Moelven

Rezidenční a polyfunkční dřevostavba HoHo - Vídeň

Jen o tři metry ji pravděpodobně předstihne právě dokončovaná budova HoHo ve Vídni od architekta Olivera Sterla. Má 24 podlaží a měří 84 metrů. Jde o velice zajímavou stavbu se smíšenou konstrukcí s využitím 75 % dřeva a 25 % železobetonu. Budova je součástí ambiciózního městského rozvojového projektu. Bude nabízet byty, kanceláře, hotel, obchody a restauraci.

Obr.: Ze čtyř objektů vídeňské budovy HoHo je zatím dokončena nejnižší stavba. Vizualizace: OLN OFFICE LE NOMAD, foto Die Presse

Dřevo jako stavební materiál a jeho možnosti

Existují i projekty a koncepty dřevěných mrakodrapů. Asi ale nemá úplně smysl snažit se za každou cenu dosahovat nových a nových výškových limitů dřevěných budov. Nejde o žádnou soutěž mezi dřevem, betonem a ocelí. Každý materiál má své charakteristické vlastnosti, výhody a své odpovídající uplatnění. Nemůžeme očekávat, že dřevo začne nahrazovat beton. Prezentované realizace jsou stále určitými solitéry, jsou ale průkopníky a ukazují jednoznačný směr v možnostech práce se dřevem. Otevírají nový potenciál dřeva a postupně mění přístup k vnímání možností jeho použití.

Hlavním limitem výšky dřevěných budov bývají zpravidla požárně-bezpečnostní předpisy, které se v jednotlivých zemích výrazně liší. Legislativa se neshoduje dokonce ani v zemích Evropské unie. Například v některých státech severní Evropy již byly výškové limity pro budovy s dřevěnou konstrukcí zrušeny. Při určitém zjednodušení můžeme říct, že je možné v České republice využít hořlavou, tedy i dřevěnou konstrukci pro budovy o výšce čtyř, respektive pěti podlaží. Podobná situace panuje například také v sousedním Rakousku.

Důvody pro volbu dřevěné konstrukce

Každý projekt je specifický, ale v principu se dají uvést dva hlavní důvody, proč zvolit dřevo jako nosnou konstrukci vícepodlažních budov. Podobně jako v případě Murray Groove Tower jsou to především ekologické aspekty a rychlost výstavby. Oba důvody se u realizovaných staveb vesměs naplňují. Dřevo bývá často voleno jako materiál vhodný pro budovy šetrné k životnímu prostředí. To platí jak pro rodinné domy, tak pro stavby větších měřítek, ovšem na hodnocení ekologických aspektů je v určitých případech vhodné nahlížet kriticky. Pokud dochází k přepravě materiálů na velké vzdálenosti, logicky vyvstávají otázky, zda se může jednat o stavbu s ambicemi směřování k šetrnosti k životnímu prostředí.

Dřevěný bytový dům Forté - Melbourne

Jako určitý extrém můžeme uvést budovu Forté v Melbourne. Jde o osmipodlažní bytový dům vystavený z masivních dřevěných panelů, které však byly vyrobeny v Rakousku a následně převezeny do Austrálie! Developer přesto budovu prezentoval jako ekologickou stavbu. Ekologičnost je přitom do ložena různými výpočty a byla také důležitou součástí marketingu při prodeji jednotlivých bytů.

Obr.: Dřevěný bytový dům Forté v Melbourne. Foto: Victoria Harbour

Kam směřují výškové dřevostavby u nás?

Uváděné příklady se blíží k našim hranicím, doposud je ale nepřekročily. Můžeme si sice stěžovat na přílišnou přísnost požárních norem, buďme ale upřímní. I v rámci požárních norem platných v České republice lze realizovat, jak bylo zmíněno, dřevostavby okolo čtyř až pěti podlaží. A i když mají požární předpisy celou řadu dalších omezení, je možné při jejich dodržení v případě dřevěných budov uvedené výšky dosáhnout. Jde samozřejmě stále o jiné měřítko než ve výše uváděných příkladech, ale ani tyto limity u nás doposud nejsou využívány.

Patrně nám chybí určitá velkorysost, otevřenost mysli a také informovanost o možnostech práce se dřevem. A to bohužel na mnoha úrovních od klientů, přes projektanty a požární specialisty až po úředníky a normová omezení.

Určité snahy a náznaky o změnu současné situace se již ukazují, nechme se tedy překvapit, zda se v příštích letech příklady vícepodlažních dřevostaveb začnou objevovat i u nás.

Připravil: Ing. arch. Marek Pavla s Ph.D.
Redakčně upraveno pro web

Mohlo by vás zajímat:

Publikoval Jiří Kuthan

Nejnovější články autora