Zakládání dřevostaveb nad terénem
Lucie Němcová | Pondělí, 12. září 2016 |
Jednou z mnoha variant zakládání lehkých staveb je založení nad terénem s provětrávanou vzduchovou mezerou, takzvaným crawl space. Jaké jsou jeho výhody a na co si dát pozor, aby takový způsob založení dobře fungoval?
Standardní betonová základová deska tvořená základovými pásy, hutněným podložím a finální železobetonovou deskou vyžaduje dostatečné zhutněné podloží, aby nedocházelo k sesedání a tvorbě dutin pod deskou. Vzhledem k tomu, že je základová deska v přímém kontaktu s podložím, je velmi důležité také provedení kvalitní hydroizolace, abychom zabránili vzlínání vlhkosti do stavby.
Tepelná izolace základů je při tomto řešení vkládána do skladby podlahy. Chceme-li dosáhnout minimálního součinitele prostupu tepla U = 0,2 až 0,1 W/m2K, je potřeba doplnit vrstvu izolace, která bývá i více než 30 centimetrů silná. Deskové izolace z polystyrenu nebo minerální vaty vykazují při takto velkých tloušťkách poměrně značné dodatečné stlačení a při zatížení podlah nábytkem, regály a podobně, dochází k sedání.
Jít do výšky se vyplatí
Tomu se však můžeme vyhnout díky jiným typům založení, kde je izolace součástí desky oddělené od terénu. Výhodou takového založení je, že před samotnou stavbou základů není potřeba provádět jakékoliv podpůrné podsypy a především jejich náročné hutnění, základová deska je nezávislá na podkladu. Zabráníme přímému působení zemní vlhkosti a radonu, odlehčíme také půdě, zvýšíme bezpečnost vrchní stavby během menších záplav či v podmínkách vyšší hladiny spodní vody a po celou životnost stavby budeme mít přístup k rozvodům objektu. Velmi výhodné je toto založení například ve svahu – snadno se vypořádáme s terénní nerovností a vytvoříme vodorovnou, hladkou a přesnou plochu pro vrchní stavbu.
Obr.: Založení nového vzorového domu Jubileum společnosti Atrium je malým experimentem. Základy jsou tvořeny betonovými základovými pasy, přes které je položena dřevěná nosná konstrukce. Na této konstrukci jsou pak založeny obvodové a příčkové stěny prvního nadzemního podlaží.
Založení dřevostavby systémem crawl space
Založení s průlezným a provětrávaným prostorem „crawl space“ získává v posledních letech na oblibě i v České republice. Po zkušenostech je však dobré dbát na několik základních pravidel, abychom se vyhnuli nepříjemnostem v podobě plísní, škůdců, zabahnění prostoru nebo vyšší vlhkosti v konstrukci, které souvisí s tím, že jde o prostor stíněný (neosluněný) a často členitý.
Zdrojem vlhkosti, která je základním kamenem úrazu, pak může být vodní plocha vniklá například vyšší hladinou spodní vody nebo při intenzivním dešti, přirozená vlhkost zeminy nebo vlhkost přiváděná vnějším vzduchem.
Jednoduchá řešení vítězí
Z palety těch přirozených nástrojů pro ovlivňování vlhkosti ve větraném prostoru pod dřevostavbou se nabízí celá řada řešení. Mezi ně patří spádování terénu, případná drenáž a odvod vody, aby při jarním tání nebo větším dešti voda větraný prostor nezaplavovala. Dále umístění parozábrany pro ochranu prostoru před vlhkostí ze zeminy. Parozábranu je důležité chránit proti mechanickému poškození a prorůstání rostlin a také kvalitně ošetřit všechny prostupy touto parozábranou tak, aby dobře těsnily.
Letní období je z hlediska nepříznivých vlhkostních poměrů nejkritičtější – teplota vzduchu bývá vyšší, než teplota zeminy i základové konstrukce a vzduch může být například během deště hojně nasycený vodními parami. Podmínky pro vznik plísní, hnilobu a korozi kovů rostou. Pokud však vzduch proudí dostatečně rychle, nestačí se příliš ochladit a dříve ohřeje přilehlé plochy. Jednou z možností, kterou předejdeme výše uvedeným komplikacím, je uzavření a mechanické větrání prostoru pod základovou deskou, čímž ovšem ztrácíme eleganci původní myšlenky řešení provětrávaného prostoru.
Obr.: Kombinaci osvědčeného zakládání na pásech s horní samonosnou betonovou deskou, která je navržena podobně jako stropní konstrukce – není tedy závislá na provedení a stabilitě hutněného podsypu – využívá systémové řešení Elegohouse firmy Cemex. Desku tvoří nosníky a masivní polystyrenové vložky. Ty slouží jako tepelná izolace pod deskou a zároveň fungují jako ztracené bednění při betonáži.
Existují přirozenější možnosti. Je dobré umístit otvory tak, aby příčné provětrání fungovalo pro různé směry větru, tak aby byly blízko stropu větraného prostoru a blízko rohů (a nevznikaly tak neprovětrané kouty), navrhnout dostatečnou velikost otvorů, dostatečnou výšku celého prostoru, ideálně okolo 90 centimetrů, zajistit hladký podhled stropu, aby vzduch mohl hladce proudit a stejně tak zbytečně nebránit proudění vzduchu nevhodně umístěnými rozvody. Je výhodné rychlost větrání podpořit využitím komínového efektu, případně ventilačními turbínami. Nezapomeňme také na ochranu otvorů před hmyzem a drobnými zvířaty (síťky, žaluzie). Velkou pomocí je využít pro spodní líc konstrukce základové desky materiál odolný proti působení vlhkosti, hub a plísní.
Všechny tyto přirozené nástroje mohou výrazně pomoci k tomu, aby základová konstrukce dřevostavby s provětrávaným prostorem bezchybně plnila svoji funkci a přinášela zmíněné benefity. O tom, že funguje správně, se ostatně můžete vždy na vlastní oči přesvědčit, což se v případě jiných způsobů založení říci nedá.
Náklonnost k přirozeným materiálům a dřevu jsem objevila již při studiích architektury a šíření osvěty a inspirace z této oblasti mi dává velký smysl. Baví mě lidi motivovat k tomu, aby bydleli zdravě, komfortně a více či méně soběstačně.