Jiří Kuthan | Pátek, 25. říjen 2019 |
Jak dlouho asi trvalo starému mlynáři Zímovi, než z vlastního lesa ručně vytěžil stromy, opracoval je a postavil z nich roubený vodní mlýn, který se stal jeho živobytím! Bylo to ještě za Habsburků, někdy ve druhé polovině 18. století. Dnes prastaré, památkově chráněné budově postupně vdechuje nový život její současná majitelka, jejíž babička se sem přivdala a maminka dokonce narodila. Trvá jí to už téměř čtvrtstoletí a pořád není hotovo. Přesto její usilovnou snahu ocenila porota soutěže Památka Plzeňského kraje, v níž obdržela hned dvě hlavní ceny – v hlasování odborné poroty i veřejnosti.
Roubený mlýn, takzvaný klepáč, u obce Ostrovec na Zbirožském potoce pochází z druhé poloviny 18. století. Dvoupodlažní dřevostavbu obdélného tvaru s mansardovou valbovou střechou charakterizuje boční průčelí se vstupem, nad kterým je krytá pavlač s kuželkovým zábradlím. Součástí domu je mlýnice s kamennou podezdívkou se zděným přístavkem pro vodní kolo. Dvoukřídlová dřevěná okna jsou členěna do šestitabulek.
Obr.: Historický roubený mlýn po rekonstrukci
Od 90. let minulého století probíhá postupná rekonstrukce – mlýn dostal novou střešní krytinu ze štípaných šindelů, poškozené části roubení byly nahrazeny novými, zhotovenými tradiční tesařskou technologií, kdy je degradovaná část vyměněna za novou při zachování původního profilu. Na dřevěné součásti byl aplikován přípravek proti dřevokaznému hmyzu. Okenní výplně včetně rámů byly v maximální možné míře repasovány. Chybějící části doplnily přesné repliky oken stávajících, finálně došlo k povrchovému nátěru v bílé barvě.
Obr.: Dřevostavba po rekonstrukci
Podstatnou fází rekonstrukce se stala mimo jiné i oprava prkenných podlah v celém objektu a hliněných omítek. Byly šetrně rozebrány, očištěny a nejpoškozenější části byly doplněny materiálem stejného tvaru a vzhledu včetně drátkování. Tím se docílilo potřebné povrchové patiny. Prkna byla ošetřena biocidním přípravkem v bezbarvém provedení.
Obr.: Původní stav roubené dřevostavby
Tyto práce zajišťovaly odborné firmy, zbytek realizovala majitelka se svým manželem. Náklady na obnovu činily asi milion korun za přispění evropských dotací a z Havarijního programu Ministerstva kultury.
Text a foto: Plzeňský kraj a MěÚ Rokycany
Mohlo by vás také zajímat:
Rekonstrukce poloroubené chalupy staré 200 let: Lehké dobrodružství s dobrým koncem
Nejnovější články v kategorii “Zajímavosti”
-
Obor Lesnictví je na vzestupu a má obrovskou budoucnost. Co uchazečům o studium nabízí?
Víte, že ještě za Rakouska-Uherska byli nejvyšší lesní většinou Češi a že má lesnictví u nás už od dob Marie Terezie vysokou úroveň? Pokud ne vy, tak svět to ví určitě. Po…
-
Dřevo na uzení – jak vybrat to nejlepší
Uzení potravin je velmi oblíbená metoda konzervace masa a sýrů, která dodává jídlu charakteristickou chuť a aroma. Zvolit správné dřevo je klíčové pro dosažení dokonalého…
-
Dřevo je norské zlato. Proč jsou dřevostavby v Norsku tak populární a jakou historii má zdejší architektura?
Na první pohled by se mohlo zdát, že norská architektura je jen o přírodě a dostupnosti materiálu. Dřevo, výhledy, topografie a krajinné prvky jsou beze sporu její důležitou a silně…
-
Tesařina je fascinující řemeslo, které má smysl a budoucnost
Básník Julius Zeyer, vynálezce stavebnice Lego, lodního chronometru i lůžkových železničních vagonů, Svatý Josef a konec konců i génius Cimrman; ti všichni a mnoho dalších mají…