Topení odpadem je logickou cestou - pelety
Petr Houška | Čtvrtek, 13. prosinec 2012 |
Dnes se o peletách velmi často uvažuje jako o palivu z obnovitelných zdrojů, kterého lze využít pro vytápění různorodých objektů. Avšak před zhruba dvaceti lety prakticky nikdo nevěděl, co se za slovem pelety ukrývá...
Ve Skandinávii a USA se tehdy začalo 
uvažovat o využití nejen dřevního odpadu k ekologickému vytápění. Nápadu vyrábět pelety a jím uzpůsobená automatizovaná topidla, se v Evropě záhy ujalo především Rakousko, které je velmi dobře známo kladným a aktivním postojem k ekologii. Technologiím výroby a topidlům se dostalo velkého rozmachu v druhé polovině devadesátých let. Export rakouských topidel využívajících pelety jako paliva, je veliký – odhaduje se až 80%. Rakouská topidla se považují za nejefektivnější a nejkvalitnější na trhu - rakouské státní normy určující hodnoty emisí vypouštěných do atmosféry jsou totiž velmi přísné.
Jak a z čeho se pelety vyrábějí?
Pelety se vyrábějí lisováním na speciálních lisech. Výroba má svůj odborný název: peletizace. Vstupní materiál je při peletizaci vytlačován z lisovací komory přes kruhové otvory o požadovaném průměru v ocelové matrici. Při takto vysokém tlaku se materiál sám zahřeje až na teplotu okolo 100°C. Jak je obecně známo, dřevo obsahuje celulózu. Při takto zvýšené teplotě se stává lepivou a tím pelety drží v požadovaném kruhovém tvaru a nedrolí se. Díky této vlastnosti celulózy jsou pelety vyráběny bez jakýchkoliv pojiv – při výrobě se spotřebovává pouze elektrická energie.
Tato výrobní technologie zabezpečuje vysokou hustotu, minimum vlhkosti a popele a především vysokou výhřevnost.
Pelety se rozdělují na dřevěné a agropelety. Vždy se jedná o odpad z výroby, který nemá většinou jiné využití než uložení do kompostů apod. Pelety se vyrábějí v široké kvalitě, která se odvíjí od kvality a čistoty vstupního materiálu. Nejlepší jsou pelety z čistého dřevního odpadu bez kůry a jiných nežádoucích příměsí. „Nečisté" pelety většina domácích interiérových topidel neumí dobře spalovat. Vzniká velké množství odpadu z hoření – popel obsahuje nespálenou minerální příměs a popel z kůry - tím se postupně zanáší hořák. Pro spalování nekvalitních pelet jsou většinou uzpůsobeny velké kotle.
Pelety jsou vyráběny o průměru od 6 do 25 mm a délce do 50 mm.
Agropelety se vyrábějí většinou ze slámy, sena či různých plev. Obecně mají nižší výhřevnost a vyšší spékavost s kterou souvisí i vyšší obsah popele. Ne každé topidlo je uzpůsobeno na spalování agropelet! Selský rozum by řekl, že "to musí hořet stejně" - avšak technologie automatického přikládání, odtahu spalin a vnitřní konstrukce se liší.
Fyzikální vlastnosti pelet – hodnoty se liší podle použité suroviny
-
Dřevěné pelety
a) hustota cca 1260 kg/m3
b) hmotnost v sypkém stavu cca 725 kg/m3
c) reálná výhřevnost cca 17 MJ/kg
d) obsah popele cca 0,3 %
-
Agropelety
a) hustota cca 1200 kg/m3
b) hmotnost v sypkém stavu cca 700 kg/m3
c) reálná výhřevnost cca 15 MJ/kg
d) obsah popele cca 5 %
Zdroj foto a informací: www.ddlpeletky.cz a www.ceska-peleta.cz