Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 09. únor 2012 |
Dříve či později každé dítě přijde s prosíkem, zdali by právě u nich na zahradě nemohl vyrůst domek na stromě, bunkr nebo malá dřevěná klubovna. Rodiče po celém světě se podobné dětské sny snaží plnit různě. Jak to dopadne, když jsou to architekti a přání svých ratolestí vezmou jako seriózní zadání od jakéhokoliv jiného klienta? Finové Anna & Eugeni Bach navrhli a společně se svými dětmi zrealizovali na pozemku prarodičů zahradní domek – dřevostavbu, která nevzbudila nadšení pouze u „zadavatelů". Playhouse, tedy Domek na hraní, zaujal i širokou veřejnost a zanedlouho se články o něm objevily hned na několika zahraničních portálech o architektuře a stavitelství.
Dětský symbol domova je jednoduchý domek se šikmou střechou
Zahradní domek sestává ze dvou modulů stejných rozměrů, které jsou orientované na opačnou stranu. Jedna část je uvnitř rozčleněna na dvě podlaží, druhá je ponechána volná na celou výšku tak, aby se v ní cítil příjemně i dospělý. Do tohoto modulu se dá pohodlně vejít většími vrátky, druhý je osvětlen dvěma okny v úrovni jednotlivých podlaží. Zatímco z vnější strany stavba působí značně abstraktně, vnitřní prostor je utvářen tak, aby v dětech vyvolával klasický dojem bezpečného domova s šikmou střechou, který díky vzájemnému posunutí obou částí získal mnoho tajemných zákoutí. Dětská představivost si už z chráněného útočiště dokáže vybudovat jakékoliv místo.
Stavby se ujali samotní rodiče s vydatnou pomocí obou větších dětí
Výstavba trvala jen dva týdny a děti se na ní aktivně podílely. Rodiče si od jejich participace slibovali poučení hned ve dvou důležitých směrech – že tvrdá práce nese ovoce a že s trochou snahy a dobré vůle můžeme naše sny přeměnit ve skutečnost. Domek by pro ně navíc měl představovat i odkaz hned několika generací – zásluhou rodičů vyrostla pod jejich rukama stavba, na jejíž část bylo použito dřevo, které zpracoval dědeček ze stromů, zasazeným pradědečkem.
Chvatné stárnutí neošetřeného dřeva symbolizuje, jak rychle děti rostou
Celý dům je kompletně vybudován ze dřeva podle místních tradic a zvyklostí. Většina zůstala v přírodním provedení, jen některá vnější prkna dostala bílý nátěr. Ten by měl více a více kontrastovat se surovým, neošetřeným dřevem, které bude postupem času šednout. Neustálé narůstání kontrastu by dětem mělo připomínat, jak čas kolem nich plyne a symbolizovat jejich rychlý růst a stárnutí. Díky bílým pruhům dům trochu připomíná starou plážovou převlékací kabinu, obklopenou bujnou zahradou plnou jabloní.